Andrej Babiš chce méně peněz do kultury. Muzeum romské kultury může přijít až o 13 procent svého rozpočtu

Příspěvkové organizace ministerstva kultury, k nimž patří největší národní
kulturní instituce, by měly podle současného návrhu rozpočtu na příští rok
ušetřit až deset procent letošních výdajů. Organizace však už nyní hospodaří s
napjatými rozpočty a desetiprocentní snížení by pro některé mohlo znamenat
výrazné omezení jejich činností, které jim však ukládají zákony. Až
třináctiprocentní snížení rozpočtu by se mělo dotknout i
Muzea romské kultury v Brně.

Ministerstvo kultury by mělo v příštím roce ušetřit miliardu. Po
organizacích, které zřizuje, požaduje omezit provozní náklady včetně mzdových.

Muzeum romské kultury v Brně už dostalo podle

Brněnského deníkuu dopis od ministerstva kultury, podle kterého ho čeká
snížení rozpočtu dokonce o třináct procent. „Je to pro nás obrovský problém.
Museli bychom zrušit místa tři lektorů, kteří organizují vzdělávací pořady. Naše
práci by to velmi omezilo," zdůraznila podle deníku ředitelka muzea Jana
Horváthová. V instituci se přitom naposledy snižovaly mzdy před třemi lety.
„Zaměstnanci mají už teď nejnižší tabulkové platy," upozornila Horváthová.

Proti zkrácení rozpočtu Muzea romské kultury je i občanská
část Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. "Občanská část Rady pro
záležitosti romské menšiny se postavila za Muzeum romské kultury a dopisem
požádala člena Rady za Ministerstvo financí o upuštění krácení rozpočtu muzea a
ponechání výše rozpočtu na skutečnosti roku 2014," uvedl pro server Romea.cz
místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské menšiny David Beňák.

V případě Národní galerie by to znamenalo, že se průměrný plat jejích
zaměstnanců sníží z 18.500 korun na 16.000 korun. Současně ale vláda slibuje, že
porostou platy státním zaměstnancům. Průměrná mzda v zemi loni překročila 25.000
korun.

Pro NG by desetiprocentní snížení nákladů na mzdy znamenalo o přibližně šest
milionů korun méně. "To by si vyžádalo propuštění více než deseti procent
zaměstnanců organizace. Druhá možnost, tedy drastické plošné snížení platů,
nepřichází v úvahu," sdělil ČTK Vít Vlnas pověřený řízením NG. Vysokoškolsky
vzdělaní a mezinárodně uznávaní odborníci nemohou podle něj živořit na úrovni
minimální mzdy. Podle statistik jsou pracovníci v kultuře dlouhodobě druhou
nejhůře odměňovanou skupinou zaměstnanců ve sféře veřejných služeb a správy.
Hůře jsou na tom už jen lidé v sociálních službách – kde je ovšem podstatně
nižší kvalifikační a vzdělanostní struktura zaměstnanců.

Také Národní knihovna již dostala z ekonomického odboru MK dopis s návrhem na
snížení příspěvku na provoz včetně snížení mzdových prostředků. "V současné době
prověřujeme, jaké dopady by aplikace tohoto rozpočtu měla na Národní knihovnu,
zda by to například nevedlo k tomu, že bychom museli omezit vykonávání některých
statutárních činností," řekla ČTK mluvčí knihovny Irena Maňáková. I Národní
filmový archiv dostal z ministerstva dopis, jak by měl příští rok ušetřit.
Koncem minulého týdne následoval další s ubezpečením, že se ministerstvo pokusí
ještě rozpočet zvýšit.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v polovině května zástupce odborů
ubezpečoval o tom, že rozpočet ministerstva zůstane v příštím roce stejný jako
letos. Tento návrh však ministr financí Andrej Babiš seškrtal o miliardu oproti
letošním 9,9 miliardy.

Vláda se v koaliční dohodě zavázala k tomu, že navrhne opatření k
vícezdrojovému financování, aby se suma na kulturu přiblížila procentu státního
rozpočtu. Takové závazky si ale české vlády dávají již léta, rozpočet MK se ale
od tohoto podílu spíše vzdaluje.