Antisemita Bartoš dostal za protižidovské texty dvouletou podmínku
Předseda extremistické Národní demokracie Adam B. Bartoš dostal dvouletý
podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za popírání a schvalování genocidy,
podněcování nenávisti a hanobení národa, kterého se podle obžaloby dopustil
vydáváním protižidovských knih a svými články a komentáři. Hrozilo mu šest
měsíců až tři roky vězení, státní zástupkyně navrhovala Obvodnímu soudu pro
Prahu 1 uložit trest v dolní polovině sazby. Bartoš, který v závěrečné řeči
parafrázoval projev Milady Horákové, se hájil právem na svobodu projevu.
Rozhodnutí soudu není pravomocné.
Soudkyně Pavla Hájková uznala tvrzení obžaloby, že Bartoš vydával
protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu
přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená,
selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o
škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartoš vinu popírá, hájí se
tím, že má právo na "svobodný projev". K soudu ho dnes přišel podpořit například
neúspěšný kandidát z prvního kola prezidentské volby Petr Hannig.
Státní zástupkyně uvedla, že zváží odvolání, Bartoš se odvolal na místě.
"Možná se někomu nemusí líbit, co říkám, ale to neznamená, že nemám jako každý
další občan právo na svobodu projevu," řekl novinářům po jednání. Poukázal na
to, že soudem probírané starší výroky jsou dnes už běžnými názory i u kandidátů
na prezidenta.
Bartoš před soudem parafrázoval vystoupení, s nímž ve své závěrečné řeči v
roce 1950 vystoupila Milada Horáková před odsouzením k trestu smrti za velezradu
a vyzvědačství. "Je to nabíledni, že je to skoro stejné, jen s tím rozdílem, že
ona dostala šibenici a já zatím ne," řekl novinářům. Konstatoval, že obžaloba ho
má zastrašit a donutit se stáhnout z politického života.
Obhájce při závěrečné řeči odkazoval na některá literární díla i autory, ale
také na rozhodnutí saského soudu, který v prosinci umožnil nadále prodávat
modely šibenice určené mimo jiné pro kancléřku Angelu Merkelovou. "Co je
legitimní v Německu, by snad mělo být v Česku trestným činem?" uvedl. Stát by
podle něj neměl vést se svými občany politické procesy, protože tím podkopává
svou legitimitu. Skutky připisované Bartošovi v obžalobě jsou podle něj
povšechné a nekonkrétní.
Státní zástupkyně Zdeňka Galková měla naopak za to, že všechny skutky byly
objektivně zdokumentovány. "Obžalovaný je ani nerozporuje, pouze se dovolává na
svobodu slova a projevu," uvedla. Argumentovala tím, že toto právo nemůže být
bezbřehé. Bartoše podle ní nemůže ospravedlnit to, že se pasuje do pozice
investigativního novináře a předsedy politické strany. Jeho díla nejsou
polemikou s historickými fakty, protože předkládají jen monotematické názory.
Znalec z oboru extremismu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo
vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle
něj na demonstracích často vyzývá k násilí, připomněl například demonstraci z
července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli šibenice určené pro
tehdejší vládu. Bartoš měl na pódiu v ruce oprátku.
Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který
zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy
Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal
vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš
Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na
počátku ledna odmítl Nejvyšší soud. Pražský soud dnes toto rozhodnutí zahrnul do
souhrnného trestu.
