Několik let vede dětský časopis Zámeček, studuje na vysoké škole, moderuje a před třemi lety získal Mezinárodní cenu vévody z Edinburghu (DofE), kterou založil manžel britské královny princ Filip, vévoda z Edinburghu.

Dvaadvacetiletý Lukáš Kotlár jako jediný ze šesti dětí prožil život v dětském domově, kam se dostal, když mu byly čtyři roky. Rodiče starost o Lukáše nezvládli, přestože jeho pět dalších sourozenců si postupně z kojeneckého ústavu vzali zpět domů a dali jim možnost vyrůstat s rodinou. „Až do puberty jsem měl obavu se s rodinou vůbec seznámit. Přiznám se, že až ve dvanácti letech jsem si bez jakéhokoliv očekávání uvědomil, že bych rád svou biologickou rodinu poznal. Mí rodiče, ať už to bylo jakkoliv, zůstávali mými zákonnými zástupci, takže než jsem někam vycestoval, byli to oni, kdo moje kroky schvalovali. K mému překvapení jsem zjistil, že mám skvělé sourozence a skvělou rodinu, od které jsem se dozvěděl spoustu věcí,“ vypráví o prvních dojmech ze setkání student druhého ročníku politologie a mezinárodních vztahů na prestižní soukromé vysoké škole Cevro Institut v Praze.

Dnes je se svou rodinou v kontaktu i díky Facebooku. O svých sourozencích tak díky moderním technologiím ví už prakticky všechno, rád se za nimi rozjede i do rodného Brna. „Mámě ani tátovi nic nevyčítám, srovnal jsem se s tím, že jsem vyrůstal bez nich,“ říká upřímně mladý student, který přiznává, že často se ho okolí ptá, zda by byl ve svém mladém věku stejně tak úspěšný, i kdyby vyrůstal s rodinou.

„Mnohdy se nad tím zamýšlím, jaké by to vlastně bylo, kdybych zůstal v rodině. A přiznám se, že to beru tak, jak to v mém životě přišlo, nakonec jsem vděčný, že jsem mohl být v dětském domově a poznat tolik lidí kolem sebe,“ zamýšlí se a zároveň si uvědomuje, že i díky tomu dostal finanční podporu, stipendium na studia na gymnáziu OPEN GATE i na vysoké škole od manželů Kellnerových. Během studia se přihlásil i do programu DofE. Každý, kdo je do programu zapojen, se musí dlouhodobě věnovat nejen oblasti rozvoje dovedností, dobrovolnictví, sportu, ale musí každou ze tří úrovní zakončit týmovou expedicí.

„Ve zlaté úrovni programu jsem se svým týmem vyrazil na expedici do rumunského Banátu. Po získání všech tří ocenění (bronzové, stříbrné a zlaté) jsem měl možnost reprezentovat Česko ve Velké Británii za přítomnosti členů britské královské rodiny,“ prozrazuje něco málo o programu mladý vysokoškolák, v čem program vlastně spočíval. V té době působil jako projektový koordinátor v Národní kanceláři Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu v České republice, kde se věnoval především rozvoji tohoto prestižního vzdělávacího programu do dětských domovů. „Takže, kdybych zůstal v rodině, tak dnes nemůžu dělat to, co dělám, nemůžu studovat, co studuji, a pracovat tam, kde jsem. Tím ale neříkám, že bych nemohl být úspěšný, protože samotný úspěch je i o ambicích a ty v mém životě nikdy nechyběly,“ říká Kotlár, podle kterého není pravda, že dnešní mladí Romové nechtějí být úspěšní. Vzory nachází i ve svých vrstevnících, spolužácích.

Lukáše ale od nich možná odlišuje velká chuť vyzkoušet si co nejvíce různých projektů a snaha pomáhat druhým. A k tomu patřilo i šéfredaktorování časopisu Zámeček, jediného oficiálního média pro dětské domovy, který vychází už dvacet let. „Šéfuju časopisu již nějakou dobu a vidím, že je to práce, která má jednoznačně smysl. Nejdřív jsem začínal jako redaktor, ale po šesti letech jsem se vypracoval a dnes stojím v čele redakce. A možná mě to ovlivnilo i v dalším profesním životě.“

Jsem olašský Rom

Kromě Zámečku se Lukáš pracovně pohybuje ve světě online marketingu a PR. Tyto na první pohled dva odlišné světy podle něj spolu úzce souvisí. Od té doby, co Lukáš začal spolupracovat s médii nebo s neziskovými organizacemi, se otázka na jeho identitu objevuje čím dál častěji. „Je to ve mně, cítím to tak. Hraju na hudební nástroje, tančím, rád poznávám olašskou kulturu, protože já jsem olašský Rom. Identita nás Romů není zdaleka jen o tom, že rádi tančíme a zpíváme, to je druhořadé. Zjišťuji, že jsem možná tvrdohlavější, ale především v sobě mám silnou motivaci, a to i přesto nebo možná proto, že si za svým cílem musím jít občas náročnější cestou. A to je to, co mě vystihuje,“ prozrazuje mladý student, podle kterého je etnická identita spojena i s kupou neúspěchů v osobním i profesním životě.

„Vím, že úspěch je spojený s hromadou neúspěchů. Já jako mladý Rom chci ukázat, že na tom vlastně vůbec nezáleží, že se nechci řadit jen k majoritě, nebo jen k Romům. Je to možná i tím, že romská identita je v dětském domově upozaděná, tak to bylo i v mém případě. Možná kdybych byl více veden k poznání vlastní identity a romství, tak jak je tomu třeba dnes, kdy například festival Khamoro zve děti z dětských domovů na svůj program, a posiluje tak jejich identitu, třeba bych to dnes v sobě vůbec neřešil.“

V době Lukášova dospívání byl jedním z mála Romů, kteří v domově vyrůstali. Romština tam prakticky nezaznívala. „Bylo to i tím, že vychovatelky nijak nepodporovaly romský jazyk, spíš se razně přikláněly k češtině. Ale co je oproti dřívější ústavní péči dobře, že se už nepřetrhávají rodinné vazby. Je až překvapující, jak často mohou být dnes děti se svou rodinou, v níž se jazyk a různé zvyky dodržují. A to je dobře,“ hodnotí život v dětském domově Lukáš.

Od školy k mikrofonu

Lukáš se rád chopí i mikrofonu, je si vědom, že pro moderování, ať už je to festivalový koncert, módní přehlídka nebo jakákoliv jiná akce, je nejdůležitější nebát se a působit přirozeně.

„Mým cílem je nadále se věnovat aktivitám, které dělám, ať už v oblasti ziskového, nebo neziskového sektoru, a být vzorem pro děti v dětských domovech, které mají podobný osud jako já. Ukázat jim, že pakliže někdo dostane podporu a poslouchá vnitřní motivaci, má šanci uspět. A myslím si, že se to daří, jsem rád, že se tomu mohu věnovat a že mě ostatní podporují.“

FOTOGALERIE

Rozhovor vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.

 

Lukáš Kotlár: Na prindžarav miri identita

Vajkeci berša kerel o čhavorengero ľil Zámeček, sikhľol pre univerzita, moderinel, the trin berš palal chudňa Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (DofE), savi zathoďa o Rom la britska thagarňakero, o princos Filip, vevodas pal o Edinburgh.

Bišudujeberšengero Lukáš Kotlár sar korkoro šove čhavendar bariľa avri andro čhavorengero kher, kaj pes dochudňa, kana leske sas štar berš. E daj o dad pal o Lukáš na birinenas te bajinel, choc te lenas leskere phrala pheňa palavreste pal o kojenecko ustavos khere, kaj šaj te baron avri andre fameľija. „Dži e puberta daravas te prindžarel miri fameľija. Mušinav man te del avri, hoj mekča dešudujeberšengero mange ňisostar ňič diňom goďi, hoj bi kamavas te prindžarel miri čačikaňi fameľija. E daj o dad, te sas kada chočsar, sas mire zaačhade anglo zakonos. Te kamavas te džal darekaj het, jon mušinenas te ačhel vaš kada. Somas prekvapimen, hoj sas man igen lačhe phrala pheňa, the e fameľija, savi man sikhaďa but veci,“ vakerel pal peršo sgejľipen la fameľijaha o studentos dujtone ročňikostar pre politologija the maškarthemutne vztahi pre hirešno sukromno škola Cevro Institut Prahate.

Adaďives ľikerel peskera fameľijaha the pro Facebook. Kampel te paľikerel le modernone technologijenge, hoj pal peskere phrala pheňa džanel maj savoro, rado pal lende phirel Bernate, kaj jov korkoro uľiľa. „La dake aňi le dadeske ňič na čhivav pro jakha, thoďom man pro than kaleha, hoj baruvavas avri bi lengero,“ phenel le jilestar terno studentos, savo pes del avri, hoj o manuša khatar leste but lestar phučen, te bi uľahas kajso reslo the te bi bariľahas avri la fameľijaha.

„Varekana pal kada gondoľinav, savo bi kada uľahas, te bi bariľomas avri andre fameľija. Te phenav čačipen, lav kada kavka, sar kada aviľa andro miro dživipen. Pro agor som paľikerdo, hoj somas andro čhavorengero kher a šaj prindžarďom kajci manušen khatar mande,“ gondoľinel, the korkoro džanel, hoj the bijal kada chudňa o le Kellnerovcendar o love, stipendium pro gymnazium OPEN GATE the pre univerzita. Perdal o studium gejľa andro programos DofE. Sako, ko hin andre, mušinel dureder na kerel khatar o dovednosťi, dobrovolňictvo, sportos, aľe the mušinel pro agor sa le trine urovňendar te kerel timovo expedicija.

„Andre somnakuňi urovňa le programostar somas mire timoha pre expedicija andro rumunsko Banátos. Sar chudňom sa o trin alapitišági (somnakuno, rupuno the bronzovo) šaj gejľom te reprezentinel o Čechi andre Bari Britanija so sas paš kada the o manuša pal e britsko thagaruňi fameľija,“ phenel terno visokoškolakos pal o programos. Akor paš kada kerelas sar projektovo koordinatoris andre Národní kancelář Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu andre Čechiko republika, kodoj ľikerelas o kada hirešno programos, kaj pes te dochudel andro čhavorengere khera. „Te bi ačhiľomas andre fameľija, našťi kerďomas so kerav adaďives, našťi sikhľiľomas so sikhľuvav, našťi kerďomas buťi savi kerav. Kaleha na kamav te phenel, hoj našťi uľomas reslo, bo kada hin buter pal o ambiciji the kalen sas andre miro dživipen furt than,“ phenel Kotlár, savo phenel kija, hoj nane čačipen hoj adaďivesutne terne Roma na kamen te avel resle. Pengere vzori arakhen maškar pengere kamarata, spolužaka.

U kada šaj avel aver ko Lukašis leskere kamaratendar. Kamelas te zadživel but neve veci, chočsave projekti the kamelas te pomožinel avrone manušenge. Andre kada sas the leskeri buťi  sar šefredaktoris andro ľil Zámeček, ča jekh oficijalno medijum vaš o čhavorengere khera, savo avel avri imar biš berš. „Kerav kada ľil imar varesave berša the dikhav, hoj kadi buťi čačes kampel te kerel. Peršes chudavas sar redaktoris, aľe pal šov berš džavas opre the adaďives kerav šeferedaktoris. Šaj avel, hoj mange kada anďa vareso the andro aver profesno dživipen.“

Som vlachiko Rom

Paš o Zámeček hin o Lukáš the khatar o online marketing the PR. Kale duj aver sveti hine andre but veci jekhetane. Odkanastar o Lukáš chudňa te kerel le medijenca abo le neziskovone organizacijenca, phučen lestar buter the buter pal leskeri identita. „Kada hin andre mande, šunav man kavka. Bašavav pro hudebna nastroji, khelav, rado prindžarav vlachiko kultura, bo me som vlachiko Rom. Amare Romengeri identita nane ča pal kada, hoj rado khelas the giľavas, kada hin až palal. Dav mange pre goďi, hoj šaj avav zoralešereskero, aľe jekbuter hin andre mande zoraľi motivacija, choc te, abo sigeder vaš oda, hoj miro drom hin darekana phareder. A kada phenel jekbuter pal mande,“ phenel terno studentos, savo gondoľinel, hoj etnicko identita džal jekhetane le butere pharipnenca andro profesno the osobno dživipen.

„Džanav hoj te o manuš kamel te avel reslo, mušinel ta predživel but bibacht. Me sar terno Rom kamav te sikhavel, hoj pal kada na džal, hoj man na kamav te thovel jekhetane ča le gadženca abo ča le Romenca. Šaj kada avel the kalestar, hoj andro čhavorengero kher hin etnicko identita buter palal, sar sas kada the manca. Šaj avel, hoj te bi man buter ľigendehas ke miri identita the ko romipen, sar hin napriklad adaďives, kana o festival Khamoro vičinel le čhaven pal čhavorengere khera pre peskero programos the kerel zoraleder lengeri identita, šaj avel hoj bi pes kada andre mande ňisar na marelas.

Sar barolas avri, khatar o Lukáš na sas but Roma so sas andro čhavorengero kher. Romaňi čhib kodoj maj na šunďolas. „O vichovatelki ňisar na thovenas anglal romaňi čhib, sigeder kamenas te šunel čechiko čhib. Aľe so hin adaďives feder, hoj imar na odčhinen le čhavoren khatar o fameľiji. Som až prekvapimen, keci šaj adaďives aven o čhave peskera fameľijaha, kaj pes vakerel romanes the ľikeren pen chočsave tradiciji. Kada mištes,“ phenel pal o dživipen andro čhavorengero kher o Lukáš.

La školatar ko mikrofonos

O Lukáš rado chudel the o mikrofonos, džanel pal kada, hoj kaj te moderinel, choc te festivalovo koncertos, modno prehliadka abo chočsavi aver akcija, hin jekimportantneder te na daral pes the te avel manušeskero.

„Kamav te kerel dureder kada so kerav, choc te andre ziskovo abo neziskovo sektoris, kamav te avel o vzoros le čhavorenge andro čhavorengere khera, so len hin kajso osudos sar the man. Te sikhavel lenge, hoj te varekas ľikerena the jov abo joj šunela peskeri motivacija, šaj ačhol reslo. Gondoľinav, hoj kada džal, me som rado, hoj šaj kada kerav a hoj man o manuša khatar mande ľikeren.“        

 

FOTOGALERIE

Rozhovor vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.