Ani Sobotkova vláda nenajde peníze na likvidaci vepřína, který zčásti stojí na místě koncentračního tábora pro Romy v Letech
Peníze na likvidaci vepřína, který stojí na místě někdejšího
koncentračního tábora pro Romy v Letech na Písecku, pravděpodobně
nenajde ani vláda premiéra Bohuslava Sobotky. Léta po ní marně volají
zejména pozůstalí po obětech romského holocaustu, nelíbí se ani OSN,
EU, Radě Evropy i nevládním organozacím.
Sobotka míní, že
desítky milionů korun, které by byly zapotřebí na likvidaci a postavení
nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských děti a
na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
Premiér to sdělil při dnešním pietním aktu, kterého se v Letech
zúčastnila asi stovka lidí.
"Nemám dobrý pocit z toho, že se
diskuse kolem Let redukuje na otázku toho, že je tady nedaleko
prasečák. Myslím, že bychom měli mluvit o podstatnějších věcech, a tím
je například latentní rasismus, který je stále ještě přítomný v české
společnosti a čas od času vyplouvá napovrch," uvedl premiér. Míní, že v
Letech by si lidé měli spíše připomínat, že romský holokaust během
druhé světové války přežilo jenom deset procent Romů z těch, kteří před
válkou v Československu žili.
Otázka vepřína je podle něj velmi
komplikovaná, protože jde o soukromý majetek společnosti AGPI Písek.
Řešení by si vyžádalo velké investice. "Já bych byl skoro raději,
abychom tyto peníze věnovali směrem ke vzdělávání romských dětí,
kdybychom je věnovali na zlepšování sociálních podmínek v sociálně
vyloučených lokalitách, protože peněz není nazbyt," řekl Sobotka.
To
ale podle něj neznamená, že by se nemělo zlepšit prostředí památníku,
aby to bylo skutečně pietní místo, které nebude žádným způsobem rušeno.
"Rozumím rozhořčení lidí, kteří sem přicházejí. Není to věc, která by
byla jednoduchá, zatím žádná z minulých vlád nebyla schopná se s tím
vypořádat," konstatoval premiér.
"Nechci být konfrontační. On
premiér podvědomě také cítí, že ten prasečák tady nemá být," řekl
organizátor piety Čeněk Růžička, kterému v koncentračních táborech
zemřela celá rodina až na maminku.
Ministrovi kultury Danielu
Hermanovi ukazoval Růžička na rybník u někdejšího lágru, kde se romské
ženy musely nahé umývat a dozorci je potom sexuálně zneužívali.
Podpořit
likvidaci vepřína přijel i Karel Berousek. "Už to trvá dost dlouho a
nikdo s tím nic nedělá, je nejvyšší čas, aby zmizel. Mně tam zahynul
strejda i děda. Mého strejdu tady hodili do vápna, ani nebyl černej…
. Tady jsou tátovi rodiče, tady strejčkové," uvedl při prohlížení
výstavy, která měla v areálu památníku premiéru.
Proti vepřínu
je i romské občanské sdružení Konexe, podle kterého je jeho existence
na místě genocidy Romů "ostudou nás všech a symbolem postavení Romů
nejen v České republice, ale i v celé Evropě". O pomoc při řešení
situace se sdružení proto obrátilo prostřednictvím otevřeného dopisu na
členy Evropského parlamentu a Evropské komise a žádá je, aby přestali
podporovat majitele vepřína prostřednictvím evropských dotací, bez
kterých by jeho farma prý brzy skončila.
"Žádáme Vás, zastavte
podporu evropských zemědělských dotací prasečí velkofarmě v Letech u
Písku. Přestaňte podporovat a platit chov prasat v místech genocidy
Romů. Farma v místech genocidy dále stojí jen díky Vaší finanční
podpoře. Když ji přestanete finančně podporovat, v krátké době
zkrachuje," stojí v dopise.
Památník Lidice zahajuje v Letech pátou návštěvnickou sezonu. Pietní místo je nyní až do října otevřeno denně od 09:00 do 17:00.
Tábor
Lety na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný z rozhodnutí
čekoslovenských úřadů. Poté se z něj stal koncentrační "cikánský"
tábor. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a
přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se
po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté
zavraždili 90 procent českých Romů. Pietní místo v Letech bylo
zpřístupněno v roce 1995.
