Hodonínský památník holokaustu Romů získal darem unikátní obrazy malíře Viklického, které vznikly v táboře
Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku získal darem obrazy malíře Viktora Viklického. Vytvořil je v táboře nucených prací, který po válce stával v místě památníku. Obrazy mají historicky nevyčíslitelnou hodnotu, protože jsou doposud jediným známým zachycením stavu tábora v roce 1950. Uvedlo to Muzeum romské kultury, které památník fungující od roku 2019 spravuje. Za války tam byl takzvaný cikánský tábor, později internační tábor pro německé obyvatelstvo a také tábor nucených prací.
Mezi vězni tábora nucených prací byl i Viktor Viklický, který tam namaloval několik obrazů. Muzeu romské kultury šest unikátních maleb věnoval na začátku června výtvarník a hudebník Jiří Pravda.
“Obrazy pro nás jsou velmi cenné. Mají prakticky nevyčíslitelnou historickou hodnotu, protože jsou jediným nám doposud známým zachycením stavu tábora v roce 1950 – žádné fotografie z tohoto období prozatím nemáme,” uvedl o obrazech vedoucí památníku Radovan Krhovský s tím, že o víkendu v památníku vystoupil Emil Viklický se svým jazzovým triem.
“Do památníku jsme tohoto skvělého pianistu nepozvali náhodou. Právě Viktor Viklický, strýc Emila Viklického, byl v táboře vězněn. Nyní návštěvníkům můžeme dojem z tábora ještě více umocnit,” dodal Krhovský.
Právě u příležitosti koncertu byly také poprvé vystaveny darované obrazy. O způsobu, jakým budou v památníku zpřístupněny veřejnosti v budoucnosti bude teprve rozhodnuto.
Historie samotného tábora je velmi pohnutá. Z původně kárného pracovního tábora z roku 1940 se stal tábor sběrný. Výnos o potírání cikánského zlořádu změnil funkci tábora na tzv. cikánský. Nuceně vězněny z rasových důvodů na neurčitou dobu zde byly celé rodiny moravských Romů včetně dětí.
Tábor měl kapacitu 300 osob v létě a 200 v zimě. Již během srpna 1942 sem ale policejní hlídky eskortovaly více než 1 000 převážně romských rodin včetně žen, dětí a starých lidí. Katastrofální životní podmínky negativně ovlivňovaly zdravotní stav internovaných, zejména dětí. Ze 73 obětí hodonínského tábora pohřbených na farním hřbitově v nedalekých Černovicích mezi srpnem 1942 a lednem 1943 tvořily většinu právě ony. V zimě na přelomu let 1942 a 1943 propukla v táboře epidemie břišního tyfu.
V noci na 22. srpna 1943 se uskutečnil velký transport 749 Romů do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Po likvidaci tábora se funkce areálu dále proměňovaly – fungovala zde nemocnice Rudé armády, posléze se zde zřídil internační tábor pro německé obyvatelstvo a v únoru 1949 zde byl zřízen tábor nucených prací, ve kterém byli vězněni odpůrci režimu komunistické strany.
