Karla Šlechtová: Rozpory resortů v zákonu o sociálním bydlení trvají
Rozpory ministerstev pro místní rozvoj a práce kolem podoby zákona o sociálním bydlení a budoucího příspěvku na bydlení dál přetrvávají. Výhrady mají i další resorty a instituce. V dopise ministryni práce Michaele Marksové (ČSSD) to uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Podle ní nevyřešené spory výrazně ztíží provádění normy v praxi.
Šlechtová spolu s Marksovou návrh zákona o sociálním bydlení předkládá vládě. Ve středu pod něj připojila svůj podpis. Dopis, který adresovala vládní kolegyni, dnes zveřejnila na twitteru. V listu napsala, že norma není “z obsahového hlediska vzhledem k nedořešeným rozporům hodna podpisu”, podepisuje ji z “politického hlediska” s výhradami.
Podle předlohy by měl sociální byty přidělovat Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), potřebným by je měl dát do tří let. Obce by mohly sociální byty mít jen dobrovolně. Pokud by je poskytovaly, dostaly by na výstavbu, údržbu i sociální práci s nájemníky dotace od státu. Bydlení by pak lidem v nouzi měly zajistit do dvou let. Původně měly obce mít sociální bydlení povinně, proti tomu byly výhrady.
Další verze zákona počítala tedy s novým úřadem pod ministerstvem práce, který by byty poskytoval místo obcí. Zástupci koaličních stran se pak dohodli na tom, že úřad nevznikne a sociální bytový fond povede ministerstvo pro místní rozvoj a jeho SFRB.
Podle Šlechtové ministerstvo práce do návrhu zákona zapracovalo jen zapojení fondu do sociálního bydlení, další připomínky jejího resortu nepřijalo. Dál tak trvá třeba rozpor v tom, kdo by měl sociální bydlení vlastně dostat. Podle ministerstva pro místní rozvoj by skupina měla být menší, měli by do ní spadat lidé z ubytoven, azylových domů či nocleháren. Ministerstvo práce navrhuje, aby pomoc dostávali ti, kteří za přiměřené bydlení vydávají velkou část svého příjmu a peníze jim pak nestačí na živobytí. Zmiňuje seniory, postižené či samoživitelky s dětmi.
Podle Šlechtové by vymezení široké skupiny příjemců mohlo narušit trh s byty. Výdaje by navíc byly příliš vysoké a pořadníky na sociální byt dlouhé, což by nahrávalo korupci, uvedla v dopise ministryně. Míní, že by obce těmto lidem byt zajistily mnohem efektivněji než stát, a to i díky dávkám a investiční podpoře. Podle ministryně jsou v návrhu také duplicity u rejstříku sociálního bytového fondu a nejasnosti kolem fungování úřadů.
Šlechtová uvedla, že výhrady dál mají i jiné resorty. Zmínila ministerstva financí, vnitra, spravedlnosti, zdravotnictví, zemědělství a úřad vlády. Jmenovala také dva kraje, ombudsmanku a zaměstnavatele. Obává se, že “nevyřešené rozpory zásadním způsobem ztíží provádění zákona v praxi”.
Vláda ve svém programu a koaliční dohodě uvedla, že připraví a prosadí zákon o sociálním bydlení. Původně měl platit už od začátku letošního roku, nyní se počítá s lednem 2018. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil normu za jednu z deseti priorit svého kabinetu do voleb.
Iniciativa Mít svůj domov, která zastřešuje organizace na pomoc lidem v tísni i experty na sociální problematiku, vyzvala vládu ke schválení návrhu normy do konce ledna. Varovala, že jinak se zákon nemusí stihnout do voleb schválit. Kritizovala koaliční politiky, že se nedokážou shodnout a přicházejí s novými výhradami.
