Jan Kudry ke zjištění školní inspekce v ZŠ Krásná Lípa: Netrestejme romské děti za chyby rodičů
V minulých dnech jsme se v médiích dozvěděli, že Česká školní inspekce v
Základní škole v Krásné Lípě nezjistila diskriminační jednání, když ředitelka
školy RNDr. Ivana Preyová uměle vytvořila prakticky romskou první třídu. Ten,
kdo si zprávu ČŠI pozorně přečetl, musí dojít k jinému názoru, než zastávají
někteří novináři.
Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Pracuje jako vyšetřovatel Služby
kriminální policie a vyšetřování v Berouně. Externě vyučuje na Svatojanské koleji ve Svatém Janu pod Skalou. Je členem Rady vlády pro záležitosti
romské menšiny.
Ať chceme, nebo ne, Romové mezi námi byli, jsou a budou a ze sociokulturního
hlediska nás Romů bude s největší pravděpodobností přibývat. Chtějme věřit, že
paní doktorka Preyová není rasistka, anticiganistka nebo tomu říkejme, jak
chceme. Představme si menší město s jednou základní školou, v němž žije poměrně
velké procento Romů. V městě občas či častěji dochází ke střetům majority s
romskou minoritou a rodiče z majority touží prosadit, aby se jejich děti
vzdělávaly separátně od dětí romských, neboť mají za to, že pokud se jejich děti
budou s dětmi romskými vzdělávat dohromady, může to mít negativní vliv na
vzdělávání jejich dětí. Celkem logická úvaha, pokud přihlédneme k faktu, že
některé romské děti skutečně žijí v málo podnětném rodinném prostředí a nejsou
na vzdělávací dráhu připraveny tak, jak by měly.
Je tedy pravděpodobné, že ředitelka školy podlehla tlaku rodičů a při základní
škole zřídila první třídu (1. C) ve které se vzdělávali žáci alternativním
způsobem a se zákonnými zástupci se dohodla, že rodiče těchto žáků budou
přispívat 700 Kč měsíčně, což ČŠI ostře zkritizovala a uvedla, že tento postup
není v běžné (státní) základní škole možný a není v souladu s Bílou knihou ani
dalšími dokumenty. Tuto třídu separovala ze zaregistrovaného místa školy a
umístila ji na jinou adresu. Dále dle sdělení ředitelky zřídila třídu 1. A, do
které byly zařazeny děti, které nenavštěvovaly předškolní zařízení, a tudíž
potřebovaly větší péči s podpůrnými opatřeními. Dále pak třídu 1. B. Shodou
náhod byly do 1. A zařazeny převážně děti romské.
Ředitelka školy v dokumentech školy deklaruje, že je školou proinkluzivní, neboť
je zapojena do programu MŠMT, který tento druh vzdělávání podporuje. Vytvořením
„romské“ třídy však příliš inkluzivity neprojevila, ba naopak. Separovala žáky,
u kterých předpokládala více problematické vzdělávání a vytvořila jim vlastní
třídu. Naopak žáky z majority, jejich rodiče byli ochotni zaplatit za bezplatné
vzdělávání, raději separovala taky. Aby se pravděpodobně děti „smetánky“ vůbec s
romskými dětmi nesetkávaly. Budova školy přitom byla zaplněna pouze ze 64 %,
takže nebylo, dle zjištění ČŠI, nutné zřizovat samostatnou malotřídku.
Dokázal bych postup ředitelky s velkým sebezapřením pochopit, kdyby děti v 1. A
měly takovou péči, která by jim zajistila případné vyrovnání handicapu z
nedostatečné přípravy na školní docházku ze strany rodiny, ale ČŠI zjistila
pravý opak.
Dokázal bych postup ředitelky s velkým sebezapřením pochopit, kdyby děti v 1. A
měly takovou péči, která by jim zajistila případné vyrovnání handicapu z
nedostatečné přípravy na školní docházku ze strany rodiny, ale ČŠI zjistila
pravý opak. Ve třídě učil nekvalifikovaný pedagog a asistent pedagoga nebyl
zaměřen na pomoc ve vzdělávání dětem ze sociálně exkludovaných lokalit. Škola
byla celkově ohodnocena velmi negativně. Pedagogické vedení školy a personální
podmínky školy měly nevyhovující úroveň. Průběh vzdělávání ve třídě 1. A měl
nevyhovující úroveň, ve třídě 1. B měl úroveň vyžadující zlepšení a ve třídě 1.
C měl očekávanou úroveň. Výsledky vzdělávání ve třídě 1. A měly nevyhovující
úroveň, ve třídě 1. B úroveň vyžadující zlepšení a ve třídě 1. C očekávanou
úroveň.
Výsledky tedy takové, že ve třídě, kde by intervence školy měla být
nejkvalitnější, byly nevyhovující. Na závěr zprávy ČŠI uvádí návrhy na zlepšení
stavu školy, jedním z bodů je (podle mě poměrně tragikomické) doporučení, aby
při vzdělávání romských žáků využívala příkladů dobré praxe. Jak originální. Též
mě zarmucuje, že ČŠI na místě šetření přišla na neodstranitelný nedostatek
spočívající ve vytvoření romské třídy, ale do návrhů na zlepšení neuvedla
možnost např. rozpuštění tříd a jejich nové sestavení tak, aby se ke kvalitnímu
vzdělání dostaly všechny děti bez ohledu na jejich barvu pleti (nebo korektně
bez ohledu na jejich školní připravenost).
A z toho je mi nejvíce smutno. Kdyby např. má základní škola ke vzdělávání
přistupovala stejně, tak bych třeba já osobně nebyl doktorem speciální
pedagogiky. Romů nás bylo na škole vždy dost, ale ředitelka školy logicky děti,
u kterých předpokládala nedostatečnou připravenost, inkludovala do jednotlivých
tříd. A nepotřebovala k tomu nařízení či doporučení MŠMT, stačil jí selský rozum
a trocha znalosti z historie jak obecné, tak pedagogické.
Je mi jasné, že rodiče chtějí, aby jejich dítě bylo vzděláváno co nejlépe a
nejkvalitněji. Ale my, Romové, chceme to samé. Netrestejme romské děti za chyby,
které udělali jejich rodiče. Snažme se my, pedagogové a vlastně všichni k
romským dětem přistupovat nezaujatě. Věřte, že investice do vzdělání dětí je
jediné, co se vyplatí. Je to naše investice do naší budoucnosti.
