Bývalá ombudsmanka Šabatová: Odebrání agendy Šimůnkové může být aktem pomsty
Odebrání agendy zástupkyni veřejného ochránce práv Monice Šimůnkové může být ze strany ombudsmana aktem pomsty za to, že jej kritizoval Senát, řekla ČTK bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Jde o porušení dvaadvacetileté tradice, dodala.
Ombudsman Stanislav Křeček Šimůnkové odňal podpisová práva, podle něj její práci provázejí lidské i manažerské komplikace. Šimůnková uvádí, že je to lež a chce se kvůli tomu obrátit na Poslaneckou sněmovní. Zváží také, zda na Křečka nepodá žalobu za výroky, které podle ní poškozují její osobu, a za jeho údajně šikanózní jednání vůči ní.
Šabatová řekla, že veřejný ochránce práv formálně a právně odebrat podpisová práva svému zástupci může. “Ale je to proti smyslu toho zákona, který dává dvě osoby do čela úřadu, které jsou zvoleny stejným způsobem a ve stejně náročné volbě. Jde o porušení dvaadvacetileté tradice rozdělení kompetencí mezi ombudsmanem a jeho zástupcem. Dává to logiku, aby tam jeden neseděl a netloukl špačky a druhý neměl na práci úplně všechno,” uvedla Šabatová.
Podle ní může jít ze strany Křečka o akt pomsty za to, že jej kritizoval Senát. Senát minulý pátek zkritizoval ombudsmana za jeho výroky vůči menšinám a uprchlíkům. Senátoři ho také vyzvali, aby v souladu se svým slibem důsledněji vykonával úřad ombudsmana. Podle Šabatové je problém i v tom, co Křeček dělá nad rámec výkonu funkce, tedy svými příspěvky na sociální síti či psaním článků. “Lidé, kteří jsou v čele obdobných institucí, by měli zachovávat určitou zdrženlivost. Měli by si uvědomit, že co říkají, může být bráno jako názor té instituce,” uvedla Šabatová.
Podle ní by se Šimůnková určitě měla obrátit na Sněmovnu. Ombudsman podle Šabatové skládá účty formou čtvrtletních a výročních práv právě Sněmovně. “A ta by se minimálně v nějaké morální rovině do toho měla vložit,” uvedla Šabatová.
Odvolat veřejného ochránce práv může poslanecké sněmovna ve velmi málo případech, jde především o objektivní důvody. Ombudsman například nemůže být členem politické strany nebo politického hnutí.
Podle zákona o veřejném ochránci práv je výkon funkce ochránce neslučitelný s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce.
“To je jediné, co umožňuje ukončit předčasně jeho funkcí. Musí to nabýt určité velmi závažné intenzity, kdy dlouhodobě snižuje vážnost a respekt k tomu úřadu například publicistickou činností nebo publikační činnosti. Pak by Poslanecká sněmovna mohla nějakým způsobem reagovat, ale to by opravdu se muselo prokázat a zřejmě by to skončilo u soudu,” uvedla k možnosti odvolání veřejného ochránce práv poslankyně za hnutí ANO a bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková v pořadu České televize 90´.
Právě i tuto možnost zmiňuje ve svém prohlášení a výzvě k odvolání Stanislava Křečka z funkce zastřešující organizace romských a proromských organizací RomanoNet.
Zákon o veřejném ochránci práv stanoví, že ochránce může svého zástupce pověřit výkonem části své působnosti. Křeček uvedl, že ve snaze ustálit fungování instituce tuto možnost svěřit část agend zástupkyni nadále nevyužije. Šimůnkové odebral všechny agendy s účinností od 1. července. Uvedl, že její práci provázejí lidské i manažerské komplikace. Šimůnková řekla, že odebrání agendy považuje za naprosto bezprecedentní zásah do pozice zástupkyně veřejného ochránce práv, kterým vyvrcholily dlouhodobé problémy mezi ní a ombudsmanem.
Šimůnková do funkce zástupkyně veřejného ochránce práv zvolila Sněmovna v listopadu 2019, tehdy byla ombudsmankou Šabatová. Ve funkci Šimůnková nahradila Křečka. Křeček převzal úřad ombudsmana v únoru 2020. Veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně měli už dřív neshody. Týkaly se třeba přítomnosti otců u porodu či pobytu rodičů s dětmi v nemocnicích.
