Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty: Neziskové organizace pomáhají uprchlíkům bez peněz státu a suplují jeho roli

Spolupráce státu s organizacemi, které pracují s válečnými uprchlíky a zaměřují se na jejich integraci, vázne. Chybí vymezení role státu, krajů, obcí a neziskového sektoru při řešení uprchlické vlny i jasné vedení. Nedostatečná je i komunikace. Poznatky a zkušenosti z terénu se málo využívají. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Uskupení zastřešuje 15 organizací. Žádá o své větší zapojení do přípravy opatření a zákonů.

Od začátku března organizace zajistily téměř milion asistencí v přijímacích centrech či odpovědí na informační lince. Zhruba 56.600 lidem poskytly tlumočení, celkem 40.900 pomohly s bydlením. Školní pomůcky získalo kolem 10.900 dětí. Příchozí dostali také humanitární pomoc. Zapojilo se kolem 1300 dobrovolníků, odpracovali téměř 40.000 hodin. Množství a počty vycházejí z odhadu 11 organizací, mezi které patří Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení pro integraci a migraci, Charita ČR či ADRA.

“Nevládní organizace se bez finanční podpory státu hned zapojily. Jsou pořád bez financí ze strany státu. Jediné finance získaly ze sbírky Člověka v tísni, díky nimž mohly situaci přestát,” řekla šéfka konsorcia Andrea Krchová.

Podle národní koordinátorky pomoci uprchlíkům z Charity ČR Kláry Boumové organizace nyní suplují roli státu. “Tento systém je dlouhodobě neudržitelný. Voláme po větším zapojení obcí, které potřebují metodickou a finanční podporu ze strany státu a krajů. Při práci s klienty v terénu vidíme nepřehlednost a neprovázanost informací,” uvedla Boumová.

Strategii ke zvládnutí uprchlické vlny vláda schválila v polovině dubna. Má 13 kapitol. Konsorcium vytvoření dokumentu přivítalo. Teď poukazuje ale na to, že k němu ani po měsíci a půl není hotový plán opatření se stanovením termínů plnění, odpovědnosti a financování. Na seznamu úkolů pracuje 13 skupin podle jednotlivých kapitol. Zástupci organizací konsorcia jsou ve čtyřech z nich. Konsorcium žádá o větší zapojení svých expertů i akademiků do přípravy kroků.

Podle organizací schází také propojení a zastřešení týmů, aby byl přístup ucelený. Strategie počítá se zvláštním koordinátorem, který má mít řešení na starosti. Zatím je jím ministr vnitra. Podle konsorcia by měl funkci už převzít odborník, který by se problematice mohl plně věnovat a měl k tomu i tým. Pracoval by s informacemi od státu, samospráv, úřadů práce i dalších institucí, podle toho by vznikala systémová opatření.

Ministerstva počítají s financováním opatření hlavně z dotací. Podle konsorcia malý počet žádostí ukazuje, že model není funkční. Doporučuje poskytovat obcím “peníze na hlavu” na uprchlíka. S dobrovolným přerozdělením příchozích po Česku organizace souhlasí. Informace o volných místech ve školách, u lékaře, bydlení a práci ale chybí obcím i uprchlíkům, uvedlo konsorcium. Upozorňuje také na to, že není jasné postavení lidí po skončení roční ochrany a nejistota budoucího legálního pobytu komplikuje integraci i situaci zaměstnavatelům. Potřeba je také “strategická komunikace” s místními obyvateli v Česku, protože podpora a ochota pomáhat postupně klesá, dodali zástupci organizací.