Dezinformační scéna mění téma. Začíná sdílet prokremelské lži a propagandu. Přidal se Okamura i Vandas

Dezinformační skupiny, které posledních několik měsíců šířily nesmysly o pandemii COVID-19 nebo o očkování, mění po začátku ruské invaze na Ukrajinu své téma. Stále stejný okruh lidí, kteří nejdříve šířili dezinformace o Romech, později o uprchlících a pak o koronaviru, začíná nyní sdílet prokremelský obsah vyznívající proti NATO a Západu.

Jedním z příkladů, na který upozorňuje například Deník N je manipulativní facebooková skupina „Neočkovaní CZ, SK“, která má v současné době přes 20 tisíc členů. Už několik dní se ale mezi příspěvky objevuje téma války Ruska s Ukrajinou. Skupina začala šířit manipulativní sdělení typu: „NATO začalo vyhrožovat Rusku“ nebo „Kdo je agresor: Spojené státy, nebo Rusko?“. Skupina se navíc přejmenovala na „Neočkovaní CZ, SK pro mír! Ne válce!“.

Iniciativa Chcípl PES, která pořádala demonstrace proti povinnému očkování nebo proti pandemickému zákonu, a kterých se pravidelně účastnil i předseda extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas, ještě už před začátkem invaze napsala, že Putinovi nezbyde nic jiného, než zasáhnout v separatistických republikách, kde dochází ke genocidě. Za viníka iniciativa označila USA. Obdobně se na sociálních sítích vyjadřuje Tomio Okamura nebo i samotný Tomáš Vandas.

Demonstrace na podporu současných kroků Ruska pořádá Patrik Tušl a Tomáš Čermák, kteří v minulých měsících napadali lékaře, kteří vysvětlovali důležitost očkování proti onemocnění COVID-19.

Postupné přeorientovávání se na rusko-ukrajinskou krizi sleduje ministerstvo vnitra v rámci celé dezinformační scény.

“Z poznatků získaných prostřednictvím  monitoringu otevřených zdrojů lze konstatovat, že se tematika potenciálního konfliktu na Ukrajině na stránkách a skupinách zaměřených na kritiku očkování a dalších protiepidemických opatření objevuje,“ reagovala na dotazy Deníku N mluvčí resortu Hana Malá.

Média i jednotlivci odkrývají, jak ruské zdroje vytváří dojem ukrajinské agrese

Na vznik prokremelských dezinformací, které se začínají masivně šířit upozorňují i představitelé Evropské unie či Severoatlantické aliance. Ti v posledních týdnech opakovaně varovali, že ruská vláda a její spojenci se budou snažit vykonstruovat záminku pro vyslání ruských vojáků na Ukrajinu. Nyní západním činitelům dávají za pravdu média a nezávislí analytici, kteří za pomoci veřejně dostupných materiálů upozorňují mimo jiné na pochybná videa používaná jako důkazy údajných ukrajinských agresí. Podle některých komentářů jsou ale aktuální praktiky prokremelských kanálů naprosto průhledné.

Deník The New York Times (NYT) například v úterním podcastu o dění na Donbasu zmiňuje incident z pátku, kdy se objevila tvrzení, že v Doněcku explodoval plynovod a předtím také auto patřící šéfovi bezpečnostních sil místních Ruskem podporovaných povstalců. Jenže reportéři zjistili, že vozidlo danému činiteli nepatřilo, zatímco údajné záběry výbuchu plynovodu byly ve skutečnosti pořízené loni v létě.

Televize CNN nebo web VICE se zase věnují videím, která se začala v ruských médiích šířit v pondělí v souvislosti s vyjádřeními Moskvy, že překazila akci ukrajinských “diverzantů” a že některá místa v ruské Rostovské oblasti se ocitla pod ukrajinskou palbou. “Videa, která se objevila jako údajné důkazy těchto incidentů, nebyla tak úplně tím, co vykreslovala ruská média,” píše CNN.

Dva klipy vydávané za záběry míst poničených ukrajinskou palbou byly podle americké televize natočené ve stejné lokalitě, jen několik metrů od sebe, ačkoli některá ruská média hovořila o místech vzdálených od sebe stovky kilometrů. Porovnání záběrů se snímky krajiny zase údajně ukázalo, že obě videa ukazují místa na hranici Ruska a samozvané Doněcké lidové republiky, nikoli u hranic Ruska s Ukrajinou. Něco podobného analytici odhalili v případě záběrů spojených s údajnou ukrajinskou sabotáží.

Internetoví detektivové usvědčují Kreml ze lží

Při tomto objasňování možných dezinformací sehrávají významnou roli takzvaní internetoví detektivové, kteří pátrají po původu sporných snímků za pomoci satelitních záběrů či “metadat” daných souborů. Asi nejznámějším aktérem je na tomto poli investigativní skupina Bellingcat, která dlouhodobě přináší informace o dění na východě Ukrajiny nebo o akcích ruských rozvědek. “Rusko má dlouhou tradici takových činů. Není to překvapivé,” řekl zakladatel skupiny Elliot Higgins deníku The Guardian.

List se v pondělním článku podrobně věnuje dalšímu příkladu “propagandistických videí” přicházejících v těchto dnech z ruských zdrojů. Jde o video ukazující noční scénu v lese s neznámým mužem, které se objevilo na konci minulého týdne. Ruská státní televize muže ve videu označila za ukrajinského sabotéra, jehož úkolem bylo vyhodit do povětří továrnu v části Donbasu ovládané proruskými separatisty. Zvuková stopa použitá v klipu je ovšem více než deset let stará a záběry zřejmě vznikly ve Finsku, píše The Guardian.

“Tohle jsou skutečně jedny z nejidiotštějších pokusů o dezinformace, jaké jsem viděl… Slabá kvalita téhle propagandy mě normálně uráží,” komentoval Higgins vývoj na twitteru. Britský deník The Daily Telegraph zase ve stejný den publikoval článek o čtyřech ruských pokusech vykreslit Ukrajinu jako agresora, “které lze komicky snadno vyvrátit”.

Experti ovšem podotýkají, že pro značnou část ruské veřejnosti podobné manipulace mohou být důvěryhodné. Mohou přitom dodávat váhu argumentaci ruské vlády, která dlouhodobě vládu v Kyjevě kritizuje a prezentuje ji jako hrozbu pro Rusko či rusky mluvící obyvatele Ukrajiny. CNN podotýká, že o údajném ostřelování ruského území a ukrajinském pokusu o sabotáž se v pondělí mluvilo i při schůzi bezpečnostní rady ruského prezidenta Vladimira Putina, po níž šéf Kremlu uznal nezávislost separatistických “lidových republik” na Donbasu. Putin vzápětí avizoval vyslání vojsk do těchto oblastí pod záminkou udržování míru, zatímco Kyjev odmítá, že by území ovládaná proruskými silami ostřeloval nebo na ně plánoval zaútočit.