Dnes začíná seriál ČT Třída 8.A: Doufám, že to nepřispěje k rasismu, ale k řešení segregace romských dětí ve školství, říká Kamila Zlatušková

 Česká televize přichází s dalším experimentálním pořadem na téma
romských žáků, s názvem Třída 8.A. I tentokrát stála u jeho zrodu
Kamila Zlatušková, kreativní producentka a dramaturgyně, která má za
sebou mimo jiné i velmi úspěšný seriál Ptáčata.
Třída 8.A je "docu-reality show" natočená podle formátu
úspěšného pořadu švédské televize. ČT natáčela v základní škole Osmec,
která se nachází v centru
Brna, nedaleko tzv. Bronxu. Jde tedy o děti ze sociálně vyloučené
lokality. Pořad Třída 8.A začíná Česká televize vysílat dnes večer ve
21.50 hodin na ČT 1.

Podle úvodního slova na webu České televize
seriál reaguje na současný stav u nás. "Naše školství má problém. Na
území našeho státu žije podle odhadů 150 000 až 300 000 Romů. To je 1,4
až 2,8 procenta všech obyvatel ČR. Výhradně romské třídy nejsou
povolené, přesto je Česko opakovaně kritizováno mezinárodními
institucemi za nepřímou segregaci – vlivem mnoha okolností tu vznikají
třídy, ve kterých převažují romské děti. Česká televize pořadem Třída
8.A na tuto situaci reaguje.Seriál je sondou do života romských
teenagerů. Tento formát je schopný otevřít veřejnou debatu nejen o výše
zmíněné nepřímé segregaci jako problému, který není dlouhodobě řešen,
ale také o obecnějších věcech, jako např. motivace žáků a kvalita
vzdělání na druhém stupni základních škol," píše ČT.

"Osobně se domnívám, že jde o relativně smutnou zprávu o nastupující
generaci, která má své sny a ambice, ale zároveň netuší, jakou cestou
se k jejich realizaci vydat. A doufám, že tato zpráva nebude vodou na
mlýn českému rasismu, ale přiměje zodpovědné lidi k tomu, aby se
problémem segregace romských dětí v českém školství věnovali mnohem
intezivněji než doposud," dodává k tomu Kamila Zlatušková, s níž jsme na toto téma hovořili.

(Podrobnosti o Třídě 8.A najdete na stránkách České televize.)

Jak je seriál pojat dramaturgicky. Ptáčata se starala o část natáčení sama, děti byly spolutvůrci. Jak je to v 8.A?

Podobně
jako v Ptáčatech jsou děti hlavními hrdiny a zajímá nás jejich názor,
jejich příběhy a jejich svět. Ale nejsou zde v roli spolutvůrců či
kameramanů. Jednalo se o nákup licence ve Švédsku, na průběh natáčení dohlížel
také švédský odborník.

"Naučit
je se učit, zkrotit je, nenudit, zaujmout." Takto se seriál uvádí v
upoutávce v České televizi. Když to řeknu s velkou nadsázkou, zní to
trochu jako z cirkusu, je ta třída opravdu tak divoká?

 Ten původní úspěšný formát švédské televize, který prý dokázal i změnit
tamější legislativu, mluví dokonce o "nejhorší třídě v zemi, do které
příjdou nejlepší učitelé." Takto daleko v hodnocení jsme nešli, nebyl
důvod, ačkoliv cílem bylo najít školu potýkající se s problémy, které
je vedení ochotno řešit. Dlužno říct, že jsme původně ani necílili na
romskou školu. Hledali jsme po celé ČR. Ale i díky tomuto výběru se nám
pod rukama rozevřela široká paleta problémů a otázek, navíc často více
společenských než pedagogických. 

Odehrává se děj jen v souvislosti se školou, nebo jsou v něm vypíchnuty i osobní příběhy dětí či situace rodin?

Jedná
se o komplexní pohled – konfrontuje se v něm pohled dětí, pohled nových
i stávajících učitelů a velice důležitou roli hraje samozřejmě i pohled
rodičů, ačkoliv některé z nich bylo docela těžké k natáčení přesvědčit.
Jejich role  je ale v celém vzdělávacím procesu natolik zásadní, že ji
nešlo pominout.

Jde o romskou třídu, jak jste vybírali děti?

V
prvé řadě jsme vybírali školu a ředitele, kteří s námi byli ochotni o
svých starostech mluvit. Obhlídky probíhaly na více školách, ale
nakonec jsme se rozhodli pro tu, která byla ve výběru jediná vyloženě
romská.

Jak šlo dětem natáčení? A bavilo je to?

Ano,
myslím že ano, ačkoliv jsem si myslela, že se v přítomnosti kamer
dokáží ještě více “hecnout” a ukáží to nejlepší, co v nich vězí. Ale
myslím, že jsou spokojení, po dnešní projekci prvního dílu dokonce
tleskali. Je to dobrá parta.

Ptáčata
měla obrovský úspěch. Dokázali jste podat o dětech zajímavý obraz, což
je ve společnosti plné stereotypů téměř jako zázrak. Má 8.A v tomto
směru podobné ambice?

Ptáčata pracovala s humorem a
nadhledem malých školáků, kteří se vyjadřují k velkému světu a
dospěláckým problémům. Třída 8. A je jiný žánr, forma sociálního
experimentu, u kterého nemáte jistotu, jak dopadne. Osobně se domnívám,
že jde o relativně smutnou zprávu o nastupující generaci, která má své
sny a ambice, ale zároveň netuší, jakou cestou se k jejich realizaci
vydat. A doufám, že tato zpráva nebude vodou na mlýn českému rasismu,
ale přiměje zodpovědné lidi k tomu, aby se problémem segregace romských
dětí v českém školství věnovali mnohem intezivněji než doposud.

Za mimořádně dobrou zprávu považuju fakt, že se pořady s romskou tematikou začínají objevovat na ČT1. Vedle Třídy 8.A jsou to i Paterčata.
Spolu s vysokou sledovaností to s sebou nese i větší procento
rasistických reakcí, ale také větší šanci, že se majorita začne dívat
na romskou menšinu jinýma očima. Zatím se o Romech dozvídali v podstatě
jen ze zpráv. Ten jiný pohled může samozřejmě být i kritický, ale v
žádném případě by neměl být rasistický.

Představujete se jako kreativní producentka, což mi připadá výstižné. Věnujete se romským tématům, dětem. Máte k Romům blízko?

Jako
kreativní producentce zodpovědné za pořad mi před několika dny z
diváckého centra ČT psali, že na Třídu 8. A  začaly docházet stížnosti
ještě před odvysíláním prvního dílu, což je smutný unikát. Samozřejmě,
že jde o stížnosti s rasistickým podtextem. Ani mi to nechtěli dávat
číst, abych se pár dní před porodem nerozrušovala.

Mezi Romy
mám hodně přátel a v budoucnosti bychom s manželem chtěli adoptovat
romské dítě. Čím více se ale romskou problematikou zabývám, tím více
jsem skeptická. Zejména v oblasti školství je spousta receptů, jak věci
řešit, ale žádný z nich se mi zatím nejeví jako reálný. Ale je třeba
brát to tak, že jak Ptáčata, tak i děti z Třídy 8. A jsou i naše
vizitka a naše budoucnost. Dokud se něco nezmění, budu se touto
problematikou zabývat dál.