Matiční ulice, ve které stála zeď oddělující Romy od ostatních obyvatel, se možná přejmenuje

Matiční ulice v Ústí nad Labem by mohla přestat existovat. Jeden z občanů podal návrh na přejmenování ulice spojované se stavbou zdi, která měla před více než dvaceti lety oddělit Romy od ostatních obyvatel. Návrhem se budou ve středu zabývat zastupitelé obvodní radnice v Neštěmicích. Ti mohou návrh schválit, nebo zamítnout. Není vyloučeno, že ještě padne i jiný návrh na nové jméno ulice. ČTK to zjistila ze zveřejněného programu jednání.

Návrh je na změnu jména ulice Matiční na ulici Maniční. Iniciátorem podnětu je Martin Manič, který navrhl pojmenování ulice po svém předkovi, jenž údajně po druhé světové válce rozvíjel v této části města kulturu. Pro svůj návrh sesbíral 140 podpisů obyvatel obvodu.

“Možná budou padat i jiné návrhy, budu čekat na reakci zastupitelů, předpokládám, že přijdou i občané,” řekla ČTK starostka obvodu Neštěmice Yveta Tomková (Vaše Ústí). “Rozhodnutí patří do rukou zastupitelů. Pan Manič zcela otevřeně říkal, že chce zbavit místo té negativní nálepky,” uvedla Tomková. Podle ní změna z Matiční na Maniční není tak zásadní. “Dokážu si představit jiné návrhy, budu čekat, jak na to zareagují zastupitelé,” dodala.

V roce 1994 byli do Matiční sestěhováni z okolních paneláků Romové, kteří neměli platit nájemné a byli označeni jako neplatiči. Na soužití s nimi si začali stěžovali místní obyvatelé, etničtí Češi, kteří žádali postavení zdi. V roce 1998 radnice o stavbě rozhodla, o rok později se zeď, kteru někteří označovali jako plot, začala stavět. Do Ústí nad Labem v té době přijížděly novinářské štáby z celého světa. Vláda následně rozhodla vyplatit městu deset milionů korun. Neštěmice peníze použily na vykoupení tří domů obyvatel, kteří si stěžovali na soužití s Romy, opravu autobusových zastávek, demolici jednoho z pavlačových domů a další projekty. Zeď byla rozebrána a stala se součástí oplocení zoologické zahrady.

Název Matiční ulice je platný podle historiků od roku 1945 a odkazuje na Matici českou, což byla organizace české menšiny a nakladatelství vydávající českou literaturu. “Názvů měla ulice několik, původně šlo o Přístavní, protože vedla přímo k novému přístavu, pak to byla do roku 1919 ulice Habsburská. Následně až do roku 1945 to byla ulice U převozu, protože nedaleko byl přívoz do Olšinek, který dnes už nefunguje,” řekl ČTK historik ústeckého muzea Martin Krsek.

Přejmenování ulic má podle Krska svá pravidla. “Měl by k tomu být pádný důvod a nový název by měl splňovat určité parametry. Prověřit je nutné osobnost, pokud je zájem pojmenovat po ní ulici, zjistit, zda si zaslouží takovouto poctu a samozřejmě musí název splnit jazyková pravidla,” řekl Krsek. Podle něj by možná bylo lepší se zamyslet nad hledáním pozitivních věcí, s nimiž by bylo možné spojit název Matiční, než ho měnit.