"Hlídej tu černou!" Romům se při nákupech ochranka věší na paty. Špatné zkušenosti s tím mají i Mihaličková, Voráč či Banga

Ochranka v některých řetězcích se specializuje na Romy. Těsné sledování po celé prodejně je zákazníkům nepříjemné a je pro ně nedůstojné, jak to zažili i bývalá poslankyně Monika Mihaličková, novinář Patrik Banga, předseda sdružení Khamoro Emil Voráč a další. Tyto nepříjemné zkušenosti potvrzují i romští členové ochranek.

Oficiální stížnosti pomáhají

Bývalá poslankyně Monika Mihaličkovámá podobných zkušeností už tolik, že se rozhodla je řešit. Poslední kapkou bylo chování bezpečnostního pracovníka v místní prodejně potravin. Vadilo jí, že ji po celou dobu nakupování sledoval, a to přesto, že do prodejny chodí pravidelně již mnoho let. Když se situace opakovala, a muž dokonce při vykládání nákupu stál téměř vedle ní, obrátila se v dopise na vedení společnosti Albert. Ta se jí vzápětí za chování pracovníka omluvila. Její zkušenosti takto popsal Deník N. 

„Zákaznici jsme se prostřednictvím infolinky, na kterou se obrátila, omluvili. Bezpečnost v prodejnách pro nás zajišťují externí agentury,“ uvedl mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček pro Deník N . Nepříjemný pocit ponížení u Mihaličkové ale zůstal, proto již do prodejny nechodí a navštěvuje vzdálenější obchod, kde se k ní chovají důstojně.

„Nejde mi o osobní satisfakci, i když je takové chování i pro mě osobně velmi nepříjemné. Jde mi primárně o to, aby nadnárodní řetězce přenesly svoji zahraniční kulturu chování k zákazníkům i do našeho prostředí. Většina řetězců v jiných evropských zemích by takové obtěžující chování ze strany ochranky či jakéhokoliv zaměstnance nepřipustila,“ vysvětlila Mihaličková.

Další špatnou zkušenost měla v Dm drogerii. Podle Aktuálně.cz si Mihaličková stěžovala na postup bezpečnostní agentury drogerie Dm v pražském obchodním centru Šestka. “Dnes jsme byli se synem nakupovat v této pobočce mezi 17.45 – 17.58 hodinou. Ihned po vstupu do prodejny nás sledoval zaměstnanec vaší pobočky, a to po celou dobu našeho nákupu. Přecházel mezi regály a postupoval s námi do prodejny od vchodu až do zadní části prodejny a zpět,” popisuje ve své stížnosti Mihaličková, která chování zaměstnance označuje za opravdu nevhodné a velmi nepříjemné.

Drogerie Dm pro Aktuálně.cz potvrdila, že stížnost Mihaličkové obdržela. “Paní Mihaličkové bylo dne 6. 1. 2021 zasláno oficiální vyjádření, které sama označila jako uspokojující. Spojili jsme se s vedením bezpečnostní agentury, pracovník ostrahy byl ještě jednou seznámen se zásadami chování, které společnost Dm zastává směrem k zákazníkovi, a byl požádán o jejich dodržování,” popisuje manažer komunikace sítě drogerií Jiří Peroutka.

“Úkolem zaměstnanců těchto agentur je předcházet krádežím, zároveň však musí v maximální možné míře respektovat soukromí zákazníků. Pracovníci tedy musí samostatně vyhodnocovat danou situaci tak, aby zajistili střežený majetek a zároveň se chovali ohleduplně a důstojně vůči zákazníkům prodejen,” dodává pro Peroutka.

Oblastní manažerka drogerie DM se jí den po odeslání stížnosti omluvila a Mihaličkovou ubezpečila, že pracovníka externí agentury poučila o zásadách chování, které má řetězec nastavený.

Pod stížností Mihaličkové zveřejněné na Facebooku se začaly hromadit komentáře ostatních zákazníků, kteří měli podle svých slov s chováním ochranky v různých obchodech podobné zkušenosti.

Normální součást života

Své negativní zkušenosti popsal pro Deník N i novinář Patrik Banga. Vzpomíná na situaci, kdy na jeho tehdy malou dceru před lety dokonce prodavačka shodila přepravky s pečivem a poté jí ještě nadávala kvůli barvě pleti. Pracovník ochranky je vzápětí obvinil z krádeže a chtěl, aby mu ukázali obsah batohu, ačkoli nic nevzali. Banga se ohradil, a protože s ním na místě nechtěli nic řešit, stěžoval si oficiálně vedení společnosti.

Po nějaké době je doma navštívil manažer řetězce s omluvným dopisem a dárkovým košem. „Myslím, že kdybych jim nenapsal ze služebního e-mailu, nevyřídili by to kladně. Když jsem si stěžoval na vrátnici, odmítli mě. Až později se přišli k nám domů omluvit,“ podotkl.

Poměrně často se mu stává, že se mu pracovníci ostrahy v obchodech lepí na paty. Začal tedy pátrat po tom, proč se tak děje. „Jeden ochrankář mi na záznam řekl, že to dělají programově. Když vidí někde Roma, zaměří se na něj cíleně,“ shrnul Banga. Typické je to podle něj jen v Česku. Kdykoli je v zahraničí, v obchodech ho nikdo nesleduje. „Pro Roma mého věku je to naprosto normální součást života. Když jsem měl malé děti a dělal jsem v obchodu velké nákupy za několik tisíc, chodili za mnou pracovníci ostrahy a koukali, co nakupuju. Bylo to bez ohledu na to, že jsem tam chodil často a měli jsme to kousek od domova,“ uzavřel svoji zkušenost Banga.

Měl sledovat svého otce

Zkušenost s nerovným přístupem k zákazníkům má i Milan Žigmond, který je rovněž romského původu a v roce 2015 po maturitě nastoupil do obchodu jako pracovník ostrahy. Pracoval tak pár měsíců do doby, než nastoupil na vysokou školu. Vedoucí mu například dala za úkol, ať sleduje jednu starší Romku s tím, že je to zlodějka. Ženu nikdy při krádeži nepřistihl, ačkoli se jí věšel na paty poměrně často.

„Jednou za mnou přišli, abych hlídal jednoho pána. Byl to můj otec, což oni nevěděli,“ popsal Deníku N další případ Žigmond. Jeho otec se přitom podle něj nechoval nijak podezřele – šel jen z práce, a protože rekonstruuje koupelny, byl zaprášený.

Přímá diskriminace

Negativní zkušenosti má i ředitel organizace Khamoro Emil Voráč. Kromě toho, že jej například v obchodě s luxusním oblečením odmítli obsloužit s tím, že nemá dost peněz, nebo mu dvakrát nechtěli prodat kávu v restauraci, protože je Rom, často se mu stává, že se dostane do hledáčku ochranky v obchodě. Naposledy takovou situaci řešil v Karlových Varech loni na jaře, kdy se mu sám pracovník přiznal, že se na něj zaměřil. 

„Mám spoustu zkušeností, protože mám na čele napsáno, že jsem Rom. Ale i moje patnáctiletá dcerka loni přišla a říkala, že už do obchodu nepůjde, protože za ní pořád chodí ostraha a myslí si, že chce něco ukrást. My sice holku vychováváme, aby byla hrdá a sebejistá, ale tohle jí vážně tu sebejistotu bere,“ uzavřel.

Voráč, jehož organizace pomáhá lidem ze sociálně vyloučených lokalit, má podle svých slov spoustu klientů, kteří si stěžují na podobné chování. 

“Hlídej tu černou”

Jejich zkušenosti dokládá i pracovník ostrahy Karel (redakce Deníku N jeho jméno zná, ale na jeho přání jej změnila). U ochranky pracuje již několik let, a protože je sám Rom, není mu příjemné, že dostává pokyny sledovat lidi tmavší pleti.

„Když do prodejny vstoupí Romové, ať jsou špinaví, nebo čistí, okamžitě zazvoní zvonek a dostanu upozornění, že jsou to potenciální zloději,“ popsal praxi Deníku N Karel.

„Minule tam byla paní a oni mi řekli: ‚Hlídej tu černou!‘ Přitom já jsem taky černý,“ krčí rameny Karel. Chápe, že zákazníkům je pak nepříjemné, když je stále někde sleduje a chová se k nim jako k podezřelým.