ZÁZNAM: Pietní akt v Letech připomněl i romské oběti z Osvětimi, Válková podpořila vznik romského vládního zplnomocněnce
Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu dnes na pietní akci v Letech na Písecku vyzval politiky, aby stejně jako antisemitismus odsuzovali projevy anticiganismu. Ty podle něj v Evropě zesilují. Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora Lety u Písku dnes po poledni připomněl romské oběti z druhé světové války. Akce v Letech se tradičně koná v květnu, letošní termín se posunul kvůli koronaviru.
“Projevy anticiganismu zesilují. Jsou v celé Evropě na dennodenním pořádku,” řekl před přibližně stovkou účastníků. Politiky vyzval k tomu, aby tyto projevy odsuzovali stejně jako antisemitismus. “Doposud se tak neděje,” dodal. Růžíčka připomněl také více než tři tisíce Romů povražděných nacisty v noci na 3. srpen 1944 při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková podpořila požadavek Romů, aby byla zřízena pozice vládního zplnomocněnce pro romskou menšinu.
“Rozhodně podporují požadavek romské menšiny, aby ve strategii na léta 2021 – 30 měla i romského zplnomocněnce. Jedině ten, bude ve všech odstínech, detailech a možná i odvážných vizích reprezentovat to, co oni považují za nejdůležitější,” uvedla v projevu Válková. “Pokud budu mít možnost to ovlivnit, toho romského zplnomocněnce mít jistě budete,” dodala Helena Válková, zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva.
Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se Česko pořád potýká s vyloučenými lokalitami, kde žijí především Romové i se segregovanými školami. “Stále nejsem přesvědčená o tom, že se pro kvalitní vzdělávání romských dětí dělá dostatek,” řekla.
Stát se podel Šimůnkové stále nevyrovnal s případy nucené sterilizace prováděné v komunistickém Československu především u romských žen. Uvedla, že návrh zákona na jejich odškodnění je rok v Poslanecké sněmovně. “Velmi apeluji na to, aby ten zákon byl zařazen do prvního čtení co nejdříve,” řekla ČTK.
Některé ženy už zemřely, aniž se jim dostalo spravedlnosti, řekla aktivistka a novinářka Gwendolyn Albert, která se sterilizacemi romských žen dlouhodobě zabývá. V Letech za to dnes převzala ocenění pozůstalých po obětech tábora Za lidskost.
Muzeum romské kultury, které areál v Letech spravuje od dubna 2018, připravuje demolici vepřína a stavbu památníku obětem romského holokaustu. Místo už prozkoumali archeologové. “Máme už také vítěze architektonické soutěže na budoucí podobu památníku,” řekla ČTK mluvčí muzea Alica Sigmund Heráková. Muzeum dokončuje podklady pro výběrové řízení na demoliční firmu. Bourání by podle mluvčí mělo začít na podzim. Nový památník by chtělo muzeum představit v roce 2023.
Pietu ve 12:00 zahájila česká hymna a žalm romských vězňů nacistických koncentračních táborů. Po položení květin následovalo duchovní slovo a kulturní program.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15. července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním táboře byli podle vyhlášky koncentrováni “práce schopní potulní cikáni a jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a pod.) vlastních nebo jiných osob”. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8. 1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes 1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo nejméně 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942 transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
