Babiš: Vláda nikdy neuvažovala o změně financování neziskových organizací. Stávající podmínky zůstanou zachovány
Rada vlády pro nestátní neziskové organizace ve středu jednala o státní politice vůči nestátním neziskovým organizacím na léta 2015 až 2020. Nejočekávanějším bodem byla pravidla spolufinancování ESIF (Evropský sociální fond) v programovém období 2021-2027. Předseda rady, premiér Andrej Babiš, přítomné ujistil, že vláda nikdy neuvažovala o změně financování pro nestátní neziskové organizace. Rada po krátké diskusi schválila usnesení, ve kterém „bere na vědomí, že v dalším programovém období fondů ESIF (2021 – 2027) budou zachovány stávající podmínky financování, včetně ex-ante režimu financování a možnosti nulové spoluúčasti.“ Informuje o tom vláda na svém webu.
O změně financování však uvažovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ještě před několika týdny byl úkol jasný: zrušit zálohy na takzvané měkké projekty hrazené z evropských peněz. Poté Schillerová pod tlakem svých vládních kolegů i kritiků z řad neziskových organizací ustoupila. Od resortů, které mají rozdělování dotací z Evropského sociálního fondu na starosti, si vyžádala podrobnou analýzu jednotlivých žadatelů o unijní peníze. „Pak budeme pokračovat v diskusi nad hledáním řešení,“ řekla tehdy.
Obavy z možné změny dotačních pravidel má nejen neziskový sektor, ale i firmy, jež podporu z Bruselu čerpají například na vzdělávání nebo sociální služby. Podobně jsou na tom i některé obce, jak vyplývá z šetření ministerstva práce a sociálních věcí.
„Uvědomuji si, že pro některé typy příjemců by mohlo úplné zrušení ex-ante financování (platby předem – pozn. red.) znamenat problémy při čerpání prostředků na projekty spolufinancované z Evropské unie,“ reagovala ministryně financí Alena Schillerová na dotaz, zda se meziresortní jednání o chystaných pravidlech pro nové dotační období posunuly. Server iROZHLAS.cz v srpnu upozornil na to, že šéfka státní kasy chce zrušit financování takzvaných měkkých projektů na základě zálohových faktur. A nejen to. Zvýšit se nově měl také podíl na spolufinancování ze strany příjemců.
Schillerová svůj plán hájila tím, že chce ulevit státnímu rozpočtu. Jenže narazila u resortů, které unijní podporu na veřejně prospěšné projekty rozdělují. Ministerstva práce a školství mají připravované podmínky za likvidační. Pokud by totiž někteří příjemci museli brát peníze nejdříve ze svého, nemají podle nich kde. V důsledku by to mohlo znamenat, že o podporu nebudou vůbec žádat. Je to případ hlavně neziskových organizací, které z unijních dotací platí například pečovatelskou službu nebo vzdělávání dětí ze sociálně slabších rodin.
„Požádala jsem proto ostatní resorty o zpracování analýzy jednotlivých skupin příjemců, jejich aktivit a možností financování. Na základě výsledků pak budeme pokračovat v diskusi nad hledáním řešení, které uleví státnímu rozpočtu a zároveň bude únosné pro příjemce,“ pokračovala Schillerová.
Systém financování veřejně prospěšných projektů (tzv. měkkých projektů) funguje tak, že příjemce dotace nejdříve obdrží zálohu, kterou utratí a posléze vyúčtuje. Příslušný resort vyúčtování zkontroluje a předloží ministerstvu financí, které žádost o proplacení odesílá do Bruselu. Ten poté převede prostředky z unijního rozpočtu na účet ministerstva financí, které peníze dá zpět do státního rozpočtu. Cyklus tak trvá zhruba o rok déle než u projektů proplácených zpětně.
