Martina Horváthová se stala novou místopředsedkyní romské Rady vlády. Zaměří se na dopad integrační strategie nebo památník v Letech
Po té, co ke dni 20.listopadu rezignoval na post místopředsedy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Jan Balog, byla do funkce místopředsedkyně Rady za občanskou část o devět dní později jmenována Bc. Martina Horváthová. Server Romea.cz položil nové místopředsedkyni několik otázek.
Jakou máte jako nově jmenovaná místopředsedkyně Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vizi do budoucna?
Rada by měla nadále plnit svou poradní funkci tak jako doposud. Nemám zprávy o tom, že by se její úkoly a fungování měly měnit. V blízké době bude Rada doplněna o další občanské členy z řad aktivních Romů. Podmínkou je bezvadná reputace kandidátů a také expertíza, kterou by měli být schopni poskytnout. Členové Rady pracují zdarma, často na úkor vlastního volného času. Noví členové tedy musí být připraveni aktivně se zapojit a svou odbornost plně využít tak, abychom byli schopni společnými silami hájit práva romské národnostní menšiny a zároveň fundovaně radit vládě.
Zajímat nás bude vyhodnocení dopadu naplňování tzv. romské strategie v životech Romů žijících v této zemi. Pokud si pamatujete, existence SRI byla podmínkou k tomu, aby EU poslala do ČR peníze z ESIF. Nyní jsme v polovině doby realizace strategie a je pravý čas na hodnocení dosavadních výsledků. To bude zajímat také Evropskou komisi. Včetně toho, jak vypadá inkluze ve vzdělávání v praxi, zda se skutečně něco změnilo a v jakém smyslu. K tomu bych ráda otevřela debatu zástupců Romů v širším fóru.
Zajímat nás bude budoucí podoba památníku romského holokaustu v Letech u Písku, chceme se zapojit do veřejné debaty. Podpoříme Muzeum romské kultury ve vyřešení situace památníku v Hodoníně u Kunštátu. Výbor pro spolupráci se samosprávami pod vedení předchozího místopředsedy, Jana Baloga, inicioval usnesení Rady s doporučením ke zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které mohou radnice vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů (tzv. OOP). Budeme sledovat vývoj situace, přičemž víme, že v této věci vznikla také senátorská iniciativa.
Mandát většiny stávajících členů Rady končí v květnu 2018 a to je tedy doba, do kdy bychom měli pracovat.
Jak vidíte budoucí roli Rady – v situaci, kdy v nové vládě chybí post ministra pro lidská práva? Máte již prosím informaci, kdo bude předsedou Rady?
Rada je od svého počátku pojata jako meziresortní orgán. Jsou v ní zastoupena ministerstva klíčová pro naše témata. Absenci ministra pro lidská práva v nové vládě vnímám jako krok zpět. Nicméně, lidskoprávní agenda v ní přešla do kompetence ministra spravedlnosti. Z mého pohledu jde o zajímavé spojení, které tu doposud nebylo, a mohlo by přinést nové příležitosti.
Jak hodnotíte dosavadní vztah Agentury pro sociální začleňování a Rady? A jak tento vztah vnímáte do budoucna?
Zástupci Rady jsou členy monitorovacího výboru Agentury pro sociální začleňování a pracovníci ASZ jsou zase naopak členy některých pracovních skupin a výboru pro spolupráci se samosprávami fungujícími pod Radou. Z toho je patrná provázanost obou orgánů. Do budoucna bychom se měli soustředit na zpružnění komunikace a minimalizaci vzniku nedorozumění, která ve svém důsledku oslabují činnost ať jednoho nebo druhého orgánu. Je jen přirozené, že Radu, ale nejen ji, bude zajímat, jaký je konkrétní dopad práce Agentury. A jsem přesvědčena, že je legitimní chtít tento dopad specifikovat ve vztahu k romským obyvatelům sociálně vyloučených lokalit. Naplnění indikátoru počtu obcí zapojených v KPSVL je fajn, ale chtějme vědět, zda jsou proinvestované peníze skutečně využity ve prospěch soužití Romů a majority v daných obcích.
