K žhářskému útoku jsem se nechal vyhecovat, tvrdí obžalovaný z Aše

Praha, Aš, Trutnov, Sokolov, Hodonín, to jsou města, ve kterých žijí obžalováni
zatím z prvního případu rasistického násilí, který vyšetřovalo oddělení
extremismus a terorismus Útvaru pro odhalení organizovaného zločinu (ÚOOZ). Ač
se jedná o zatím největší objasněný případ v dané oblasti, média zatím o kauze
referovala jen velmi stručně. Obžaloba má 11 bodů a obžalovaní podle ní měli –
ne všichni, ale vždy jen někteří z nich – provést žhářský útok na dům obydlený
romskými rodinami a jednotlivci v západočeské Aši, zapálit srub v Krčském lese,
chystat zapálení katolického kostela v Kladně, vyzvat k útoku na budovu Ústředí
Komunistické strany v Praze, založit a propagovat nacismus na internetu, a to
jako organizovaná skupina.

Poškozené děti

Krajský soud v Plzni začal případ projednávat ve dnech 9.-12. února 2015. A
překvapením bylo, že líčení se koná bez jakýchkoli bezpečnostních opatření, a to
přesto, že obžalovaní by se mohli na chodbě soudní budovy vzájemně ovlivňovat.
Průběh soudu nehlídá ani justiční stráž.

Začátek obstaral krajský státní zástupce Jakub Kubias, který zhruba hodinu četl
obžalobu. Zdůraznil, že nejzávažnějším z žalovaných činů je žhářský útok
spáchaný v Aši v noci 26. února 2012, který ohrožoval život nejméně 10 dospělých
a 8 dětí. Podle něho Tomáš P. a Michal P. „jednak byli členy neonacistické a
rasistické organizace a jednak provedli útok po předchozím uvážení“ takovým
způsobem, aby došlo k „co největšímu možnému vyloučení úspěšné záchrany obětí“,
tím, že nejen hodili zápalné láhve do oken obyvatelů ubytovny, ale založili i
požár na chodbě jediných vstupních dveří do objektu.

Navíc údajně k místu činu postupovali cestou mimo dosah kamerových systému a
případných svědků, v nočních hodinách, kdy museli předpokládat, že obyvatelé
cílového objektu spí. Na místě a během provedení činu byli oba dva podle
svědkyně maskováni. Museli vědět, že v objektu žijí i dětí mladší patnáctí let.
Podle deníku Právo ze spisu vyplývá, že Jan B., hlavní obžalovaný a samozvaný
vůdce české sekce Blood & Honour, vykonavatele žhářského útoku krátce po činu
napomenul za to, že prý nebyl dostatečně „podepsaný“ a nezpůsobil žádné škody.

Zmocněnec poškozených předložil návrh na odškodnění jménem pěti dětí jedné z
rodin, která tehdy žila v ašské ubytovně. Pro čtyři oběti požaduje po 100
tisících korun a pro v době útoku dvouletou dívku, která se nadýchala toxických
zplodin z kouře, milion korun. Na rozdíl od státního žalobce, který žhářský útok
klade za vinu jen přímým pachatelům, zmocněnec trvá na tom, aby se i hlavní
obžalovaný Jan B. podílel na finančním odškodnění, jelikož své spoluobžalované
měl podle obžaloby podněcovat k útoku a instruovat k tomu, aby útok utajovali.
Přes milion korun požaduje i pojišťovna jako náhradu škody za požár srubu v
Praze.

„Bydlí tam nepřizpůsobiví…“

Petr H., úspěšný podnikatel z Sokolova, je viněn z toho, že pro Jana B. vyráběl
trička se symbolikou organizace Blood & Honour a např. s nápisem „Combat 18-Kill
you“. Policie v bytě jeho rodičů zajistila větší množství předmětů souvisejících
s nacistickou propagandou, které patřily Petru H., a v jeho dílně navíc funkční
zbraň, na kterou neměl zbrojní průkaz. Našly se i fotografie, které ho zachytily
při hajlování. Obhajoval se tím, že má agenturu na výrobu reklamních předmětů, a
že zakázku považoval za běžnou objednávku zboží. Nerozuměl nápisům na tričkách,
a odmítl vyrábět trička s nápisem „Blood & Honour“, jelikož věděl, že se jedná o
zločinnou organizaci. Dílnu neprovozoval sám, o existenci trezoru se zbraní ani
nevěděl, a předměty včetně zmíněné fotky, které se našly u jeho rodičů,
pocházejí z doby jeho mládí, kdy se zajímal o historii. U soudu si stěžoval, že
s přítelkyní už léta plánuje rodinu, ale dnes už téměř tří roky trvající trestné
řízení proti jeho osobě jim brání plány uskutečnit. Prý jezdí na dovolenou do
afrických destinací, kde nemá problém jíst jídla uvařená Afričany.

Nezaměstnány Čeněk N. (24) z Prahy, obžalovaný z účasti na zapálení srubu v
Praze, odmítl, že by srub zapálil. Jen se díval, jak začal hořet. Když vyšlehly
plameny, byl otřesený, utekl sám přes les a vrátil se domů veřejnými dopravními
prostředky. Na svoji obhajobu před soudem řekl, že srub zapálila „druhá osoba“,
kterou ze strachu nechtěl jmenovat, protože mu před zatčením vyhrožovala tím, že
ho, jeho rodinu a jeho psa zabije. Na dotaz zmocněnce poškozených odmítl, že by
před požárem srubu v Krčském lese zjišťoval, zda se ve srubu někdo nachází. Ta
„druhá osoba“ mu prý před akcí řekla, že se v objektu scházejí „levičáci“. Čeněk
N. u soudu řekl, že se nakonec ukázalo, že tam žádní levičáci nebyli.

Michal P. (34), skladník z Aše, odmítl vypovídat před soudem, načež soudce
přečetl protokol jeho výpovědi před policií. Tam odpověděl na dotaz
kriminalistů, proč hodil zápalnou lahev na ubytovnu v Aši: „Jen tak“. Jeho
kamarád podle něho dostal „nápad, že něco provedeme". Dvojice se pak na
benzinové pumpě opatřila 2,4 litru benzinu, z kontejnerů vytáhla skleněné lahve
a vyrobila zápalné lahve. Pak šli k ubytovně do ašské Nádražní ulice. „Věděl
jsem, že tam bydlí nepřizpůsobiví.“ K. lahev hodil na okno a „já pak taky někam
na ten barák.“ Byl to podle něho nápad Tomáše K., „ nechal jsem se vyhecovat,"
řekl Michal P. na policii. Před soudem jen dodal: „nikomu jsem nechtěl ublížit."
Odmítl, že by se stál členem neonacistické skupiny.

„Žádná organizace neexistuje…“

Jeho švagrová Petra L. (30), bývalá přítelkyně hlavního obžalovaného Jana B.,
která tehdy žila v Praze, též odmítla vypovídat před soudem. Jen přečetla
prohlášení, že extremisticky prý smýšlela dříve, dnes už tomu tak není. „Změnila
jsem náhled na svět," řekla před soudem. Podle obžaloby se podílela na založení
organizace v Aši s názvem Combat 18 Sudety a její členy podle instrukcí Jana B.
motivovala dárky k činnosti v rámci organizace, včetně akcí násilného
charakteru, vybírala členské příspěvky, podílela se na tvorbě webu organizace
spravovaného jejím přítelem Janem B. Ve své první výpovědi na policii uvedla, že
její přítel vytvořil a vedl webové stránky extremistické organizace, že se sama
podílela na založení odnože organizace v Aši a že od obžalovaného Tomáše K. a
dalšího obžalovaného vybírala peníze za členství. Při další výpovědi vše popřela
s tím, že při první výpovědi neřekla pravdu, protože policie jí prý vyhrožovala
vzetím do vazby.

Nezaměstnaný Jan B. (24), údajná hlava organizace s přezdívkou „válečník“,
odmítl veškerá obvinění a tvrdil, že ani s organizací ani s webem nemá nic
společného, nezaložil ani web ani organizaci, neudržoval kontakty s jejími
údajnými členy, nevybíral členské příspěvky, nevyřizoval objednávky na prodej
propagačních předmětů, většinu spoluobžalovaných neznal. Na soudní chodbě se
však delší dobu značně přátelsky povídal s obžalovanými z Aše. Kriminalistům z
ÚOOZ se během dvouletého vyšetřování případu podařilo zjistit u kanadského
správce webu české sekce organizace Blood & Honour, že právě Jan B. ho
provozoval a na jejich žádost správce webové stránky zrušil, což u policie
potvrdili i někteří z obžalovaných .

Tomáš K. (24), skladník z Aše, se sice pod tíhou důkazů doznal k účasti na
žhářském útoku, odmítl ale např. obvinění z toho, že by se podílel na založení
odnože neonacistické organizace v Aši, popřel i členství v organizaci a to, že
by organizoval koncerty skupin z hnutí White Power.

Většina obžalovaných využila své právo nevypovídat, někteří odpověděli na dotazy
soudce ke svým osobním poměrům, další jen přečetli vlastní stručné prohlášení,
aniž by dovolili zúčastněným stranám klást jim otázky. Dnes nezaměstnaný
Boleslav M. (24) z Aše je obžalován z toho, že se stal hlavou odnože organizace
v Aši a že spolu s Tomášem K. nasprejoval neonacistické nápisy v Mariánských
lázních na různých místech, např. i na pravoslavném chrámu. Před policií veškerá
obvinění popřel, tvrdil, že jen chodil s kamarády na pivo. U soudu dodal, že
trička nalezená během domovní prohlídky měl ze svého mládí.

Petr M. (33) z Trutnova podle obžaloby odmítl při výslechu na policii, že by
někoho ze spoluobžalovaných osobně znal. Obžaloba ho viní z toho, že propagoval
neonacismu, hanobil příslušníky menšin a veřejně podněcoval k nenávisti např.
tím, že v minulosti provozoval web, který propagoval hnutí Blood & Honour, jehož
přístupové kódy pak předal hlavnímu obžalovanému Janu B. U výslechu v přípravném
řízení řekl, že sice před sedmi lety založil web s názvem terrormachine,
stahoval na něj články z cizích webů, web však kvůli jeho výkonu trestu v letech
2008-2010 nebyl aktivní. Tehdy byl odsouzen k souhrnnému trestu na 2,5 roků
odnětí svobody za účast na dvou násilných útocích proti Romům. Po návratu z
vězení se prý přestal o web zajímat, a když ty kódy předal jemu neznámému
člověku, tak svůj bývalý web už sám nemohl zrušit.

Na vlastní žádost „o nás bez nás“

Podle obžaloby je Bronislav Š. z Hodonína viněn z toho, že např. organizoval
výrobu propagačních předmětů se symbolikou zmíněných neonacistických organizací
a že se podílel na tvorbě nového alba skupiny „Agrese 95“, které mělo oslavovat
v Česku zakázané organizace „Národní odpor“, Blood & Honour a konkrétně i
příslušníky SS bojující u Stalingradu za druhé světové války. Navíc měl psát
texty skladeb pro toto album a působit jako zpěvák a kytarista ve zmíněné
skupině. U soudu se písemně omluvil za svoji nepřítomnost tím, že náhle
onemocněl. S jeho výslechem se počítá začátkem dubnu, kdy hlavní líčení bude
pokračovat.

Na žádost obžalovaných bude soud probírat v jejich nepřítomnosti. Nikdo ze
zúčastněných stran proti této žádosti nic nenamítal, takže dalších stání se
zúčastní jen soudní senát, prokurátor, obhájce, zástupce obžalovaných a
poškozených.