Kárný senát uložil soudci Zbránkovi důtku za články o migrantech
Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) včera uložil libereckém soudci
Miloši Zbránkovi důtku za dva články publikované na internetu. Podle senátu oba
příběhy hrubě neobjektivním, dehonestujícím způsobem vykreslují migranty a
pracovníky neziskových organizací a překročují meze slušnosti a vkusu. Žaloba
Zbránkovi vytýkala ještě jeden text, u kterého ovšem senát důvod k zásahu
nenašel. Důtka je v kárném řízení nejmírnější postih.
Zbránek hodnocení považuje za subjektivní a při projednávání žaloby již dříve
uvedl, že satira nemůže být shovívavá a laskavá. Dnešního vyhlášení rozhodnutí
se nezúčastnil.
Ukázka z textu soudce Miloše Zbránka
“Mezi prvními zájemci se objevila jistá Horváthová. Nebudu nic zastírat,
byla to cikánka a já ve svém životě už pár nájemních bytů, obývaných cikány,
viděl. Nějak hloupě jsem se vymluvil, že už je obsazeno nebo co a dál
ukazoval byt jiným zájemcům. Bohužel se ukázalo, že mezi těmi jinými zájemci
byl agent Anny Ochranářky, co vede ten úřad v Brně a i ona cikánka byla její
placenou konfidentkou. Anna Ochranářka na mne podala veřejnoprávní žalobu.
Vysvětlila mi, že nemám právo si ve svém bytě ubytovávat nájemce, jakého
chci a jsem-li požádán cikánským nájemcem, je mou povinností mu nájem
poskytnout, jinak jej diskriminuji a porušuji jeho lidská práva. Zaplatil
jsem konfidentce Horváthové odškodnění 100 000,-Kč a uzavřel s ní nájemní
smlouvu.”
“Rodina Horváthova měla také časté návštěvy. Kromě pošťačky, která jim
nosí standartní dávky, je vždy v pondělí navštěvují z IQ Roma servis s
příspěvkem na vzdělávání, v úterý Romodrom s příspěvkem na sociální
rehabilitaci, ve středu Aliance Romů s příspěvkem na kulturu, ve čtvrtek
Sportovní federace Romů s příspěvkem na sport a v pátek Agentura pro
začleňování, ta chodí s pracovními nabídkami. Moc se jí nedaří. Horváthovi
jsou stále nezaměstnaní, ale mám tu agenturu rád. Zaměstnávají totiž
ukrajinské uklízečky, které Horváthům poklidí v bytě a při té příležitosti i
vysmejčí chodbu. Horváthovi úklid neprovádí, neboť jsou většinou v
invalidním důchodu – bolí je záda. V sobotu pak chodí pan Desider Lakatoš,
lichvář, který ty příspěvky zinkasuje na své úroky.”
Kdyby dva sporné články napsal někdo jiný, nemohly by se podle kárného senátu
stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají
žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem
soudce, který by měl být zdrženlivější a musí dbát na to, aby nenarušil
důstojnost soudcovské funkce a ohrožovat důvěru v nezávislost justice. Se
soudcovskou profesí se pojí řada omezení, nicméně literární, publicistické a
umělecké činnosti se soudci věnovat mohou.
Senát žalobě vyhověl u článků Zpráva o putování do Němec a Dopis
dezorientovaného běžence, a ne u článku Zpráva evropského komisaře o stavu
lidských práv v Musulmanské Lhotě. Ten senát označil za zjevnou satiru bez
vulgarit, která vychází z reálných událostí. Podobný způsob psaní je u soudce
obhajitelný, zdůraznil kárný senát.
Dva texty s uprchlickou tematikou jsou ovšem podle senátu na samé hranici
vkusu a slušnosti. "V některých případech pak tuto hranici překračují," řekl
předseda senátu Radovan Havelec. Rozhodnutí kárného senátu zmiňuje paušální
zobrazení uprchlíků a samoúčelné vulgarismy.
Zbránek působí u liberecké pobočky krajského soudu, řeší obchodně-právní
agendu a k jeho práci jinak nemají nadřízení výhrady. Předseda krajského soudu
Luboš Dörfl jej však už dříve vyzýval k umírněnosti při psaní. Když publikační
činnost pokračovala, podal kárnou žalobu. Senát ji projednal 26. května. Zbránek
tehdy výslovně nepotvrdil, zda je autorem článků. Senát však přesto považoval
jeho autorství za nesporné.
Dörfl rozhodnutí kárného senátu přivítal. "Oceňuji, že v tom odůvodnění se
podrobně vyjádřil k tomu, jakým způsobem hodnotit publikační činnost soudce a
jaké hranice by měl soudce přece jen dodržet," řekl Dörfl. Hranice soudcovské
etiky nejsou podle něj pevně stanoveny, měly by se postupně zpřesňovat
prostřednictvím podobných rozhodnutí.
Zbránek ve svých textech urážel uprchlíky, Romy nebo gaye. Urážel i
ombudsmanku Annu Šabatovou. Jeho texty kritizoval také ministr spravedlnosti
Robert Pelikán (ANO), některé se mu zdály homofobní a islamofobní, což může
zpochybňovat soudcovu nestrannost ve sporech, kde figurují příslušné menšiny.
Zbránkův případ je ojedinělý. Kárné žaloby se zpravidla týkají spíše průtahů
a podobných prohřešků. Jistou podobnost vykazuje případ pražského soudce Kamila
Kydalky. Podle loňského verdiktu kárného senátu chyboval, když se vyjadřoval k
politickému boji v Mnichovicích u Prahy, kde má chalupu. Senát ale upustil od
uložení postihu, dostatečným trestem je samotné projednání kárné žaloby.
