Antropoložka Vepřková o bydlení mezi varndorfskými Romy: Problémových rodin je minimum

Tři měsíce žila antropoložka z Agentury pro sociální začleňování Radka Vepřková mezi Romy z vyloučené lokality na Kovářské ulici ve Varnsdorfu. Zařadila se tak podle svých slov po bok těch, kdo “vzali vítr z plachet” všem, kdo vyzývají zastánce Romů, aby “si vedle nich šli bydlet.” Podrobnější zážitky ze svého terénního výzkumu líčila Daniele Drtinové
ve vysílání DVTV.

Vepřková nejprve popisovala své osobní pocity ze života ve vyloučené lokalitě, mezi nimiž převažovalo vnímání celkové atmosféry frustrace. V té často dochází k rozepřím mezi jednotlivými rodinami, které, jak antropoložka upozornila, netvoří v dané lokalitě homogenní celek. Zdůraznila v této souvislosti též nepříliš známý fakt, že do vyloučených lokalit vedle sebe bývají často nuceně sestěhovávány rodiny, které spolu tradičně nevycházejí.

V případě Kovářské došlo k necitlivému shromáždění rozrůzněných rodin zejména v důsledku napjaté situace v regionu před pěti lety, kdy po se událostech známých jako “nepokoje ve Šluknovském výběžku” množství romských rodin z lokality začalo obávat o své bezpečí. Toho využili dva “podnikatelé s chudobou”, kteří začali místní Romy lákat z ubytoven právě na Kovářskou.

Vepřková dále hovořila o tom, že současné iniciativy zdejší radnice začínají snad pomalu směřovat k odkupu předražených bytů. Zdůraznila, že nemá k dispozici konkrétní informace, vyjádřila však přesvědčení, že právě tuto strategii se vedení města chystá v budoucnosti využít. Neférový byznys s nájemními byty je podle jejích slov postaven na principu zdánlivě laciného základního nájmu, ke kterému ovšem majitelé vybírají neadekvátně vysoké zálohy na služby a energie, které následně celoročně nevyúčtovávají. Je proto běžné, že nájem a poplatky spojené s pronájmem garsonky ve vyloučené lokalitě se mohou vyšplhat až na 12.000 korun měsíčně. V bytech o jediné místnosti přitom podle slov Vepřkové bydlí průměrně 6 lidí, což ještě prohlubuje stávající frustraci.

V odpovědi na otázku, jak vypadá běžný den v osadě se antropoložka rozhovořila o tom, že množství zdejších mužů odchází, zejména v poslední době, každé ráno za prací do technických služeb, což posiluje jejich status v lokalitě dokonce do té míry, že si pracovní stejnokroje nechávají i po práci. Ženy pak podle jejích slov zůstávají často doma s malými dětmi, které nechodí do školek. Ke školní docházce Vepřková dodává, že sice nemá k dispozici přesná čísla, ale že podle jejího pozorování odchází každé ráno do školy velké množství dětí. “Problémových rodin je velmi málo,” dodala.

To samé se podle jejích slov týká též otázky nočního klidu. Situace se přirozeně mění v souvislosti s tím, jaké je počasí, nebo zda je zrovna víkend nebo svátek. “V tomto ohledu to můžu přirovnat k situaci třeba v Praze,” upřesnila Radka Vepřková.

VIDEO