Karel Holomek: Romové by měli založit sbírku na přestěhování vepřína v Letech u Písku
Předseda občanského sdružení Společenství Romů na Moravě a bývalý disident
Karel Holomek během včerejšího pietního aktu v Letech u Písku zmínil, že by
vedle aktivního přístupu vlády měli být aktivní i sami Romové. Měli by podle něj
založit sbírku na přemístění vepřína, který z části stojí na místě někdejšího
koncentračního tábora pro Romy za druhé světové války.
„Myslím si, že by se nemusel vepřín zrušit, ale mohl by se přestěhovat o několik
kilometrů dál, aby místní lidé nepřišli o práci. To by mohla vláda zařídit. Ale
především si myslím, že je to věc Romů, kteří by měli založit sbírku na
přestěhování vepřína a zapojit do ní i Evropskou unii, protože tam by určitě
podporu našli. Měli by tím udělat ostudu naší vládě, která s tím za celou dobu
nic neudělala. Původní odhad na zrušení vepřína byl kolem 500 až 600 milionů
korun. Já sám už nemám na založení takového fondu sílu,“ řekl podle
serveru Denik.cz Karel Holomek,
který se pravidelně účastní vzpomínkových akcí při příležitosti uctění památky
obětí romského holocaustu v Letech.
Svůj názor k situaci kolem vepřína v Letech u Písku sdělil také Čeněk Růžička,
předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, který byl hostem včerejších
Událostí v regionech na České televizi. "Tu kauzu táhneme od roku 1998 … Rok
co rok politici slibují, ale bohužel skutek utek. A vůbec se nestydí slibovat,
přestože pozůstalý ještě žijí, oběti to sledují … To je kauza, která nemá ve
světě obdoby," uvedl Čeněk Růžička na ČT.
V pořadu Události v regionech vystoupila také tisková mluvčí ministra pro
lidská práva Jarmila Balážová. Hovořila o termínu možného odstranění vepřína, k
němuž se vláda zavázala ve Strategii romské integrace do roku 2020. Opatření,
která by vedla k ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední
blízkosti pietního místa v Letech u Písku by měla být podle vládní strategie
přijmuta do 31. 12. 2018.
"Samozřejmě
záleží na tom, jak budou nebo nebudou ochotni majitelé soukromé společnosti,
vláda je nemůže žádným způsobem přinutit. Může jenom nějakým způsobem motivovat,
o to se snaží a snaží se získat pro další jednání a některou z těch variant a
potom následně shánění finančních prostředků," uvedla Jarmila Balážová. Na závěr
také zdůraznila, že si toto "místo zaslouží stejně jako velmi malý zbytek lidí,
kteří nějakým způsobem symbolizují ty oběti a přeživší, pietu a nezbývá než
doufat, že se to podaří."
Na dotaz moderátora
Událostí, zda vláda určený termín stihne, Čeněk Růžička uvedl: "Myslím si, že by se to stihnout
dalo, pokud by se zodpovědná vláda s majiteli vepřína dohodla na přebudování
prasečáku. Majitelé vepřína si přejí prasečák za prasečák, to znamená klíč za
klíč. Jestli k tomu přistoupí vláda – to je otázka."
Karel Holomek při vzpomínkové akci v Letech také upozornil na paralely mezi tím,
jak česká veřejnost vnímá oběti romského holocaustu a oběti odsunu sudetských
Němců po druhé světové válce. „Obě skupiny jsou v centru pozornosti a nelibosti.
Rozdíl je jen v tom, že dnes lidé nenávidí Romy více než Němce, případně
sudetské Němce,“ uvedl Holomek.
