Boj o exekuce: Poslanci by dnes měli projednat rozsáhlé změny v exekucích
Ministryni spravedlnosti Marii Benešové (ANO) se nelíbí poslanecké zásahy do novely exekučního řádu, které v září schválil ústavně právní výbor Sněmovny. Ten odmítl návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů nebo uzákonit slučování pohledávek na jednoho dlužníka u jednoho exekutora vybraným nestranným způsobem. Právě dnes by měla sněmovna ve druhém čtení změny v exekucích projednat.
Sněmovna by mohla ve finále schválit zejména zálohy věřitelů na náklady vymáhání dluhu nebo zastavování dlouhodobě bezvýsledných exekucí bez souhlasu věřitelů a vyřešení některých dluhů z minulosti. To se nezamlouvá ministryni Marii Benešové, která uvažuje o tom, že v krajním případě vezme celý návrh zpět. Členové výboru totiž z její předlohy doporučili vyškrtnout klíčovou součást, tedy princip jeden dlužník – jeden exekutor. „Nelíbí se mi, že došlo k vypuštění koncentrace exekucí, k čemuž jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády,“ řekla pro Deník N ministryně Benešová.
Návrh novely exekučního řádu mohl ulevit statisícům lidí. Ústavním výborem sněmovny ale v září neprošel. Rozhodly o tom hlasy poslanců ODS a hnutí ANO. Ti tak šli proti návrhu vlastní ministryně.
Teritorialitu a takzvaného „sněhuláka“, tedy výstižný název pro situaci, kdy na sebe dlužník nabaluje jednu exekuci za druhou, přitom slíbil premiér Andrej Babiš v červnu letošního roku. „Sněhulák a teritorialita jsou dva principy, které jsou v jádru správné, musíme z nich ale vytáhnout to nejlepší, správně je propojit a udělat takový zákon, který zabrání vykořisťování dlužníků a zároveň ochrání věřitele,“ prohlásil premiér na svém Facebooku.
Po zářijovém projednání Členové výboru naopak z návrhu ponechali kupříkladu zastavování marných exekucí nebo náhradu nákladů plátcům mzdy. Ale i v tomto případě poslanci její předlohu výrazně upravili ve prospěch exekutorů. Doporučili k přijetí návrh Patrika Nachera (ANO), aby exekutoři dostali paušální náhradu za ukončení exekucí, u kterých několik let nebyli schopni vymoci ani část dlužné částky. Státní rozpočet by se tím zatížil o 130 až 260 milionů korun. Původní vládní návrh, který Benešová předložila, také počítal se zastavováním marných exekucí, ale nikoliv s penězi od státu pro exekutory.
Na problematiku stávajícího systému exekucí upozorňují dlouhodobě i Česká pirátská strana. „Přijetí novely zákona tak jak byl navrhovaný, by v praxi znamenalo, že každý dlužník by měl pouze jednoho exekutora z místa svého bydliště. Pak bychom se vyhnuli tomu, že člověk bydlí v Praze a exekutor je z Ústí nad Labem nebo z Přerova. A pokud by dlužník měl i další pohledávky, automaticky by je řešil exekutor, který vymáhá i ty stávající. Je to logické a zamezilo by to ve výsledku prodražování dlužné částky. Bohužel stávající praxe je taková, že dlužníci řeší své dluhy pokaždé s jiným exekutorem,“ řekl pro server Romea.cz Cyril Koky, který v nedávných volbách do Senátu neúspěšně kandidoval za Piráty.
Koky mimo jiné upozorňuje, že vedle toho předloha novely zákona obsahuje stovky dalších změn drobnějšího či většího významu jako zrušení omezení nakládat s prostředky na účtu a pohledávkou při odkladu exekuce.
Novela exekučního řádu by tak výrazně ovlivnila situaci těch, kdo se kvůli propadu ekonomiky ocitnou v exekuci. Zda však poslanci oba principy podpoří i dnes ve Sněmovně, pokud reforma exekucí vůbec dospěje k finálnímu hlasování, není jisté.
Benešová Deníku N před týdnem otevřeně přiznala, že uvažuje také o radikálním kroku, který by několik let práce na novele úplně pohřbil. „Když se ukáže, že se návrh zákona kvůli poslaneckým návrhům výrazně odchýlil od původní myšlenky, se kterou ministerstvo spravedlnosti zákon předkládalo, využila bych možnosti záchranné brzdy v podobě zpětvzetí návrhu z projednání v Poslanecké sněmovně,“ prozradila ministryně.
