Diskriminace Romů ve vzdělávání přetrvává, tvrdí zahraniční studie
Situace se sice pomalu zlepšuje, ale diskriminace a segregace Romů v českém
vzdělávání přetrvává i více než osm let po rozsudku v případu D. H. a ostatní
versus ČR, kterým Evropský soud pro lidská práva poukázal na nezákonné zařazení
18 romských dětí do tehdejších zvláštních škol. Uvádí to studie organizace Open
Society Justice Initiative, jejíž česká verze byla včera zveřejněna.
Zaměřila se na dopad takzvané litigace, tedy změny práv soudním rozhodnutím,
na desegregaci Romů ve školství. Vedle Česka sledovala situaci i v Maďarsku a
Řecku, proti nimž byly vyneseny obdobné rozsudky.
Diskriminace je podle studie postavena na zneužívání diagnózy lehkého
mentálního postižení u romských dětí. Až po rozsudku se začalo sledovat, jaký je
podíl Romů ve školách určených pro děti s tímto handicapem. Statistickými daty
tak bylo potvrzeno, že je několikanásobně větší, než by odpovídalo jejich
zastoupení v populaci. Skutečnost, že se navzdory kritice tato data začala
zjišťovat, včera označila za průlomovou mimo jiné ombudsmanka Anna Šabatová.
Nepřiměřeně časté zařazování Romů do zvláštních škol trvalo před tímto
soudním procesem jako běžná praxe 40 let, upozornila studie. Po rozsudku se
začalo otevřeně hovořit o diskriminaci a poradny začaly lépe diagnostikovat
lehké mentální postižení. "Současná situace a vývoj naznačují, i když velmi
opatrně, že se praxe disproporčního umisťování Romů do programů pro lehce
mentálně postižené děti mění k lepšímu," uvádí studie.
Naráží to ale na odpor části veřejnosti a také Asociace speciálních pedagogů,
která byla založena v roce 2010. Bouři hněvu vyvolalo v září 2011 oznámení
vládního záměru zrušit oddělené speciální vzdělávání žáků s lehkým mentálním
postižením, připomíná studie. Tehdejší ministr školství Josef Dobeš v listopadu
toto vyjádření zmírnil a prohlásil, že zavírání praktických nebo speciálních
škol nenastane. Obdobná debata se zopakovala několikrát a pokračuje dosud.
V posledních měsících se znovu vyhrotila v souvislosti se změnami v
inkluzivním vzdělávání připravenými na letošní září. Zástupci neziskového
sektoru, kteří se této problematice věnují, věří tomu, že by novinky mohly
přinést zlepšení. Děti by se měly snáze dostat k podpoře.
Expertka na společné vzdělávání Klára Laurenčíková jako pozitivní krok vnímá
také zrušení oddělených osnov pro lehce mentálně postižené, jejichž obsah byl
začleněn do programu pro běžné ZŠ. Ulehčí to integraci těchto dětí do běžných
škol, uvedla.
Romové přítomní na včerejší diskusi ale vyjádřili pochybnosti o tom, zda změna
bude opravdu reálná a zda nebude oddělené vzdělávání pokračovat. Pomocnou ruku
nabídla Šabatová. "Nabízím podporu veřejného ochránce práv všem, kdo by měli
pocit, že je jejich případ v přiznání podpory posuzován špatně," řekla.
