Jan Husák by se měl podle romské rady a části neziskovek stát zmocněncem vlády pro romské záležitosti
Zmocněnkyně vlády České republiky pro lidská práva Helena Válková je potěšena nominací Jana Husáka na post zmocněnce vlády pro záležitosti romské menšiny. Jan Husák za nominaci poděkoval s tím, že je pro něj ctí ji přijmout. Jako první o nominaci Jana Husáka informovala romská internetová televize ROMEA TV.
„Jsem velmi potěšena, že se občanská část Rady jednoznačně shodla na kandidátovi,“ uvedla minulý týden po zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Helena Válková.
„Velice si vážím důvěry, kterou mi členové Rady zastoupené státními a občanskými členy vyjádřili schválením nominace neziskových organizací a občanských členů Rady. Jsem si vědom, že finální rozhodnutí, kdo bude zmocněncem, záleží na vládě. Než se tak stane, je důležité, aby byly vyjednány podmínky poskytující záruky, že pozice zmocněnce bude naplňovat kontinuální požadavky důstojném zastoupení na úrovni vlády, což považuji za velmi zásadní,” uvedl ke své nominaci Jan Husák.
Zástupci Rady i části neziskového sektoru spatřují přednosti Jana Husáka především v dosavadní praxi, dobré znalosti terénu i legislativy.
Jan Husák je původně vyučený elektromechanik. Pak studoval dálkově střední školu a zároveň pracoval na směny v Keramických závodech v Teplicích. Po pětiletém studiu se dostal na vysokou školu. Nejprve na Masarykovu univerzitu v Brně a poté na pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem.
Přímou práci s lidmi začínal v neziskovém sektoru, v terénu s dospělými, poté pracoval s dětmi, byl vedoucím několika služeb, pracoval i s cizinci. Byl také úředníkem. Nejprve asistentem primátora města Ústí nad Labem, pak koordinátorem pro etnické menšiny a vedoucím oddělení koncepcí na Odboru strategického rozvoje. Byl také v různých pracovních skupinách na MŠMT a MPSV, poradcem a externím spolupracovníkem neziskových organizací. Přednáší na téma sociální politiky a více jak deset let je externím vyučujícím na Katedře řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Karlovy univerzity.
V lednu 2019 se stal členem Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, v červnu stejného roku se stal jejím místopředsedou. V prosinci 2020 na tento post rezignoval, ale zůstal nadále členem rady. Výrazně se podílel na přípravě Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategii romské integrace) na období 2021 – 2030, kterou vláda schválila v květnu 2021.
