Kubera v Terezíně přirovnal boj za ekologii, rovnost pohlaví nebo multikulturalismus k novodobé totalitě a rasismu
Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) dnes v Terezíně uvedl, že totalita, nesnášenlivost k jiné rase má novou podobu zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus. Zdůraznil také nutnost scházet se v památných dnech u památných míst. Lhostejnost, pasivita a nezájem o věci veřejné totiž podle něj tvoří podhoubí, ze kterých se rodí zprvu autoritativní, později totalitní režimy. Památku obětí terezínského ghetta a věznice gestapa a koncentračního tábora v Litoměřicích uctil společně s dalšími stovkami lidí.
Totalita, nesnášenlivost k jiné rase podle Kubery má dnes zcela jinou podobu. “Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus,” uvedl Kubera.
Kubera připomněl, že v roce 1945 při otevření národního hřbitova hovořila bývalá vězeňkyně Malé pevnosti Milada Horáková. “To, co nestihli nacisté, dokončili o pět let později komunisté, kteří také tak nesnášeli jakýkoliv odpor, jiný názor, nesouhlas,” připomněl Kubera osud ženy, kterou komunisté po zinscenovaném procesu nechali popravit.
Bývalý vězeň terezínského ghetta Toman Brod apeloval na mládež. “Nikdy, za žádných okolností nepodlehněte svodům té hrůzné teorie a praxe kolektivního odsudku, kolektivního despektu, kolektivního zavržení,” řekl v projevu, který poslouchal mezi jinými premiér Andrej Babiš (ANO), místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD), předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, velvyslanci řady zemí, skauti, lidé z Česka i z ciziny.
Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek na úvod tryzny vyzval k uctění památky svého předchůdce Jana Munka minutou ticha. Dvaasedmdesátiletý předseda pražské židovské obce a někdejší dlouholetý ředitel Památníku Terezín zemřel před týdnem po dlouhé nemoci. Po projevech následovala křesťanská modlitba, kterou pronesl biskupský vikář Jan Balík, a židovská modlitba zazněla z úst vrchního zemského rabína Karola Sidona.
VIDEO
Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Mezi popravenými byl i Ladislav Kulhánek, člen odbojové organizace Prokop Holý. Jeho syn Ladislav Kulhánek ČTK řekl, že učí mladou generaci, aby byla hrdá. “Nikdy jsem si nemyslel, že jsme byli zbabělí, kolabující, měli jsme lidi, kteří bojovali. Proto by mladí měli být hrdí, ne ohnutí, měli by si připomínat, že byli lidé, kteří se postavili zlu,” uvedl muž, jehož otec byl zatčen 24. ledna 1945.
Pořadatelé Terezínské tryzny byli v minulých letech kritizováni, že mezi hosty a dokonce i řečníky byli politici, kteří šíří mezi lidmi nenávist a xenofobii. Organizace Konexe například tryznu v roce 2018 označila za znesvěcení místa a požadovala odvolání ředitele Památníku Terezín.
Vadila jim například delegace SPD Tomia Okamury, projev předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky, na hlavní tribuně stojící Jaroslav Foldyna, nepřítomnost židovských rabínů a fakt, že Památníku Terezín dlouhodobě odmítá umístit mezi ostatní vlajky během tryzny i vlajku romskou. Foldyna byl na hlavní tribuně a ředitel památníku Jan Roubínek ho oficiálně přivítal.
Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna například v lednu v pořadu Máte slovo v ČT několikrát urážel a zesměšňoval oběti romského holokaustu. Lhal o tom, že památník v Letech u Písku bude stát miliardu korun. Na sociálních sítích si za to vysloužil tvrdou kritiku.
Na hlavní tribuně během letošní Terezínské tryzny stál i poslanec SPD Jan Hrnčíř. Ministerstvo vnitra přitom SPD Tomia Okamury označuje ve svých zprávách o extremismu jako hlavní sílu šíření nenávisti a xenofobie v České republice.
V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do policejní věznice pražského gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů z řady evropských zemí. Na národním hřibově se nachází 2386 jednotlivých hrobů a několik pylonů, pod nimiž jsou pochovány další tisíce mužů, žen a dětí.
