Koncentrák v Letech je lež, řekl Babiš. Čelí vlně kritiky
Podle serveru Aktuálně.cz pronesl při své čtvrteční návštěvě Varnsdorfu ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš alarmující výrok na adresu bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku.
„Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ citoval Babiše server. Jeho výrok vzbudil řadu kritických reakcí. Někteří čeští politici včetně ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) Babiše kvůli výrokům o Letech vyzvali, aby odstoupil.
“Zpochybňování holokaustu, ať židovského nebo romského, je naprosto nepřijatelné. Andrej Babiš by měl přesvědčivě vyvrátit autorství výroku nebo se omluvit a odejít ze všech politických funkcí,” uvedl na svém facebookovém profilu Jiří Dienstbier.
Babiš kritiku odmítl s tím, že jeho výrok byl vytržený z kontextu a on citoval slova svého známého. Připustil, že jeho vyjádření bylo neobratné a uvedl, že hrůzy nacismu a druhé světové války nezpochybňuje. “Já jsem se špatně vyjádřil. Pokud jsme se někoho dotknul, tak se všem omlouvám. Ale vůbec jsem to tak nemyslel, bylo to vytrhnuté z kontextu,” uvedl Babiš na dnešním zahájení volební kampaně ANO v Ostravě.
„To nejmenší, co by pan Babiš měl udělat je nikoliv vysvětlovat, nýbrž se hluboce omlouvat všem obětem a Romům v Čechách. Většina z těch lidí, kteří se tam dostali, zahynula, ať už tam, nebo v dalších koncentrácích. Všem těmto lidem i celé naší společnosti by se měl Andrej Babiš hluboce omluvit,“ vzkázal prostřednictvím sociální sítě Karel Schwarzenberg.
Podobně zareagovala autorka krátkého dokumentu Stíny romského holocaustu Renata Berkyová: „Babiš nepochopil ani po vlně kritiky základní věc, že on se nemá obhajovat či vysvětlovat co a jak myslel, ale že se má Romům omluvit! Proč nedají ani po tolika letech lidem, kteří tam umřeli anebo odtamtud odešli na smrt pokoj? Protože jsou to jen „cikáni“? Pustil by se někdo takto do Lidic?“ Dokument vznikl v roce 2014 pod dohledem zkušených filmařů z USA v rámci společného projektu organizace ROMEA a Transition Online.
DOKUMENT Stíny romského holocaustu
Před dvěma lety plivl na oběti koncentračního tábora tehdejší předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura, když o něm hovořil jako o lži a mýtu a tvrdil, že v táboře nebyl nikdo zabit a vězni umírali v důsledku staroby a chorob, které do tábora přivlekli kvůli svému předchozímu kočovnému stylu života.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadá pod Památník Lidice.
