Jana Horváthová v DVTV: Institucionální rasismus stále existuje. Mnoho Romů nemá důvěru v oficiální struktury

Hostem diskuzního pořadu DVTV byla historička a ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová. S moderátorkou Danielou Drtinovou hovořily o současném soužití Romů a neromů v České republice, vzdělávání romských dětí i o kontroverzních názorech kandidáta na veřejného ochránce lidských práv Stanislava Křečka.

“Řada Romů, kteří se chtějí zapojit do řešení svých záležitostí, k tomu nemají dostatečnou možnost. vidím především velkou roli Parlamentu, kde by jako zvolení zástupci mohli dělat velkou věc, pomáhat integraci Romů, protože rozumí Romům a těm problémům. Ale protože je velké politické strany nedají na volitelná místa kandidátek, do Parlamentu se nedostanou,” reagovala Jana Horváthová na Křečkův názor, že by si Romové měli svoje záležitosti řešit sami.

Horváthová v rozhovoru uvedla, že snaha o dobré soužití musí vycházet z obou “stran”, zároveň je nutné si uvědomit, že stále velká část majority jedná vůči Romům stereotypně a diskriminačně.

“Určitě musí být snaha na obou stranách, ale musíme říct, že ve společnosti dlouho funguje stereotypní myšlení. Dochází k diskriminaci Romů, kteří jsou stereotypním a černobílým myšlením odsuzováni do pozice, ze které se nemohou bránit. Jsou nálepkováni a označováni jako ti, s kterými mohou být problémy. Setkáváme s tím dnes a denně jak v naší praxi Muzea romské kultury, tak s našimi romskými kolegy, kteří nemohou sehnat podnájmy a bydlení právě z důvodu těchto nálepek,” říká v rozhovoru Horváthová.

Zároveň je na základě mnohých případů přesvědčena, že stále existuje institucionálně zakotvený rasismus, jehož součástí byly i například sborníky, na kterých se podílela současná zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková v 80. letech.

Jana Horváthová v rozhovoru také sdílela zkušenost z doučování romských dětí z vyloučené lokality v Brně, které v muzeu pořádali. Romští rodiče podle ní mají velký zájem o vzdělání svých dětí, navzdory tomu že sami vychodili třeba jen základní školu, a český školský systém by se měl více inspirovat dobrou praxí ze zahraničí, např. z Velké Británie, kde mají velké úspěchy v práci s dětmi z menšin, jejichž rodný jazyk není angličtina.

Celý rozhovor s Janou Horváthovou si můžete pustit ZDE.