Má jednání o romské integraci v Bruselu dopad na situaci Romů v ČR?

Začátkem tohoto týdne proběhlo deváté zasedání Evropské platformy pro romskou inkluzi v Bruselu. Platforma, která se od roku 2009 zabývá základními problémy integrace romské menšiny, se zaměřuje i na řešení integračních politik v jednotlivých členských státech. Jaký vliv může mít na konkrétní oblasti a dění v České republice?

Server Romea.cz se zeptal na názor několika odborníků.

„Setkávání platformy má velký vliv na to, jak se Česká republika chová. Bez Evropské komise by realizování integrace nešlo, její finanční zdroje a možnosti jsou veliké. Díky zasedání se například romským neziskovkám povedlo dovést komisi k rozhodnutí zahájit s Českou republikou řízení pro porušení povinnosti v případě diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému. Tlak, který je ze strany Evropské komise vyvíjen na stát v oblasti začleňování, je důležitý,“ uvedl účastník letošního zasedání platformy Michal Miko ze Slova 21.

David Beňák, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví na Praze 14, je k dopadu platformy opatrnější. „Důležité to určitě je, na zasedání se věci shrnou, co se udělalo a co ne, je to dobré pro revizi a význam to má pro určité aktéry, ale ryzí dopad to nemá – a ani to nikdo nemůže čekat. Platforma má význam pro samotný koncept Evropské unie spíše než pro státy samotné. Pomohlo to ale třeba v tom, že se téma na půdě Evropské unie otevřelo,“ přiblížil.

Související článek

Jiří Dienstbier: Kritizovanou diskriminaci ve školách vláda řeší

ČTK

Podobně situaci vidí Cyril Koky, koordinátor pro romské záležitosti a integraci cizinců Krajského úřadu Středočeského kraje. „Je dobře, že se jednotlivé členské státy scházejí a diskutují spolu o tom, co se jim v této oblasti povedlo a co naopak ne. Nicméně si nemyslím, že by tato setkání zásadním způsobem ovlivnila život a postavení romských komunit v Evropě a v České republice. Všechno za nás holt Brusel nevyřeší, musíme ten problém intenzivně řešit doma, a to především s vládou a jednotlivými resorty,“ řekl Koky.

Nad rolí konkrétních delegátů se ve svém vyjádření zamyslel Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romských obětí holocaustu. „Platforma pro romskou inkluzi má svůj význam. O to důležitější je výběr jednotlivých delegátů národních států – s jakým předsevzetím na jednání jedou, jaké mají s řešeními ve svých zemích zkušenost a jak odvážně svůj názor prezentují,“ řekl. „Deklarovaný politický závazek členských států k provádění politik směřujících k zlepšení situace Romů je na můj vkus málo konkrétní. Rozumím tomu tak, že je pouze deklaratorní, že nemá úroveň materiálu, který by představoval vymahatelný závazek. Snad jen v rovině morální – a to je v tak závažné problematice, jako je řešení situace Romů, opravdu málo. Uvidíme, jak si jednotliví účastníci, především z řad občanských iniciativ, onen deklarovaný politický závazek v morální rovině ohlídají, a jak se případně budou domáhat jeho dodržení,“ dodal Růžička.

Jako velký vidí dopad aktivity evropských institucí obecně na Českou republiku politoložka Edita Stejskalová. Jako příklad uvedla podobně jako Michal Miko „infrigement procedure“ – tedy řízení Evropské komise proti České republice kvůli diskriminaci romských dětí ve vzdělávání. „Díky tomu se otevřela debata, jaká do té doby neprobíhala. Otevřela se možnost změn, vstupování do procesu. Díky tomu byl odstraněn paragraf 16 školského zákona o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Tlak Evropské unie byl účinný a má význam,“ uvedla.

Miko rovněž přiblížil způsob, jakým účastníci platformy na zasedání jednají: „Evropská komise celkově změnila koncept romské platformy na více participativní pro občanskou společnost. V rámci prvního dne zasedání tak každý mohl říci svůj názor nebo nápad, na který poté reprezentace daného státu a Evropská komise odpovídaly. Dále je třeba říci, že se komise poprvé od zasedání platformy nebála použít termín anticiganismus, o tomto fenoménu otevřeně hovořit a zároveň své členské státy kritizovat.“