Ministerstvo školství chce z učebnic odstranit stereotypizaci Romů. Bude na tom spolupracovat s Muzeem romské kultury
Ministerstvo školství jednalo nakladateli učebnic. Výsledkem by měla být změna pasáží, v nichž dochází ke stereotypizaci Romů, a doplnění informací o Romech tam, kde chybějí. Odborným garantem bude Muzeum romské kultury. O tomto problému se ví již dlouho, ale řešit se začal až loni, kdy na problém upozornil výzkum Romského vzdělávacího fondu, Rady Evropy a Institutu Georga Eckerta, který proběhl ve 20 evropských zemích.
Běžné stereotypy
Cílem tohoto výzkumu bylo analyzovat zastoupení Romů ve školních osnovách a učebnicích používaných v primárním a sekundárním vzdělávání nejen v České republice. Zkoumány byly učebnice pro žáky základních škol 5. až 9. ročníku a některé pro studenty středních škol. Celkem z 38 zkoumaných učebnic v České republice se pouze 11 zmiňuje o romských tématech.
“Jen v 11 knihách je několik pasáží o Romech. Všechny objevené texty obsahují 1080 slov v 71 větách. Rom jako slovo je zmíněno jen 52krát. Většina pasáží, konkrétně 7 textů, pochází z učebnic dějepisu a jsou zde uvedeny v souvislosti s tématem druhé světové války, v souvislosti s holocaustem Židů, kde jsou také stručné poznámky o genocidě Romů,” uvedl pro server Romea.cz Tomáš Ščuka, který realizoval výzkum v České republice.
V učebnicích občanské výchovy jsou Romové zmiňováni v tématech souvisejících s národnostními menšinami, právy menšin a diskriminací. Podle výzkumu zeměpisné knihy představují Romy pouze v numerické podobě.
Ščuka také uvedl příklady stereotypů, které učebnice šíří, autoři zde podle něj mluví o Romech jako o homogenní skupině a jsou tu použity biologické předsudky:
- Romové uznávají jiné hodnoty, než většinové obyvatelstvo České republiky.
- Velice významná je pro ně rodina. Obvykle žijí se svou početnou rodinou pohromadě v jednom domě nebo v jedné čtvrti. Největším trestem pro Roma bylo vždy jeho vyloučení z rodiny.
- „Říká se, že Romové mají rytmus v těle, většina z nich krásně tančí a zpívá. Hudba byla a dodnes je zdrojem jejich obživy.“
Z toho důvodu přijala v září Rada vlády pro záležitosti romské menšiny usnesení, aby ministerstvo školství zajistilo rovnocenné zobrazování menšinových skupin v učebnicích a zároveň iniciovalo setkání se zástupci autorů a vydavatelů učebnic. Toto setkání proběhlo v pondělí 26. dubna a ministerstvo školství připravilo plán na úpravu budoucích učebních textů.
Spolupráce ministerstva s muzeem
„Na jednání byla dohodnuta spolupráce ministerstva školství a Muzea romské kultury v oblasti odborného posuzování nových učebnic v oblasti témat týkajících se Romů a také odborné podpory pro autory učebnic. O výsledcích jednání bude informována Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Jednání s nakladateli a romskými odborníky budou dále pokračovat,“ uvedla na dotaz serveru Seznamzprávy.cz mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Tato spolupráce doposud nefungovala ideálně. „Muzeum romské kultury je už více než deset let subjektem, který má posuzovat učebnice z hlediska romské tematiky. Ale přibližně v posledních pěti letech nám nepřišla snad ani jediná učebnice na posudek,“ říká k tomu ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Z jednání vyplynulo, že ministerstvo bude do budoucna v tomto důslednější.
Základní informace o Romech
Zároveň se připravuje plánovaná revize rámcových vzdělávacích programů. „Do nich by se měl dostat bod, který tam doposud chybí, a to jakési penzum informací o dějinách a kultuře Romů. Na tom panuje shoda, takže věřím, že se to v revidovaných rámcových vzdělávacích programech objeví,“ dodává Horváthová. Podle Ščuky by ale bylo vhodné, aby přípravu učebnic zaštiťovalo nejen Muzeum romské kultury, ale celá platforma romských i dalších organizací.
„Systémové řešení je na ministerstvu školství. Záleží na tom, která doporučení vezme za svá a jakým způsobem je implementuje. V tomto směru může být přidanou hodnotou širší nezávislá platforma romských a neromských organizací, ale i jednotlivých odborníků,“ dodává Ščuka.
Nakladatelé chtějí měnit spíše nově vydávané učebnice. „Učebnice je třeba přepracovávat teprve tehdy, když nevyhovují aktuální podobě Rámcového vzdělávacího programu. Pokud je řeč o učebnicích našeho nakladatelství, ty jsou s jeho požadavky v souladu, a žádné přepracovávání proto nepřipravujeme. Dosavadní úpravu, tak jak je formulována v průřezovém tématu Multikulturní výchova, považujeme za dostačující. Nicméně dílčím změnám jsme otevřeni,“ říká šéfredaktor Pedagogického nakladatelství Prodos Daniel Ševčík.
V tom se s ním shoduje i další účastník pondělního jednání na ministerstvu školství a jednatel stejnojmenného nakladatelství Jiří Fraus.