ZÁZNAM: Pietní akt v Letech u Písku. Někteří politici vyhrocují vztah k Romům, jmenován byl například Okamura
V neděli 1. srpna se na místě pohřebiště koncentračního tábora v Letech u Písku uskutečnil tradiční pietní akt věnovaný romským obětem nacizmu. Akce se tradičně koná v květnu, letošní termín se podle Růžičky podruhé posunul kvůli koronaviru. ROMEA TV odvysílala pietní akt v přímém přenosu.
Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu v ČR v úvodním projevu varoval před populistickými stranami. Podle něj někteří politici se před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny uchylují ke špinění Romů, protože mají za to, že jim to u voličů přinese úspěch. Z politiků Růžička jmenovitě kritizoval hnutí SPD a jeho předsedu Tomia Okamuru, ke špinění Romů se podle něj uchylují i kandidáti jiných stran.
“Z tohoto nám posvátného místa my pozůstalí apelujeme na všechny voliče této země … Vemte rozum do hrsti a nenaskakujte na populistické sliby kohokoliv,” řekl Růžička.
Růžička také kritizoval policii České republiky v souvislosti s kauzou Stanislava Tomáše, který zemřel krátce po policejním zákroku. Připomněl i chování policistů v Sokolově, potom co skupina fotbalových fanoušků napadla místní Romy i jejich děti.
Čeněk Růžička naproti tomu ocenil nedávné schválení zákona na odškodnění protiprávně sterilizovaných žen.
Účastníci pietního aktu položili věnce k památníku, který na místě bývalého pohřebiště odhalil 13. května 1995 tehdejší prezident Václav Havel. Mezi účastníky, které položili věnce k památníku, byl například ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) nebo senátor Pavel Fischer. Věnec poslala i Kancelář prezidenta republiky Miloše Zemana.
Duchovní slovo pronesl evangelický kněz Mikuláš Vymětal, který připomněl osud romských dětí, které v koncentračním táboře v Letech u Písku zemřely. Stejně jako Růžička připomněl i současnou situaci Romů v ČR a smrt Stanislava Tomáše.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) připomněl několik tisíc Romů povražděných nacisty v koncentračních táborech v noci na 3. srpen 1944. “Nesmíme připustit, aby toto místo, kde došlo ke tragédii a vyvraždění tisíců československých občanů bylo zapomenuto a abychom to pokládali za něco, co bylo snad nějakým okrajem události kolem protektorátu,” uvedl Zaorálek v rozhovoru pro ROMEA TV.
VIDEO
Zároveň uvedl, že se mu nelíbí přetrvávající dělení na romské, židovské či české oběti. “Asi si musíme říkat ta čísla, ale přesto mi připadá, že v tom je skrytá ta zrada. Mně připadá, že právě v tom, že si řekneme, že nějaké oběti jsou menší a že jsou vedlejší a nejsou ty hlavní, tak se nám potom stane, že tam někde po letech postavíte vepřín,” řekl.
Místopředseda poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal se pietního aktu zúčastnil poprvé. “Společnosti se nedaří poslední dobou dobře. Spousta lidí je vystrašená, mají pocit, že se děje bezpráví a hledají nepřítele a část politické scény má tendenci na takové domnělé nepřátele ukazovat,” uvedl v rozhovoru pro ROMEA TV Vojtěch Pikal.
"Například uvádí, že mají nějaké neoprávněné výhody a podobně. Často to není pravda, ten obraz je daleko složitější a když se Piráti ve sněmovně proti tomu vymezují, tak nám není nasloucháno," uvedl Pikal s tím, že Piuráti jsou obvinováni v takových případech, že lžou nebo manipulují.
"Dělení lidí primárně podle nějaké jejich identity, ať už si ji přiřadí sami nebo je jim přiřazeny jinými, nutně vždy vede k nějaké diskriminaci. A nebo ještě k horším koncům," dodal v rozhovoru pro ROMEA TV Vojětch Pikal.
VIDEO
Na přelomu let 2021 a 2022 by mělo dojít k demolici dnes již nefunkčního vepřína, který stále stojí v místě bývalého koncentračního tábora. V místě by pak měl vzniknout nový památník. “Projektová dokumentace demolice vepřína musela být aktualizována, aby byla v souladu s vítězným architektonickým návrhem,” uvedla vedoucí oddělení vztahů s veřejností Bohdana Kuzmová Křepinská z Muzea romské kultury, které areál v Letech spravuje. Provoz památníku chce muzeum zahájit v květnu 2023.
VIDEO
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo již 17. července 1940. Romů v něm bylo kolem deseti procent.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Někteří přeživší však uvádějí vyšší čísla počtu vězňů, kteří v táboře zahynuli. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943. Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí vlády spadalo pod Památník Lidice.
V roce 2018 vepřín, který stál na místě koncentračního tábora, odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi stát. Zároveň v dubnu 2018 začalo areál v Letech spravovat Muzeum romské kultury, které připravuje demolici vepřína a stavbu památníku obětem romského holokaustu. Nový památník by chtělo muzeum představit v roce 2023.
