Andrej Babiš pojede do Let u Písku, údajně chce sehnat peníze na památník a výkup vepřína. Opozice žádá jednání ve sněmovně
Místopředseda vlády Andrej Babiš (ANO) příští týden navštíví v Letech na
Písecku místo, kde stál koncentrační tábor pro Romy. Chce sehnat peníze na
výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína, který na místě tábora stojí. Sdělil
to ČTK v reakci na kritiku za svůj výrok z minulého týdne o romském
koncentračním táboře. Kvůli výrokům Babiš čelí výzvám k rezignaci a trestnímu
oznámení. Opozice chce
bod tento týden zařadit na jednání Sněmovny.
Pokud se místopředseda vlády Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně distancuje od
svého výroku ohledně romského koncentračního tábora v Letech na Písecku, není
podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nutné věc zařazovat na jednání
Poslanecké sněmovny. Řekl to v neděli v televizi Prima.
Vicepremiér a předseda hnutí ANO ve Varnsdorfu podle fotoreportéra Aktuálně.cz
prohlásil, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. "Byl to pracovní
tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam," řekl údajně. Nahrávka jeho slov není k
dispozici. Babiš tvrdí, že se neobratně vyjádřil. "Pokud jsem se někoho dotknul,
tak se všem omlouvám. Ale vůbec jsem to tak nemyslel, bylo to vytrhnuté z
kontextu," uvedl v pátek.
Výroky místopředsedy vlády jsou podle Sobotky zcela nepřijatelné. Řekl, že
Babiše požádal, aby se omluvil a aby do Let zajel a poklonil se obětem.
Záležitost ale považuje za věc samotného Babiše a nikoliv vlády a koalice. V
pátek premiér uvedl, že vicepremiér parazituje na problémech soužití s Romy a
překročil tenkou hranici mezi populismem a náckovstvím.
Babiš příští týden navštíví Lety, chce sehnat peníze na památník
Babiš ČTK sdělil, že se už za svůj výrok několikrát omluvil. "Rozhodně nebylo
mým úmyslem popírat holokaust. Nicméně teď je tento výrok zneužíván proti mně,"
napsal. Většina politiků, kteří ho kritizují, jsou podle něj pokrytci, kteří za
posledních 20 let neudělali nic pro to, aby otázku vepřína v místě tábora
vyřešili.
"Tu otázku já řešil s panem ministrem Hermanem a slíbil jsem mu, že na
výstavbu památníku najdu finanční prostředky a v příštím týdnu navštívím místo,
kde tábor v Letech stál," uvedl.
Dodal, že Sobotka se podle něj svou kritikou snaží aféru "přiživit a udržet v
éteru". "Je to od něj celkem nefér, ale já si na podrazy od ČSSD už zvykl,"
uvedl Babiš.
Premiéra vyzval, aby jel do Kovářské ulice ve Varnsdorfu, kde Babiš minulý
týden byl, a promluvil se starousedlíky. "Nechť navštíví bytové jednotky v této
vyloučené lokalitě. Já budu řešit, aby stát odkoupil vepřín a aby se postavil
památník," napsal ČTK Babiš.
Z historie koncentračního tábora v Letech u Písku
Původní prostor v Letech u Písku sloužil v roce 1940 jako ubytovací
zázemí pro stavební dělníky. Poté zde vnikl pracovní a kárný tábor, a to
na rozkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka ze dne 15.
července 1940, který byl vydán na základě vládního nařízení č. 72 o
kárných pracovních táborech ze dne 2. března 1939. Toto nařízení tedy
bylo vydáno ještě před obsazením země nacisty. V kárném a pracovním
táboře byli podle vyhlášky koncentrováni „práce schopní potulní cikáni a
jiní tuláci stejným způsobem žijící, řemeslní žebráci a osoby žijící ze
žebroty jiných (dětí a pod. ), řemeslní hazardní hráči, notoričtí
zahaleči, povaleči a osoby, žijící z nečestných výdělků (prostituce a
pod.) vlastních nebo jiných osob“. Prvních dvanáct vězňů sem dorazilo
dorazilo již 17. července 1940.
Dne 1. srpna 1942 byl tábor přeměněn na Cikánský tábor a vzápětí sem
byly transportovány celé romské rodiny. Koncentrák zahájil činnost 1. 8.
1942 a byl zrušen 4.5.1943. Jeho kapacita byla sice zvětšena tak, že
tábor byl schopen pojmout až 600 vězňů, ale i tento počet byl brzy
překročen, neboť v průběhu srpna 1942 bylo v táboře internováno přes
1100 mužů, žen a dětí. Tábor nebyl vybaven potřebným hygienickým a
dalším zařízením pro tak velký počet osob. Vězni se museli často mýt v
nedalekém rybníku. Navíc tu byli až do srpna 1942 vězněni pouze muži. Od
srpna 1942 zde ve zcela neuspokojujících podmínkách živořily i ženy a
děti. Po velkém náporu v srpnu 1942 přicházeli do tábora většinou pouze
jednotlivci nebo rodiny.
Přímo v táboře Lety zahynulo 326 osob, z toho 241 dětí. 120 obětí
bylo pohřbeno na provizorním pohřebišti u tábora. Dalších 540 zdejších
vězňů zahynulo po transportu do Osvětimi. Hromadné transporty se
uskutečnily celkem dva. Jako první byl vypraven 3. prosince 1942
transport tzv. asociálů v počtu 16 mužů a 78 žen do koncentračního
tábora Osvětim I. Druhý z transportů znamenal prakticky likvidaci tábora
v Letech, protože v něm bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora
Osvětim II- Birkenau. Zatímco první transport se uskutečnil na základě
výnosu o preventivním potírání zločinnosti, druhý již byl realizován na
základě Himmlerova výnosu z 16.12. 1942, který nařizoval transport všech
Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Zbývajících 198 vězňů bylo
přemístěno do cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (tzv. Žalov) nebo
do sběrných táborů v Praze a v Pardubicích.
13. května 1995 byl v místech masového hrobu vedle tábora odhalen
pomník s nápisem „Obětem cikánského tábora v Letech 1942-1943.
Nezapomeňte. Ma bisteren.“ 13. května 2010 bylo oficiálně oznámeno
otevření Kulturní památky Lety v těchto místech, která z rozhodnutí
vlády spadá pod Památník Lidice.
