I Liberec vyhlašuje bezdoplatkové zóny. Proti je Asociace Romů
Bezdoplatkovou zónu vyhlásil i Liberec. Od ledna platí na objekt ve Vojanově 138, teď ji rozšířil na další domy stejného majitele v téže ulici a kromě toho na ubytovnu bývalé Kolory v liberecké čtvrti Vesec. Informuje o tom Liberecký deník.
„Vyhlášením zóny cílíme na eliminaci intenzivních sousedských sporů a pochopitelně také na byznys s chudobou, jehož jsou obyvatelé domu dlouhodobě středobodem,“ vysvětlil náměstek libereckého primátora Ivan Langr, který za vyhláškou stojí.
S rozhodnutím Liberce nesouhlasí Asociace romských představitelů Libereckého kraje. „Bezdoplatková zóna nepřinese větší bezpečnost ani nezastaví příliv vnitřní migrace, je výsledkem eskalace problémů, který město dlouhodobě ignorovalo,” řekla jejípředsedkyně Iveta Bílková. Podle ní může opatření zasáhnout i ty obyvatele, kteří se pod hranicí chudoby ocitli bez vlastní viny. „Může se totiž stát, že se staneme svědky plošného vyhlašování, které ochromí matky samoživitelky, seniory i handicapované,“ obává se Bílková.
Město se brání. Sociálně slabým, kteří nemají žádné problémy se zadlužením, se prý snažilo už s předstihem pomoci hledat řešení, jak se z pasti obchodníka s doplatky dostat. „Některým obyvatelům jsme pomohli najít bydlení, jiní se o sebe postarali sami. V současné době v objektu přebývá už jen jedna rodina, kterou patrně zabydlíme v režimu Housing First, což je sociální bydlení pro nejpotřebnější,“ vysvětlil Langr, podle kterého je jakékoli bydlení významně lepší, než jaké měli ve Vojanově ulici.
Připouští ovšem, že věc není úplně jednoduchá. Pro nájemní bydlení v městských bytech musí lidé dodržet podmínku bezdlužnosti, problémem může být i kapacita pokojů v azylových domech pro vícečetné rodiny. A také ne všichni obyvatelé problémových domů o pomoc stojí.
Boj proti chudým
Bílková mluvila o situaci, kdy město vypíše plošnou bezdoplatkovou zónu, To v praxi to znamená, že nově příchozí nájemníci, které by tu chtěl majitel soukromého objektu ubytovat, už nemají šanci získat doplatek na bydlení. A to se týká i stěhování lidí v rámci města či obce, jako je to například v Kladně, kde zavedli zónu na celé město.
Doplatky na bydlení, tedy peníze od státu, už v tom případě nepůjdou do do kapes majitelů domů a ubytoven (ochodníků z chudobou). Nájem si ale hradí nájemníci sami celé, přestože patří k nejchudším lidem v České republice. Ti, kteří nemohou sehnat práci, hradí ubytování z dávek v hmotné nouzi a proto jim nevystačí peníze na obživu. Mnozí z nich jsou proto nuceni se zadlužit u lichvářských firem či místních lichvářů (nikdo jiný jim nepůjčí). Takto zadlužení lidé již nemají šanci se z dluhové pasti dostat.
Většinou jde o důchodce, samoživitelky a samoživitele a lidi žijící v ghettech. Města a obce v naprosté většině nemají sociální byty, v nichž by tito lidé mohli žít za přiměřený nájem, a na jejich stavbu nemají prostředky. Navíc zadluženým rodinám nechtějí pronajímat žádné prostory. A stát se o sociální bydlení starat nechce. Jak nedávno sdělili představitelé ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem, zákon o sociálním bydlení je nezajímá.
Jablonec bez doplatkové zóny
Na domluvu s majiteli problematických domů naopak sází v Jablonci. Město monitoruje zhruba 20 objektů, kde žijí občané s kumulovanými sociálními problémy, o bezdoplatkové zóně uvažovalo u čtyř z nich. Radnice ale nakonec od záměru ustoupila. Podle ní totiž neřeší celou problematiku. „Opatření se netýká stávajících nájemníků, ale pouze nově příchozích,“ argumentuje náměstek jabloneckého primátora David Mánek.
