Romové žádají po Vsetínu odškodné přes 5 milionů. Kauzu bude řešit Nejvyšší soud

Letitou kauzu vsetínských Romů, kteří byli před devíti lety vystěhováni ze Vsetína do obcí mimo Zlínský kraj, bude řešit Nejvyšší soud. Romové se domnívají, že město stěhováním porušilo jejich základní lidská práva. Žalobu Romů již třikrát řešil ostravský krajský soud, opakovaně ji zamítl. Rozsudek byl vždy zrušen Vrchním soudem v Olomouci.

Vsetín pak podle svého starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL) podal v říjnu proti rozhodnutí Vrchního soudu dovolání k Nejvyššímu soudu, ten se kauzou začne zabývat během několika měsíců.

Romové tvrdí, že byli ze Vsetína deportováni násilím. Kritizují například to, že byli v souvislosti s koupí domků prostřednictvím zaměstnanců městského úřadu donuceni podepsat listiny, které neměli možnost si ani přečíst, a nemohli si svobodně zvolit místo, kam se s rodinami přestěhují. Nemovitosti, ve kterých skončili, byly navíc k bydlení zcela nevyhovující. Romové požadují po městě odškodné 5,2 milionu korun.

Podle Čunka však rodiny neplatily nájemné, měly již soudem nařízené vystěhování a město je mohlo vystěhovat na ulici.

"My jsme jim však pomohli a za to jim máme platit škodu. Obávám se, že na základě takového nesmyslného a nespravedlivého soudu přistoupí město Vsetín k neprodloužení nájemních smluv romským rodinám, kterých se tehdejší stěhování týkalo a jediná adresa, kterou jim doporučuji k řešení bydlení je Vrchní soud v Olomouci," uvedl Čunek.

Případ pro ombudsmana

Vsetín vystěhoval Romy ze zchátralého pavlačového domu v centru v roce 2006. Vsetínská radnice tehdy zakoupila přes realitní kancelář staré domy na Jesenicku, které mají městu Romové 20 let splácet.

Čtyři desítky romských rodin vystěhovalo město na periferii do bytů z plechových kontejnerů. Část jich radnice přesunula do vsí na Jesenicko a Prostějovsko do polorozpadlých domů.

Tři rodiny, které neplatily nájemné, pak nechala vystěhovat do starých domů ve Staré Červené Vodě, Vidnavě a Vlčicích. Romové je splácejí jako bezúročnou půjčku.

Později vystěhoval Jiří Čunek ze Vsetína další Romy, tentokrát na Prostějovsko do obcí Čechy pod Kosířem a Dřevnovice. V tomto případě šlo o dvě rodiny s celkem šestadvaceti členy.

Případ vystěhování Romů zaměstnal před necelými deseti policii, státní zástupce, ale i tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla. Zatímco podle policistů bývalý starosta Vsetína Čunek neporušil vystěhováním zákon, podle Motejla radnice pochybila a porušila práva Romů na respektování rodinného a soukromého života. Senátoři z výboru pro lidská práva jeho stanovisko následně podpořili.

Děcka půjdou do domova

Ke způsobu, jakým k celé stěhovací akci došlo, se v roce 2006 vyjadřovala mimo jiné paní Jolana Tulejová pro iDNES.cz. "Strašili nás, že skončíme na ulici a děcka půjdou do domova."

Také další Romové tvrdí, že je vsetínský starosta Čunek postavil před jednoznačnou volbu: buď skončí na ulici a přijdou o sociální dávky, nebo jim bude poskytnuta půjčka a za tu někde koupí domek.

Mezi běžnou praxi patřilo také zapojení prostředníka, který se vydával za chalupáře a domky určené pro Romy navštěvoval a projevoval o ně předstíraný zájem.
"Kdybych věděla, že to prodá dál, nikdy bych smlouvu nepodepsala. Je to malý a starý barák, který potřebuje opravy. Jedenáct lidí se sem nevejde," uvedla tehdy pro MF Dnes jedna z původních majitelek Olga Juklová. Domek prodávala přes prostějovskou kancelář Real Spektrum za 320 tisíc korun, ale manželé Tulejovi měli splácet 460 tisíc.

Čisté město

Romové byli na Jesenicko vyváženi v noci a v utajení, což nesli nelibě nejen starostové dotčených obcí, ale též mnozí lidskoprávní aktivisté. Například známý režisér Břetislav Rychlík byl pobouřen tehdejším Čunkovým vyjádřením v pořadu TV Nova Na vlastní oči, kde ke kauze stěhování Romů uvedl, že "pouze čistí město od vředů".