Horáček se bude v roce 2018 ucházet o funkci prezidenta. Jako jedno z témat má i řešení sociálního vyloučení
Textař Michal Horáček se bude v příštích volbách na začátku roku 2018 ucházet
o funkci prezidenta. Novinářům to oznámil na dnešní tiskové konferenci v Praze.
Chce být nadstranickým kandidátem a náklady na kampaň nést sám, zřídil kvůli
tomu speciální transparentní účet. Kandidatura má být "radikálně transparentní",
Horáček předloží lustrační osvědčení, výpis o plnění povinností na vysoké škole,
majetkové přiznání či zprávy o zdravotním stavu. Jedním z devíti jeho hlavních
témat je i řešení sociálního vyloučení.
"Věřím, že službu ve funkci prezidenta lze vykonávat slušněji, kompetentněji
a k lidem všech názorů vstřícněji než doposud. Věřím v to, že každý z nás
potřebuje respekt od ostatních členů naší pospolitosti, ale především od hlavy
státu," uvedl Horáček při představování své kampaně. Během ní se nechce nechat
zastupovat reklamní agenturou a náklady na kampaň plánuje nést sám s manželkou,
bez příspěvků stran či občanů.
Svůj současný majetek odhadl v dnešním rozhovoru pro server Seznam Zprávy na
zhruba 400 milionů korun. Na kampaň chce vynaložit jen tolik, kolik povoluje
zákon. "Zákon povoluje čtyřicet milionů korun na první kolo – a na to teoretické
druhé kolo deset milionů. Takže dohromady padesát. Obávám se, že to není
všechno, co se v kampaních používá. Nicméně já se striktně držím dikce zákona,"
uvedl.
Řešením sociálního vyloučení je vzdělání
Michal Horáček na svém webu zveřejnil kromě dalšího i devět hlavních témat,
kterým se chce v dlouhodobé perspektivě věnovat. Jedním z témat je i "Chudoba a
bludné kruhy sociálního vyloučení."
"Během deseti let se v České republice zvýšil počet sociálně vyloučených
lokalit na dvojnásobek (dnes je jich přes 600). Jedná se o „ghetta“, na něž tak
často poukazujeme v souvislosti s přistěhovalci v západní Evropě. Obývají je
lidé s výrazně nižší šancí uplatnit se na pracovním trhu, využívat veřejných
služeb a smysluplně se účastnit politického rozhodování. V mnoha případech se
výše uvedené týká českých Romů – jejichž integraci je nezbytné považovat za
jednu z dlouhodobých priorit celé společnosti, protože tento problém je
příslovečnou tikající bombou –, ale zdaleka nejen jich," píše Horáček na svém
webu.
Řešením je podle něj především vzdělání a rovné šance pro všechny.
"Nejdůležitějším z řady klíčů, jimiž musíme tu třináctou komnatu svého
společného života otevřít, je vzdělání. Vždyť většina dospělých ve vyloučených
lokalitách má nejvýš základní školu. Bez toho, aby český vzdělávací systém
poskytl rovné šance na vzdělání všem, se všichni nebudou moci zapojit do
společného českého úsilí o větší materiální i duchovní prosperitu. Na nedostatek
dlouhodobé strategie a hlavně vážně ustavené snahy naší společnosti sociálně
vyloučené postupně integrovat pak doplatíme všichni," uvádí Michal Horáček.
Horáček chce Česko proměnit "ze země úsměšků na zemi úsměvů"
Zatím není jasné, zda Horáček ve volbách vyzve i současnou hlavu státu. Miloš
Zeman se chce ke svému možnému pokusu o druhé funkční období na Pražském hradě
vyjádřit až příští rok v březnu. Kandidaturu již oznámili podnikatel Igor Sládek
či lékař a občanský aktivista Marek Hilšer.
Horáček dnes novinářům řekl, že neshání peníze, ale dobrovolníky, kteří mu
pomohou v regionech sbírat podpisy občanů umožňující kandidaturu. Podpisy bude
sbírat, až bude rozhodnuto o případných změnách v zákoně, podle kterého se
prezident volí. "Zdržím se rozdávání pečiva, obejdu se bez loga, nehodlám
zřizovat funkci tiskového mluvčího, obracet se na vás budu přímo na vlastní
odpovědnost," uvedl.
O podporu poslanců a senátorů, která také umožňuje kandidaturu na funkci
hlavy státu, se Horáček ucházet nechce. "Pokud bych neměl sebrat 50.000 podpisů,
neměla by moje kandidatura smysl," vysvětlil. Jeho hlavním mottem je, že chce
Česko proměnit "ze země úsměšků na zemi úsměvů". Odmítl se ale vymezovat proti
Zemanovi. "Já nekandiduji proti jiným lidem, já kandiduji pro něco. Abychom více
ctili ideály, které jsem představil," dodal. Jako jednu z inspirací označil
slovenského prezidenta Andreje Kisku.
Kandidaturu oznámil ve Staré čistírně odpadních vod v pražském Bubenči. "Má
to svou symboliku. Je to stavba, kterou obdivuje celý svět, byla zbudována pro
lidi, s velkou vizí, v době míru, přesto architekt myslel i na budoucí
ohrožení," řekl. Základní východiska svého programu shrnul do devíti hlavních
okruhů. "Zásadním východiskem je to, že ČR je součástí širšího prostoru, zejména
Evropské unie a NATO. Máme svá spojenectví, musíme být dobrými spojenci, ne
černými pasažéry," dodal.
O kandidatuře Horáček uvažoval od dubna. "Chtěl jsem poctivě zjistit, co si
občané myslí, vědět, co si od prezidenta slibují," vysvětlil. Za začátek kampaně
považuje dnešek. Hrad ho minulý týden kritizoval, že k jejímu zahájení využil už
státní svátek 28. října na Staroměstském náměstí, kde Horáček moderoval akci,
která se konala jako alternativa hradních oslav.
Čtyřiašedesátiletý Horáček byl novinářem, myl nádobí, napsal několik knih
nebo dělal plavčíka, nejvíce se ale do povědomí lidí zapsal jako textař a
podnikatel. Ještě za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později
spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. V roce 2004 ji se svými třemi partnery
prodal společnosti Penta asi za 2,4 miliardy korun, uvedl pro Seznam Zprávy.
Horáček řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou, jejich písně
zpívaly největší hvězdy české hudby. Na podzim 1989 stál spolu s Michaelem
Kocábem za iniciativou Most, jež navázala dialog s komunistickou mocí. "Politiku
jsem ale nikdy dělat nechtěl," řekl k tomu později Horáček.
