Maláčová obhajuje kontroverzní návrh na změnu vyplácení sociálních dávek na bydlení

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce za pomoci evropských fondů nastavit systémovou sociální práci na obcích. Ředitelé škol či starostové by mohli požádat například o peníze na dodatečné školní psychology či sociální pracovníky, pokud obce vykazuje znaky vyloučené lokality. O detailech opatření se nyní jedná. Maláčová to řekla v pořadu Partie v televizi Prima. Obhajovala také plán ministerstva práce od roku 2021 nahradit nynější příspěvek a doplatek na bydlení novým přídavkem. Jeho přidělení podmiňuje spoluprací příjemců s úřadem práce a řádnou školní docházkou jejich dětí.

Podle novely se změnami dávek na bydlení by se mohla dávka na půl roku snížit, pokud by předškolák či školák zameškal z jiných než zdravotních důvodů víc než sto hodin za pololetí. To kritizovaly například organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku, podle kterých by sankce zhoršila situaci chudých rodin a k lepšímu vzdělávání dětí by nepřispěla. Maláčová uvedla, že zřízení systémové sociální práce v obcích by mělo pomoci k tomu, aby děti do školy chodily. Nelze se podle ní spokojit s odpovědí, že i když bude přídavek na bydlení navázán na školní docházku, děti stejně do školy chodit nebudou.

“Chceme přicházet se sociální prací v obcích. To znamená, že buď ředitelé škol, ale je to všechno ještě v jednání, nebo starostové obcí, budou moci požádat, pokud budou splňovat určitá kritéria, znaky vyloučených lokalit, o finanční prostředky na dodatečné sociální pracovníky, školní psychology a tak dále. Nechtěla bych ale, aby od rána do večera administrovali evropské projekty, ale aby to bylo prostřednictvím takzvaných šablon, bez administrativní zátěže,” řekl Maláčová.

Dodatečná a dobře zaplacená odborná pomoc by měla podle ministryně odostřit sociální problémy ve vyloučených lokalitách. “Ale aby rodiče měly zájem spolupracovat se sociálními pracovníky, musí přijít i to, že na ně bude vyvíjen nějaký tlak,” doplnila. Zmínila, že za posledních 10 let se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. V Ústeckém či Karlovarském kraji je 16 procent dětí bez ukončené povinné školní docházky, poznamenala Maláčová.

Podle návrhu ministerstva by o dávku na bydlení mohli přijít také lidé, kteří by se nesnažili pracovat a nespolupracovali by s úřadem práce.

V Česku se na bydlení vyplácí teď příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Výše dávek vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle výše nájmů a cen energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent a tato částka nepřesahuje normativ. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí. Úřady práce na konci října vyplácely 32 200 doplatků a 156 400 příspěvků. Za prvních deset měsíců se na ně vydalo 7,29 miliardy.