Další lživý e-mail o Romech se šíří internetem. Úřad práce: Je to snůška lží a nesmyslů

Internetem se šíří další lživý e-mail, ve kterém jeho údajný
autor Jiří Máška popisuje jakým způsobem Romové prý "bohatnou" například na
sociálních dávkách. Tento tzv.
hoax několikrát přišel i na e-mailovou adresu serveru Romea.cz. Na text zareagovalo i Generální ředitelství Úřadu práce ČR a snůžku lží a
nesmyslů vyvrací v tiskové zprávě, kterou server Romea.cz zveřejňuje v plném
znění.

DOKUMENT

• Text lživého e-mailu

Tisková zpráva Úřadu práce ČR – Sociální dávky jsou určeny
jen opravdu potřebným

V poslední době koluje po internetu příběh, ve kterém níže podepsaný Jiří Máška popisuje příběh Roma . Ten mu vypráví o tom, jak se dá „zbohatnout“ mimo jiné i díky pobírání sociálních dávek. Protože se jedná o naprostou snůšku lží a nesmyslů, považuje Generální ředitelství Úřadu práce ČR (ÚP) za nutné vysvětlit pravý stav věci.

Podle autora „návodu“ jak získat co největší obnos od státu či obce je
nejdůležitější porodit každý rok dítě. A pak si vyzvednout šek a najednou vybrat
230 tis. Kč.

Jedná se o holý
nesmysl
. V
první řadě
–
maximální
celková
částka,
kterou může rodič na jedno dítě v
rámci
rodičovského příspěvku
dostat,
je 220
tis. Kč.
Délku a výši příspěvku si může volit pouze v
případě, že alespoň jeden
z
rodičů má v
den narození takový příjem, že odpovídá ze 70% 30násobku
denního vyměřovacího základu (DVZ). Ten je nutný pro výpočet peněžité
pomoci v
mateřské.
Pokud příjem rodiče DVZ převyšuje, může dotyčný dostat
maximálně 11
500
Kč
měsíčně. Jestliže je příjem nižší nebo odpovídá 70%
30násobku DVZ, bude pobírat nejvýše 7
600
Kč
za měsíc.
Pokud ani jednomu z
rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v
pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku
a následně ve
výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte.
Podstatný je také fakt, že rodičovský
příspěvek může rodina pobírat pouze na jedno, obvykle nejmladší, dítě.

V rámci systému státní sociální podpory (SSP) je ještě jedna dávka určená přímo dětem – jedná se o přídavek na dítě . Jedná se o základní, dlouhodobou dávku pro rodiny s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených potomků. Nárok na ni vzniká, pokud je rozhodný příjem rodiny nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Při rozhodování o jejím přidělení je rozhodující příjem za předchozí kalendářní rok, do kterého se započítává i rodičovský příspěvek. Výše přídavku je pak odstupňována podle věku dítěte (viz následující tabulka).

Pokud jde o způsob výplaty – neexistuje žádná možnost, jak vyplatit peníze
předem formou nějakého šeku. Dávky vyplácí ÚP měsíčně, a to vždy buď na účet,
nebo poštovní poukázkou.

Dalším výmyslem je tvrzení, že pokud se člověk domluví s pronajímatelem, aby
mu stanovil co nejvyšší nájem, může na tom vydělat. A od města tak dostat na
bydlení, elektřinu, vodu apod. další tisíce.

V první řadě je třeba upozornit na to, že takové jednání vykazuje znaky
trestněprávního jednání. Jestliže úřad práce nebo jiný orgán veřejné správy
takový postup zjistí, je povinen jej okamžitě předat orgánům činným v trestním
řízení, tj. Policii ČR. Pokud jde o pravomoci ÚP, může v takových případech
vyčíslit tzv. přeplatek na výplatě dávek a ten na dotyčném vymáhat (v kritických
případech i exekučně).

V této souvislosti považuje ÚP za důležité zdůraznit i to, že nájem žádné
město neplatí. Autor má pravděpodobně na mysli příspěvek na bydlení za systému
SSP, respektive doplatek na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi.
Náklady na bydlení, tj. nájem a energie musí příjemce dávek pravidelně dokládat
(měsíčně a kvartálně). Podle skutečných a uznatelných nákladů na bydlení pak
příslušné orgány stanoví konkrétní výši dávek. V obou případech se musí jednat o
rodiny či jednotlivce s nízkými příjmy.

Pokud jde o příspěvek na bydlení, má na něj nárok vlastník nebo nájemce bytu
přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny
nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů
rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Oba
příspěvky je možné vyplácet v průběhu 10 let maximálně 84 měsíců. Výjimku tvoří
domácnosti, ve kterých žijí výlučně lidé starší 70 let a osoby se zdravotním
postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.

Autor vybájeného emailu se také zmiňuje o tom, jak je jednoduché získat
finance třeba na nákup jídla, uhlí a oblečení. Podle něj si tak může 5ti členná
rodina přijít až na 30 tis. Kč měsíčně.

Podle všeho se jedná o dávky pomoci v hmotné nouzi, tj. příspěvek na živobytí.
Tyto dávky nemohou v případě takové domácnosti nikdy dosáhnout takové výše.
Odvíjejí se totiž od výše životního minima.

Autor neopomíjí ani další dávky, na které si je podle jeho vyjádření možné
sáhnout. Třeba na nákup aktovek a dalších školních pomůcek pro děti.

Pro tyto účely jsou sociálně potřebným určené dávky v rámci mimořádné okamžité
pomoci. Ale ani v tomto ohledu není možné poskytnuté prostředky jen tak
zpronevěřit. Aby je žadatel dostal, musí předložit pádné důvody, proč o
příspěvek žádá. Místní ÚP jsou samozřejmě připraveny poskytnout finance v co
nejkratší době. Tak, aby dotyčný neměl zbytečné problémy. Zároveň ale velmi
podrobně posuzují jednotlivé případy. O tom, na co žadatel peníze použil, vedou
záznamy a od klientů požadují patřičné doklady. A v neposlední řadě mohou úřady
práce, v případě pochybností o správném využití poskytnutých prostředků, uhradit
částku přímo obchodníkovi nebo v případě kroužků, škol v přírodě apod. přímo
škole.

Při žádosti o jakoukoli dávku, ať už ze systému státní sociální podpory nebo
hmotné nouze, musí žadatel a následně i příjemce dávek prokazovat všechny
příjmy. Pokud je zatají, může mu vzniknout přeplatek, který na něm bude ÚP
vymáhat.

„Návod na zbohatnutí“ končí tím, jak si imaginární příslušník romského etnika
pochvaluje možnost „nakoupit“ například elektroniku na splátky a následně rovnou
z prodejny zamířit s úlovkem do nejbližší zastavárny. Důraz klade i na to, že
nejlepší cestou, jak získat finance, je použít sílu a nátlak na pracovníky
úřadů.

I v tomto ohledu by se jednalo s největší pravděpodobností o trestnou činnost.
Navíc – při posuzování žádostí o dávky v hmotné nouzi přihlíží úřady práce ke
všem příjmům žadatelů a zajímají se také o to, jaký majetek dotyčný vlastní.

Pokud jde o nátlak ze strany klientů prostřednictvím verbální či fyzické hrozby,
může jít opět o formu trestněprávního jednání. Informace o takových incidentech
neprodleně obdrží orgány činné v trestním řízení. Je pravda, že se pracovníci ÚP
občas s podobným jednáním setkávají a určitě to není výsada Romů. Všechna
pracoviště proto učinila potřebná bezpečnostní opatření a spolupracují na místě
se státní či městskou policií nebo s bezpečnostní službou. Výhrůžkám ani násilí
nepodléhají.