VIDEO: Kvůli nenávisti přišla žena o nájemní smlouvu, syna autistu sousedé nepřijali
Paní Siváková se stará o svou hluchou, téměř devadesátiletou a obtížně pohyblivou matku. Kromě ní se stará také o syna autistu. Společně obývají městský byt v Praze 3, který jim přidělila tamní městská část. Aktuálně ale v bytě žijí bez smlouvy, která nebyla stejnou městskou částí prodloužena. Oficiálně se paní Siváková dodnes nedozvěděla, proč k tomu došlo. Potíže s platbami totiž neměla. Sama je přesvědčená, že důvodem k neprodloužení smlouvy je její syn Marek, který má spory s některými sousedy. Ty poslední dobou gradují.
Důvodem jsou různá obvinění, Marek je totiž některými sousedy podezříván například z toho, že v domě vypíná plyn, nebo ve vyšších patrech domu pouští vodu. To ale označuje za nesmysl terapeut Národního ústavu pro autismus – Julius Bitmann, ke kterému Marek dlouhodobě dochází. Podle Bittmanna nemá člověk s touto diagnózou na sofistikovanější akce schopnosti.
„Pakliže by se mělo jednat o nějaké promyšlené útoky, což vím, že se v tom domě řešilo, záležitosti typu vytopení baráku, přeříznutí trubky flexou a tak dále, je to naprostý nesmysl, protože ten kluk na to prostě funkčně nemá. On má opravdu těžký autismus a složité technické záležitosti jsou prostě naprosto mimo jeho schopnosti,“ říká v reportáži ROMEA TV Julius Bittmann.
V domě, kde rodina Sivákových žije, se přitom běžně objevují třeba injekční stříkačky. Ty tam nechávají toxikomani, kteří se v domě pohybují. Adresu zná i policie ČR, která v domě často zasahuje. Naposledy kvůli gangu vařičů drog, v minulosti třeba kvůli dvěma vraždám.
I proto se paní Siváková snažila kvůli obavám o bezpečí žádat o výměnu bytu a to ještě před tím, než nájemní smlouva vypršela. S žádostí o pomoc se obrátila i na místostarostu Ondřeje Ruta (Zelení). Ten ale doporučil umístit Marka do chráněného bydlení. Rodina přitom chce zůstat pohromadě.
K žádosti o výměnu bytu doložila Siváková lékařské zprávy a další doporučení odborníků, která potvrzují, že bydlení na současné adrese zhoršují Markův psychický stav. Byty, které jí městská část nabídla ale nemohla ze zdravotních důvodů přijmout, nebo byt dostal jiný žadatel dřív, než si jej stihla prohlédnout.
S městskou částí se neshodne paní Siváková ani v počtu bytů, které jí podle vedoucí bytového odboru Magdaleny Benešové byly nabídnuty. Podle města to byly byty čtyři, v úředním písemném záznamnů je bytů sedm a podle Sivákové to byly byty tři.
Rodina tak zůstává v bytě, k němuž nemá paní Siváková platnou nájemní smlouvu. Bez ní nedosáhne na přídavek na bydlení a byt tak musí hradit ze svého částečného invalidního důchodu a důchodu své maminky. Získat komerční nájem je i z tohoto hlediska prakticky nereálné.
Naději vidí v pomoci ze strany Magistrátu hl. m. Prahy, kam si podala žádost o přidělení bytu.
Magistrát totiž na základě memoranda o spolupráci právě s Prahou 3 spolupracuje, paní Siváková by tak mohla dostat nájemní smlouvu v klidnějším prostředí a získat i přídavek na bydlení.
