Člověk v tísni: Aktivisté z deníku Blesk o nás v protiinkluzivní kampani zveřejnili lež
Deník Blesk pokračuje v bezprecedentní kampani proti inkluzivnímu vzdělávání
a proti neziskovým organizacím, které společné vzdělávání podporují. V pondělním
vydání redakce zveřejnila text, ve kterém tvrdí, že organizace Člověk v tísni
zaměstnává přes tisícovku lidí bez dohod o provedení práce. Organizace se proti
této informaci tvrdě ohradila.
"Aktivisté z deníku Blesk v dnešním vydání pokračují v tažení proti dětem s
postižením a neziskovkám, které se o ně zasazují," komentuje trochu ironicky
organizace Člověk v tísni na svém facebookovém účtu články Blesku.
Podle deníku Blesk Člověk v tísni "bez dohod o provedení práce zaměstnával
1018 zaměstnanců a v roce 2014 jim vyplatil 227 260 941 Kč."
Člověk v tísni: Takhle o nás píšou přihlouplí trollové v diskuzních žumpách
Podle organizace Člověk v tísni jde o prokazatelnou lež. "Není to snaha
poškodit naše dobré jméno? Proč to dělají? Vždyť jde o prokazatelnou lež. Je to
jakoby napsali, že zaměstnáváme lidi načerno, kteří zbůhdarma polykají nehorázné
peníze. Každá zaměstnanecká i jiná smlouva u nás prochází několikanásobnou
vnitřní i vnější kontrolou a pro auditory a kontrolory využívání peněz jsme
museli vyhradit zvláštní místnost. Takhle o nás píšou přihlouplí trollové v
diskuzních žumpách," uvedla organizace Člověk v tísni.
"Přitom jsme jednou z mála neziskovek, která zveřejňuje platy zaměstnanců v
rámci rozsáhlé auditované zprávy o hospodaření. O tom, kolik za těmi penězi
stojí práce, že pracujeme ve 30 zemích světa, jak jsme efektivní ve srovnání s
jinými, a že peníze z českého státního rozpočtu tvoří necelých 14 procent zdrojů,
tam samozřejmě nenajdete čárku," dodala organizace na svém facebookovém profilu.
Podle mluvčího organizace Tomáše Urbana nebude Člověk v tísni proti Blesku
postupovat právní cestou, ale žádá redakci, aby se za nepravdivou informaci
omluvila.
"Nechceme s nikým vést právní boj. I když informace o tom, že 1000 lidí
zaměstnáváme bez dohod je lživá a poškozuje nás. Nevím, jestli je zatím
horlivost redaktora nebo chyba a je s podivem, že to prošlo editorským sítem.
Asi si potřebovali plivnout, ale udělali to trochu nešikovně a sami se ušpinili.
Doufám, že se omluví a udělají nějakou opravu. Psali jsme šéfredaktorovi, ale
zatím nikdo neodpověděl," uvedl pro server Romea.cz Urban.
Podle Urbana je za celou kampaní čirý aktivismus. "Oni si upřímně myslí, že
bojují za rodiče a jejich postižené děti, které bude někdo násilím strkat do
běžných škol. Myslí to vlastně dobře, ale vychází spíš z obav a trochu jim
unikají širší souvislosti, informace lepí narychlo třeba z debat pod články a
proměnili se v takovou akční bojůvku, která nevidí napravo nalevo," dodal Urban.
Podle analýzy společnosti Newton media deník Blesk informuje o inkluzi
naprosto rozdílně než ostatní média.
"Rozdílný přístup k informování o inkluzi je viditelný již ve druhé polovině
roku 2015. Zatímco Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny i Právo věnovaly tématu
inkluze sice malý, ale odpovídající prostor, Blesk tuto tematiku zcela obcházel.
Objevila se na jeho stránkách až v lednu, a to díky vazbě na Miloše Zemana. Ke
spuštění negativní kampaně došlo na konci ledna, kdy Blesk vyzval čtenáře, aby
se podělili o své názory na inkluzi. Obdržel množství reakcí, které potvrdily
apriorní negativní kontext této výzvy,"
uvádí Jan Jüptner ze společnosti Newton media.
Podle analýzy deník Blesk v období od 1. července 2015 do 29. března 2016
zveřejnil na téma inkluze 78% článku negativních a žádný článek pozitivní.
