Romové z vládní rady tvrdě proti Maláčové: Vašich 15 opatření boje s chudobou pouze prohloubí sociální vylučování
Podle občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny je 15
opatření boje s chudobou reakcí na přání a potřeby obcí, které jsou v některých
případech v rozporu s mezinárodními závazky a národním právem České republiky.
Podle Romů v radě svými návrhy MPSV nepřiměřeně zatěžuje do budoucna státní a
evropský rozpočet propastným prohlubováním bytové krize značné části občanů.
“Opatření budou pouze prohlubovat sociální vylučování, což jde proti
základnímu smyslu přijaté vládní Strategie. Neplněním Strategie sociálního
začleňování se Česká republika staví do pozice neoprávněného příjemce evropských
dotací a nedůvěryhodného partnera pro evropské instituce v politice sociálního
začleňování, když takto ohrožuje další čerpání evropských financí do sociálního
pilíře,” uvádí se v tiskové zprávě občanských členů Rady vlády pro záležitosti
romské menšiny, kterou server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
Tisková zpráva k 15 opatřením proti chudobě MPSV
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila v září
tohoto roku 15 opatření boje s chudobou, na jejichž realizaci mělo spolupracovat
sedm resortů. Zatímco Strategie se zaměřuje na plnění cílů, ke kterým se ČR
zavázala v rámci evropského cíle strategie Evropa 2020. Uvedených 15 opatření je
reakcí na přání a potřeby obcí, které jsou v některých případech v rozporu s
mezinárodními závazky a národním právem České republiky.
Jedním z dominantních závěrů, kterými se uvedená pracovní skupina věnovala,
je vznik nové dávky sloučením dávek na bydlení, která bude příjemci dávek
odebrána, nebude- li dostatečně aktivní. Dále byl skupině představen záměr
například posílit veřejně prospěšné práce, opatření v oblasti oddlužení v
připravené novele zákona z dílny Ministerstva spravedlnosti, zvýšení příspěvku
obcím nejvíce postiženým sociálním vyloučením v rámci rozpočtového určení daní a
další navrhovaná opatření.
V tomto úsilí MPSV připomínáme, že ČR ratifikovala v roce 1999 Evropskou
sociální chartu včetně Dodatkového protokolu. V nich je stanoveno explicitní
právo na bydlení, které podle názoru MPSV je možné dovozovat i pro Českou
republiku. Alespoň takto se vyjádřilo u Ústavního soudu dne 21. 6. 2000 ve sporu
o zrušení vyhlášky Ministerstva financí o nájemném z bytu a úhradě za plnění
poskytovaná s užíváním bytu. Tento závěr konstantně prezentovalo i donedávna, a
proto věříme, že v případě uvažovaného odebrání dávky na bydlení bude toto
právo, které je v našich podmínkách realizováno pouze skrze dávky na bydlení,
nezapomenut. V opačném případě by mohlo být odebrání dávky vykládáno jako
omezení tohoto práva zaručeného jednotlivci podle mezinárodních smluv. Co je
však horší, dávka na bydlení má být odebrána pouze jen některým osobám, které
mají na dávku nárok. Jinými slovy neutrální norma bude dopadat na dvě skupiny
odlišně. V této snaze MPSV je vhodné připomenout, že podle judikatury Soudního
dvora Evropských společenství v případě uplatňování odlišných pravidel na
srovnatelné situace nebo v uplatňování stejného pravidla na odlišné situace je
považováno za přímou či nepřímou diskriminaci.
Doporučujeme proto MPSV, aby od uvedeného záměru upustilo a předložilo jiný
návrh, který bude zohledňovat aktivitu osob, a to skrze jiné dávky, případně za
jiných pravidel. Dávky stanovilo na časově omezené období s podmínkou jejich
prodloužení oproti aktivitě příjemce dávky. Nepodmiňovat právo na sociální dávky
s převahou sankcí, respektive sankcí založených na kolektivní vině, ale vytvořit
motivační systém, kde předním hlediskem při získání výše dávky je aktivní účast
jedince/rodiny na vzdělávání a účastí v některém opatření aktivní politiky
zaměstnanosti. Dále, aby byly například vytvořeny podmínky pro možné oddlužení
většího okruhu osob, snížena administrativní zátěž zaměstnavatelů v případě
exekucí, vytvořeny podmínky pro zaměstnávání osob obcemi, které se osvědčili v
rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, řešit chudobu s
multidisciplinárním přesahem, tj. nikoli s primární rolí MPSV, ale rovnovážně i
s dalšími klíčovými resorty.
Usnesením č. 24 ze dne 8. ledna 2014 schválila vláda ČR národní rámcový
dokument pro oblast sociálního začleňování a boj s chudobou pod názvem
„Strategie sociálního začleňování 2014–2020“ (dále jen „Strategie). Je významným
dokumentem z hlediska čerpání finančních prostředků z veřejných rozpočtů ČR i
využívání Evropských strukturálních a investičních fondů Evropské unie.
Svými návrhy k 15 opatřením proti chudobě pracovní skupina, potažmo MPSV,
nepřiměřeně zatěžuje do budoucna státní a evropský rozpočet propastným
prohlubováním bytové krize značné části občanů. Klíčový nástroj pro sociální
začleňování, kterým je dle Strategie sociální práce, bude v individuální rovině
při práci s klientem v masové míře nutně selhávat. Opatření budou pouze
prohlubovat sociální vylučování, což jde proti základnímu smyslu přijaté vládní
Strategie. Neplněním Strategie sociálního začleňování se Česká republika staví
do pozice neoprávněného příjemce evropských dotací a nedůvěryhodného partnera
pro evropské instituce v politice sociálního začleňování, když takto ohrožuje
další čerpání evropských financí do sociálního pilíře.
