DOKUMENT: Vláda schválila zprávu o extremismu. Vyjádření Okamurovců jsou radikálnější než rétorika neonacistů
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury není podle definice
ministerstva vnitra extremistický subjekt, vybírá si ale podobná témata jako
pravicoví extremisté. Hnutí také dokázalo tradiční pravicově extremistické
subjekty upozadit. Uvádí to výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu za
rok 2017, kterou vládat schválila tento týden. Projednávání materiálu zdržovaly
výhrady Pražského hradu, kterému údajně vadily zmínky o SPD v dokumentu.
Materiál uvádí, že SPD se oficiálně distancovala od totalitních ideologií a
nehlásí se k nim ani skrytě, například prostřednictvím symboliky. Podle zprávy
ale SPD často zaujímá k tématům pravicových extremistů podobné postoje jako oni.
“V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější než
vyjádření představitelů tradičních pravicově extremistických stran,” uvádí
dokument.
Právě takové projevy by podle vnitra mohly přispět k radikalizaci muslimů v
ČR.
Podle dokumentu SPD ovlivnila podobu české extremistické scény. Pravicoví
extremisté ji vnímají jako konkurenci, ale vzhledem k úspěchu Okamurova hnutí si
nedovolili žádnou kritiku. Levicoví extremisté se začali vymezovat více proti
SPD než proti pravicovým extremistickým stranám.
Zpráva o extremismu označuje SPD za jedno z protiimigračních uskupení, která
používají xenofobní populismus k získávání politických bodů. “Jinak legitimní
témata (např. migrace, kritika náboženství) užívají v rámci politického boje
primárně jako mobilizační prostředek vytvářející obraz nepřítele, se všemi z
toho plynoucími důsledky. Prostřednictvím nenávistných výpadů proti určitým
skupinám obyvatel přispívají k vytváření atmosféry strachu ve společnosti a k
její polarizaci,” uvádí dokument o protiimigračních hnutích, z nichž je podle
něj SPD jediné, které dokázalo uspět.
Extrémní pravice byla rozdrobená
Pravicově extremistické hnutí bylo v roce 2017 výrazně fragmentované. Počet
extremistických trestných činů po dřívějším poklesu meziročně vzrostl o deset na
loňských 153, policie objasnila 102 z nich.
“Hlavním prostorem pro páchání trestné činnosti se u extrémní pravice stal
internet,” stojí ve zprávě. Činů s pravicově extremistickým podtextem se stále
častěji dopouštěli lidé bez vazeb na tuto scénu.
Extremisté uspořádali 334 akcí. Z nich 235 organizovala extrémní levice a 99
extrémní pravice.
V případě pravicové extremistické scény podle dokumentu klesala podpora
Dělnické strany sociální spravedlnosti a Národní demokracie a uskupení Generace
identity a Pro-Vlast, které vzešly z neonacistického hnutí, o sobě téměř
nedávaly vědět. “Tradiční neonacistická scéna se fakticky přestala veřejně
projevovat,” stojí ve zprávě.
Extrémní pravice se kvůli poklesu mobilizačních možností protiimigračních a
protiislámských témat začala zaměřovat i na postoje proti Evropské unii,
Severoatlantické alianci, nynější politické reprezentaci, aktivistům zaměřujícím
se na lidská práva a nevládním organizacím.
Výrazně podle dokumentu oslabily paramilitární a domobranecké skupiny, které
vznikaly v souvislosti s migrační krizí.
Za hlavní hrozbu zpráva označuje xenofobně populistická uskupení, tradiční
pravicově extremistické subjekty už ji podle autorů nepředstavují. Polarizaci
společnosti podle nich napomáhá rychlé šíření nenávistných projevů na internetu,
nenávistné nálady pomáhají šířit i “kvazi-mediální projekty”, jak je zpráva
nazývá, tedy takzvaná alternativní média.
Umírněnou muslimskou komunitu mohou zradikalizovat útoky politiků
Podle zprávy je muslimská komunita v Česku je umírněná a dobře integrovaná,
zradikalizovat by ji nicméně mohly útoky některých tuzemských politiků.
Muslimská komunita se v ČR podle zprávy většinově projevovala umírněně.
“Tento závěr potvrzují jak experti policie, tak i zpravodajských služeb.
Bezpečnostními složkami bylo nicméně registrováno několik jednotlivců, kteří v
omezeném okruhu osob vyjadřovali radikální názory,” uvádí se v dokumentu.
Religionista Zdeněk Vojtíšek serveru iROZHLAS.cz potvrdil, že závěr zprávy je
nadále platný.
Policie podle zprávy nicméně i v Česku zaznamenala cizince, kteří se snažili
šířit radikální výklad islámu. “Jednalo se zejména o osoby ze střední Asie a z
kavkazských republik, které se v Česku pokoušely navázat kontakty,” uvádí
zpráva.
Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za loňský rok
informovala, že počet zahraničních bojovníků s vazbou na ČR, kteří se zapojili
do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl
loni na 11. Část z nich podle vnitra čelí trestnímu stíhání. Jde o příbuzné
bývalého pražského imáma, kteří se účastnili bojů v sesterské organizaci
Al-Káidy. V ČR byli obviněni z terorismu a účasti v teroristické organizaci.
Bývalý imám Samer Shehadeh, který čelí obvinění z podpory terorismu, je ve
vazbě. Loni sice opustil Česko, ale podle médií byl dopaden v Jordánsku.
“Několik osob z Česka se zapojilo do činnosti kurdských ozbrojených skupin
působících zejména v oblasti Iráku a Sýrie. Policie prověřovala několik případů
finanční a logistické podpory teroristickým skupinám v zahraničí. Prověřováno
též bylo několik případů podezřelých osob, které se u nás měly snažit zajistit
výcvik, lékařskou péči anebo jinou materiální podporu teroristů,” uvedlo
ministerstvo.
V předchozích letech se zpráva o extremismu zpravidla projednávala v květnu.
Letos se však projednávání zpozdilo, podle médií o zásadní změny v dokumentu
usiloval Pražský hrad, který tvrdí, že text je předpojatý a tendenční. Hradu
údajně vadily především zmínky o sněmovním hnutí SPD v souvislosti s
extremismem. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) minulý týden ČTK sdělil, že
Bezpečnostní rada státu dokument vzala na vědomí v původní verzi.
