Dokument LETY chce otevřít celospolečenskou diskuzi o romském holokaustu
V pražském Kině Pilotů se včera uskutečnila premiéra dokumentárního filmu LETY, který natočila organizace ROMEA. Diváci závěrečným potleskem ocenili tvůrce dokumentu Františka Bikára, Violu Tokárovou a Renatu Berkyovou, že dokázali srozumitelně přiblížit dvacet let peripetií boje za odstranění vepřína v Letech u Písku, který se nachází na místě koncentračního tábora, kde byli během druhé světové války internováni Romové.
Nad střihem dokumentu, který kombinuje výpovědi pamětníků a dobové záběry z archivu ROMEA TV, České televize a archivu Amerického památníku holokaustu či z filmů o koncentračním táboře v Letech s rozhovory s přímými aktéry kauzy, jako je Čeněk Růžička, Fedor Gál, Vladimír Mlynář, Markus Pape, mirovický starosta Adolf Vondrášek, Petr Uhl, archeolog Pavel Vařeka, Daniel Herman a další, strávili více jak půl roku.
VIDEO
Diváky po projekci filmu zajímalo, jaké nové informace je během přípravy filmu překvapily. „Netušili jsme o oficiálních stížnostech Romů v 80. letech na to, že se na místě tábora pase dobytek, nebo že obecní pozemky tehdejší starosta Let Jan Zárybnický umožnil prodat v době, kdy už věděl, že území tábora bude mít status kulturní památky,“ odpověděla odborná konzultantka Renata Berkyová a Bikár dodal, že určité vysvětlení tohoto kroku nabízí fakt, že mezi starostou Zárybnickým a předsedou představenstva AGPI Petrem Čechem byly vzájemné podnikatelské vazby. Bývalý starosta Let se filmařům odmítl do dokumentu vyjádřit.
O těžkostech natáčení v Letech promluvila filmařka Viola Tokárová, která se věnovala také výběru záběrů z archivů a natáčení v terénu. „Letští obyvatelé včetně starostky s námi sice mluvili, ale odmítali vystoupit na kameru. Bylo cítit, že jsou tématu přesyceni, nechtějí ho řešit a že jsou znechuceni z praxe některých novinářů, kteří se do Let jednou ročně sjedou a jejich cílem je získat z vyjádření místních nějakou senzaci, skandál.“ Berkyová podotkla, že v protikladu k tomu byl otevřený postoj obyvatel Mirovic, již se do natáčení aktivně zapojili.
Z publika také zazněl dotaz, zda a jak tvůrci naloží s množstvím materiálu, který pro účely vzniku filmu nashromáždili, ale nevešel se jim do hodinové stopáže filmu. František Bikár ubezpečil, že záměrem organizace ROMEA je rozhovory s aktéry, nově objevené skutečnosti a archivní materiály ad. zpřístupnit veřejnosti, a to na webových stránkách, kde budou mimo jiné samostatné rozhovory s pamětníky událostí, další linky letského příběhu, medailony aktérů a těch, kteří se o otevření tématu letského tábora zasloužili nebo se snažili pozornost veřejnosti k němu obracet.
Tvůrci filmu si přejí, aby odstartoval věcnou debatu o historii místa tzv. cikánského tábora, která je stále ve stínu přetrvávajících dohadů, měl-li stát investovat do odkupu vepřína 373 milionů. „Záměrně jsme nechtěli film ukončit odkupem. Ano, určitá satisfakce vůči pozůstalým se ve filmu objevuje, ale příběh nestíhání poslance Roznera za výroky o popírání holokaustu bohužel vypovídá o hlubším problému, tedy že se stále dokola musí dokazovat, že se romský holokaust na českém území stal,“ vysvětluje Berkyová.
„Chtěli bychom proto film společně s možností diskutovat s jeho aktéry přivést do měst po České republice a vnést do tohoto stále opomíjeného tématu světlo, protože zpochybňování a bagatelizace utrpení Romů za války má přímý vliv i na současnou společenskou situaci Romů. A zájem o vlastní historii bychom chtěli vnést i mezi ně. Sama na sobě jsem během práce na filmu poznala, jak je to pro člověka důležité, i když často psychicky náročné,“ dodala Tokárová na závěr.
Dokumentární film LETY organizace ROMEA vznikl díky podpoře nadace Bader Philanthropies a Americké ambasády v Praze.
