† 8. listopadu 1997 – Praha: H. E. Abdelradi

Hassana Elamina Abelradiho napadli rasisté již čtyři měsíce před osudnou nocí. Jeho dlouholetý přítel a spolužák Yuku Luc z Konga tehdy dosvědčil, že Hassan si z roztržky odnesl krvavý šrám na levé části obličeje. Yuku, který při rvačce nebyl, však nevěděl, zda šlo o stejné skinheady jako v případě dokonané vraždy. „Přišel a měl obličej od krve. Říkal, že ho napadli skini a že jich bylo více. Asi před dvěmi týdny mi řekl, že jednoho z nich poznal na tramvajové zastávce u kolejí,” řekl Yuku Luc.

Demonstrace proti rasismu

Případ tehdy vzbudil velký rozruch. Šlo o první rasistickou vraždu, o níž byla média schopna informovat bez předsudků vůči obětem. Před budovou Vysoké školy ekonomické na náměstí Winstona Churchilla v Praze se sešlo zhruba deset tisíc lidí na první početnější demonstraci proti rasismu na našem území, které se účastnily i “společenské elity”.

Hovořilo zde několik vrcholných politiků, včetně ministrů, například Jindřich Vodička, Ivan Pilip, Josef Lux či Michael Žantovský, předseda Senátu Petr Pithart, předseda Poslanecké sněmovny a ČSSD Miloš Zeman, z veřejně činných osobností pak Tomáš Halík. Byli zde i další zástupci křesťanských církví, ba dokonce i někteří odboráři.

Miloš Zeman: zakážeme skinheady

Všichni řečníci rasismus odsoudili, někteří však zároveň slibovali nesplnitelné. Například Miloš Zeman zde oznámil, že nařídil přípravu zákonů, které postaví hnutí skinheads mimo zákon. Pro zákaz tohoto hnutí se vyslovili i předseda Senátu Petr Pithart a šéf KDU-ČSL Josef Lux.

Ministr vnitra Jindřich Vodička a někteří další účastníci nabádali střízlivě k uskutečnitelným řešením: k občanskému odporu a k posílení role státu, policie a justice při potírání rasově podbarvené kriminality.

Další řečníci naopak naznačili, že zákaz činnosti by mohl postihnout i republikánskou stranu (Sládkovce), protože rasismus otevřeně propaguje ve svých publikacích a vystoupeních.

Předseda Křesťanské akademie Tomáš Halík ve svém projevu zdůraznil, že je potřeba pěstovat občanskou společnost, v níž by se lidé různých skupin tolerovali a vzájemně se svými názory obohacovali. Jak řekl, rasismus vyrůstá ze strachu těch, kteří nejsou schopni se v současném složitém světě orientovat a hledají proto jednoduché a jim pochopitelné odpovědi na problémy.

Podle názoru Akademického senátu Vysoké školy ekonomické (VŠE) byla tato demonstrace, která měla původně být spontánní akcí k uctění památky zavražděného studenta jejich školy, zneužita k politickému exhibicionismu. Tento názor však odmítl ministr vnitra Jindřich Vodička (ODS), který připomněl, že politici se k tak závažné události vyjádřit museli a udělali to věcně a bez stranického akcentu.

„Ještě optimističtější pak je fakt, že podobné manifestace se v průběhu týdne sešly i v dalších českých a moravských městech. Smutné naopak je, že tuto reakci politických elit vyvolala až brutální vražda súdánského studenta pražské Vysoké školy ekonomické,“ napsal tehdejší komentátor časopisu Respekt Jindřich Šídlo.

Do té doby proběhlo mnoho rasisticky motivovaných těžkých trestných činů, často bez zájmu médií a veřejnosti, jejichž šetření a souzení končili naprosto směšnými rozsudky v podobě osvobození či podmínek, protože šlo „jenom o Romy“.

Epilog

Městský soud v Praze odsoudil 23. března 1998 Petra Zborníka za ublížení na zdraví a vraždu k trestu 14,5 roku ve věznici s ostrahou. Janu Schimperkovi za trestný čin násilí proti skupině obyvatel uložil soud 7,5 měsíce nepodmíněně ve věznici s dozorem.

Oba se odvolali. Dne 9. září 1998 byl Petr Zborník Vrchním soudem v Praze odsouzen na 13,5 roku odnětí svobody ve věznici s ostrahou a Jan Schimperk k trestu v délce sedm a půl měsíce se zkušební dobou na tři roky. Za vraždu ve spolupachatelství, přeřezání šlach druhému Súdánci i za jejich vyhrožování a rasistická hesla dostal tedy jeden z pachatelů 13,5 roku, druhý podmínku.