Dienstbier: Politika nulové tolerance v Litvínově a Duchcově nepřinesla zlepšení
Represe a politika nulové tolerance v obcích s ghetty ke zlepšení situace v
místě nevedly. Vyplácených dávek a trestné činnosti neubylo, lidé se bezpečněji
také necítí. Ukázala to analýza v Duchcově a Litvínově, kterou si nechala
vypracovat vládní agentura pro sociální začleňování. Výsledky na tiskové
konferenci představili ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a šéf
agentury Radek Jiránek.
Autoři analýzy sledovali situaci v Litvínově od roku 2008 a Duchcově od roku
2013, kdy obě města s politikou nulové tolerance vůči vyloučeným podle Jiránka
začala, do současnosti. Srovnávali v období počet trestných činů a přestupků,
počty a výši vyplácených dávek i veřejný pořádek a pocit bezpečí. V každém z
měst provedli desítky hloubkových rozhovorů se zástupci radnic, policisty,
strážníky, pracovníky neziskových organizací a obyvateli.
"Represe nepřináší výsledky, jaké se od ní očekávají. Politika nulové
tolerance ukazuje, že nejenže nedošlo ke zlepšení, ale situace se mnohdy i
zhoršila," uvedl Dienstbier.
Podle ministra i šéfa agentury problémy začínají obvykle u bydlení.
Dienstbier řekl, že mnohé obce mohou situaci řešit jen obtížně. V minulosti
prodaly své byty, sociální bydlení tedy nemají.
Podle Jiránka represivní přístup velký vliv na bezpečnost neměl. Trestná
činnost v Litvínově a Duchcově se vyvíjí stejně jako ve zbytku regionu, uvedl
šéf agentury. V Duchcově od roku 2008 počet těch, co pobírají dávky, vzrostl. Z
litvínovské lokality Janov odliv lidí pokračuje. "Nulová tolerance problémy spíš
zvětšuje a staví proti sobě zbytek města a lidi uvnitř lokality, rozděluje
obyvatele na chudší a bohatší, na ty, co bydlí v místě déle, a ty, co přišli,
nevzbuzuje pozitivní nálady," uvedl Jiránek.
Agentura spolupracuje na zlepšení situace se zástupci čtyř desítek měst.
Doporučuje posílit sociální práci v terénu a prevenci. Podle Jiránka je nutné
zaměřit se na příčiny, ne na následky.
Celkem by mělo s agenturou v příštích letech spolupracovat sedm desítek měst
a obcí. Díky tomu by do nich na začleňování mohly přitéct miliardy z fondů EU.
Dienstbier mluví o novém "koordinovaném přístupu".
Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se situace v
Česku zhoršuje a ghett přibývá. Zatímco v roce 2006 jich bylo kolem tří stovek a
žilo v nich asi 80.000 lidí, předloni už jich existovalo 606 a měly až 115.000
obyvatel.
