Baletka Bibiana Poláková v projektu Romský mentor: žít i tančit s lehkostí
Baletka Bibiana Poláková, studentka Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, se pravidelně schází se skupinou dětí na základní škole Mariánské Hory. Spolu se svou „mentorskou“ kolegyní, paní učitelkou Michaelou Garbovou, s nimi pracuje s lehkostí, s jakou je učí tančit.
Mezinárodní projekt Romský mentor úspěšně probíhá zároveň v Bulharsku, Maďarsku, Makedonii a na Slovensku. Do České republiky ho přinesla organizace Open Society Foudnations (OSF) a od roku 2011 ho realizuje občanské sdružení ROMEA.
„Hlavním cílem projektu je přispět k integraci znevýhodněných dětí prostřednictvím realizace volnočasových aktivit z oblasti umění a kultury na školách,“ přibližuje koordinátorka Iva Hlaváčková.
Projekt Romský mentor: integrace uměním
Tělocvičnou se sotva slyšitelně nese klapot dětských botek. „Pět a šest, sedm a osm, Grand plié,“ počítá Bibiana a přes deset párů dívčích nohou se pohybuje sem a tam, točí se na špičkách a zvedá ruce. Žádné z očí se z „Bibi“, jak malé baletky své lektorce říkají, ani na chvilku nespustí.
„Na setkání se pokaždé těším a jdu na něj s úsměvem a nadšením. Myslím, že se nám spolu pracuje dobře. Jsem za takovou příležitost, kterou díky projektu Romský mentor mám, moc ráda a chtěla bych se romským dětem pravidelně věnovat i v budoucnu,“ říká Bibiana.
Jedním ze styčných bodů projektu je právě úspěšný romský umělec – profesionál, který se pravidelně setkává se skupinou dětí a podle svého profesního zaměření pro ně ve spolupráci s pedagogem sestavuje program.
Kromě toho, že se děti naučí něco z dovedností dané umělecké oblasti, osvojují si během setkávání i sociální kompetence a pozitivní vzor úspěšné romské osobnosti je pak motivuje k rozvíjení představ o své vlastní budoucnosti a snaze o vlastní úspěšnou dráhu.
Účast v projektu je otevřená všem dětem, a tak v neposlední řadě přispívá k vzájemnému poznávání kultury romských a neromských dětí, zvyšuje vzájemnou toleranci a napomáhá integraci ve škole.
Život je jako balet
„Holky jsou z Bibi prostě nadšené, když má přijít, už od rána poletují ve škole v sukýnkách a opakují si kroky na chodbách nebo ve třídě,“ přibližuje Michaela Garbová. Spojení mentora s pedagogem, kteří pro práci se skupinou tvoří jeden tým, je dalším důležitým bodem projektu.
Na začátku setkání si společně sednou ve třídě a povídají si o tom, jak se mají. Je Valentýn, a tak si všichni vyrobí papírové srdce. Michaela pak ze svého kousek utrhne a vybere si, komu ho dá. Červené kousky papíru se pak dostanou na všechny, padá přitom spousta milých slov a úsměvů, až mě to skoro dojímá.
V tělocvičně Bibiana své svěřenkyně nešetří. Pět a šest, sedm a osm, Grand plié. Znovu. Pět a šest, vypnout špičky, Grand plié. Znovu. „Pracujeme na společné choreografii, holky jsou moc šikovné. Každý týden pilně cvičíme, pokaždé je to o hodně lepší,“ chválí Bibiana.
Vzpomenu si na článek o Bibianě, který jsem četla už před časem. „Život je podobný jako balet. Často bolí, ale když máte vytrvalost, zjistíte, že se nakonec lze lehce protančit,“ říkala v něm. Páni, co lepšího předávat dětem, říkám si já. Romský mentor jim ukazuje cestu.
Více o projektu Romský mentor naleznete na webových stránkách občanského sdružení ROMEA nebo na Facebooku. Projekt plně financuje Open Society Foundations v rámci Programu umění a kultura Budapešť a probíhá v rámci Dekády romské inkluze.
