Analýza médií: Romská tématika často slouží k většímu zisku, objektivních zpráv je málo
V rámci projektu
Snížení diskriminace a rasismu nápravou mediálního
zobrazování Romů zpracovala organizace ROMEA úvodní analýzu zobrazování Romů v
českých médiích v posledních letech. Cílem projektu je zabraňovat společenskému
posunu k radikalizaci a extremismu ve vztahu k Romům tím, že se budeme snažit
ovlivňovat a případně i napravovat mediální výstupy o Romech.
DOKUMENT
Média vytvářejí vlastní realitu
Média mají moc vytvářet vlastní realitu. Mohou šířit a konstruovat
stereotypy, nebo Romy zobrazovat objektivně a předsudky odstraňovat. Média je
důležité sledovat a analyzovat, protože negativními postoji ovlivněná veřejnost
má v dobách společenských krizí tendenci přibližovat se názorům pravicových
extrémistických hnutí a schvalovat rasově motivovanou trestnou činnost.
Média by měla informovat objektivně a zajišťovat názorovou pluralitu,
zprostředkovávat pohled odborníků a umožnit polemiku a diskusi. Dnešní média
však mají k tomuto ideálu daleko. Současný stav je zapříčiněn více důvody:
ekonomický propad, postupující konkurence internetu a jeho produktů (blogy,
sociální sítě), tlak na rychlost a množství novinářské práce, pokles prestiže
novinářské práce, vulgarizace, někdy však i populismus či rasismus některých
novinářů nebo redakcí.
Živná půda pro konflikty
Pokud média svou roli neplní správně, připravují živnou půdu pro vznik
sociálních či mezietnických konfliktů. Zavádějící, neúplné či dokonce lživé
zprávy vytržené z kontextu mají na svědomí eskalaci napětí ve společnosti.
Upřednostňování kriminálních zpráv o Romech před referováním v pozitivních
souvislostech vzbuzuje negativní emoce, navozuje pocity ohrožení, šíří paniku a
vhání běžné občany do řad populistů a extremistů.
Romské tématiky se tyto záporné jevy týkají v první řadě, neboť Romové jsou
se stoupající frustrací ve společnosti čím dál častěji chápáni jako vnitřní
nepřátelé, kteří mohou za vzrůstající existenční obtíže lidí.
Hlídací psi v důchodu
Shrneme-li naše závěry a závěry obou citovaných mediálních analýz, můžeme
konstatovat, že tištěná i nová (internetová) média v prvním i druhém desetiletí
našeho století velmi často neplnila svou společenskou roli, kterou dříve
opisoval bonmot, že „novináři jsou hlídacími psy demokracie“. Patrné je to
zvláště v posledních pěti až deseti letech.
Hospodářská krize a nástup nových médií přinutily vydavatele zúžit redakční
týmy, aby byl zachován finanční zisk. Vydavatelé se primárně zaměřují na
ekonomické výsledky (sledovanost, čtenost) na úkor kvality, či dokonce
novinářské etiky. Fungování demokratického právního státu a stabilita založená
na společenské soudržnosti jsou pro ně druhořadé. A to i za cenu, že přímo
napomáhají ke zhoršování společenské atmosféry neetickým a neobjektivním
zpravodajstvím.
Romské tématiky se to týká v prvé řadě, jelikož Romové jsou se stoupající
frustraci obyvatel čím dál častěji chápáni jako vnitřní nepřátelé, kteří mohou
za vzrůstající obtíže lidí. Média tomuto pocitu svou činností nejen napomáhají,
leckdy jej sama vytvářejí nadbíháním populistickým a radikálním společenským
proudům ve zpravodajství i v publicistice.
Výjimky
Výjimku tvoří pouze některá média jako například týdeník Respekt, servery
Aktuálně.cz a iHNed.cz či Hospodářské noviny, která se svému poslání snaží
nezpronevěřit a soustavně kriticky upozorňují na nesprávné jednání politiků a
médií, co se romské tématiky týče. Stejně postupují i některá ne-mainstreamová
média (například DeníkReferendum.cz nebo Alarm).
Doporučení
Nechceme brát sdělovací prostředky jen jako zprostředkovatele negativních
emocí či jejich hybatele těmito emocemi. Na základě této analýzy přicházíme s
tímto doporučením sdělovacím prostředkům i s nabídkou pomoci.
Obecně vzato je lepší o dění informovat, než-li mlčet. Samospráva, státní
správa i média by se však měly snažit o objektivitu a pokrytí celé tématické
šíře, včetně pozitivních příkladů. Pokud se tak neděje, jde o vyjadřování
jednostranného názoru, respektive o informování tendenční.
Jednostranná prohlášení či tendenční informování navíc zhoršují společenskou
atmosféru a přidělávají státu, městům a obcím starosti navíc, v podobě zvýšeného
protestování proti sociálně slabým lidem.
- Informovat by se na prvním místě mělo o příčinách stavu: chování
(některých) sociálně vyloučených lidí je důsledkem jevů kultury chudoby,
kterými se nikdo nezabývá. - Upozorňovat na pozitivní příklady, aktivity – pozitivní dopad pro
všechny obyvatele – příběhy, atraktivní pro čtenáře - Reagovat rychle na krizové situace – spolupráce jednotlivých důležitých
hráčů (policie, samospráva, občanská společnost, veřejnost) – vyvrácení fám. - Nerozlišovat na MY a ONI (Romové a Češi, minorita a majority) –
nepolarizovat situaci - Nepaušalizovat činy jednotlivců na všechny Romy.
Závěrečná analýza
V roce 2016 vypracujeme závěrečnou analýzu mediálního zobrazování Romů, která
ukáže, nakolik se nám našeho cíle, tj. pozitivně ovlivňovat česká média,
podařilo dosáhnout.
Dosahovat toho chceme spoluprací s redakcemi, na jejímž základě by po našich
výzvách opravovaly své výstupy, dávaly by Romům slovo ve zpravodajství, obracely
by se na nás s prosbou o pomoc v orientaci v romském prostředí a s prosbou o
informace.
DOKUMENT
Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a
Norska v rámci EHP fondů.
www.fondnno.cz a
www.eeagrants.cz
