Diskuze o budoucí podobě památníku v Letech u Písku: Poslední slovo musí mít pozůstalí, shodli se účastníci
Téměř 30 diskutujících se minulý týden v pátek sešlo na pozvání Institutu Terezínské iniciativy a Muzea romské kultury u kulatého stolu v prostorách sídla Institutu – budově bývalé židovské školy v Jáchymově ulici v Praze, aby jednali o možném vzniku platformy Lety, která by jako pracovní skupina diskutovala podobu budoucího pietního místa v Letech u Písku. Kromě zástupců obou institucí – odborných pracovníků a historiků – k jednacímu stolu usedli i zástupci Úřadu vlády, vládní rady pro záležitosti romské menšiny, Ministerstva kultury, historici, aktivisté a samozřejmě pozůstalí z rodin obětí tábora v Letech.
I vzhledem k okolnosti, že Muzeum o den dříve převzalo fakticky do své správy Památník Hodonín u Kunštátu, seznámila ředitelka muzea Jana Horváthová nejprve přítomné s aktuálním stavem tohoto památníku.
Vedle dořešení některých technických nedostatků samotného objektu bude před otevřením památníku pro Muzeum velkou výzvou dokončení expozic. Ty má Muzeum od předešlého správce areálu – Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského – k dispozici v grafické podobě, která už se – dalo by se říci naštěstí – nestihla zrealizovat. Připravené expozice bude nutné zrevidovat a již nyní je jisté, že je bude třeba minimálně z části přepracovat, aby byly v souladu s aktuálním poznáním a s filozofií Muzea romské kultury jako správce. Jana Horváthová v této věci požádala o aktivní spolupráci zástupce z rodin pozůstalých.
Institut Terezínské iniciativy
se dlouhodobě věnuje výzkumu, dokumentaci obětí a vzdělávání o příčinách, průběhu a důsledcích holocaustu Židů a Romů na poválečnou i současnou společnost. Od roku 2016 pracuje na projektu Dokumentace obětí romského holocaustu, jehož cílem je postavit výzkum a připomínání obětí holocaustu Romů na stejnou úroveň jako připomínání obětí šoa. V současné době pracuje na archivním výzkumu, spolupracuje s pozůstalými i s aktivisty, kteří protestovali proti existenci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Realizuje vzdělávací programy přímo na místě tábora v Letech u Písku. Spolupracuje na veřejných debatách týkajících se budoucnosti pamětního místa v Letech.
Pro některé zúčastněné byla zcela novou informace, že je v masovém hrobě v Hodonínku, jak bývá tábor v Hodonínu u Kunštátu někdy nazýván, vedle romských obětí pohřbeno i na 80 německých civilistů, kteří zde zemřeli během poválečného odsunu. Historická fakta pro přítomné shrnul Dušan Slačka, historik Muzea romské kultury.
“V roce 1945 až 46 zde bylo odsunové středisko pro tzv. přestárlé Němce neschopné odsunu. Byli tam shromážděni Němci ze starobinců z celé Moravy a během toho necelého roku, co tam byli, tak jich 80 zemřelo a jsou tam pochovaní ve stejných hromadných hrobech, jako jsou i romské oběti,” uvedl na setkání Slačka.
Míra a forma připomínky těchto obětí v expozicích památníku bude zcela jistě předmětem dalších debat.
Na čem se ale přítomní okamžitě a jednohlasně shodli, bylo, že podporují Muzeum romské kultury v iniciování změny názvu památníku zpět na Památník romského holocaustu nebo Památník holocaustu Romů v Hodoníně u Kunštátu.
“Dle usnesení vlády z roku 2011 památník měl být památníkem romského holocaustu. V únoru 2016 Národní pedagogické muzeum změnilo název na Památník Hodonín u Kunštátu s tím, že tam nechtěli vypichovat téma holocaustu Romů. Naším cílem je, když to přebíráme, abychom vrátili původní záměr a z hlediska romistického bychom raději, aby to byl Památník holocaustu Romů, než Památník romského holocaustu. O to budeme usilovat,” ujistila ředitelka Muzea romské kultury.
Jana Horváthová pak pro přítomné shrnula aktuální stav přebírání památníku v Letech u Písku a nastínila, které kroky budou v nejbližší době následovat.
Gwendolyn Albert: “První a poslední slovo mají mít pozůstalí. To je ten boj. Není to o farmě, je to o tom, že se má respektovat, nejen poslouchat nebo vzít v potaz, ale respektovat přání pozůstalých.”
“Smlouva nabývá účinnosti až po 15. únoru, kdy do pěti dnů má dojít k přepisu majetku na katastru. Katastr má na přepis 30 dnů. V momentě, kdy dostaneme informaci o tom, že došlo k přepisu majetku na stát a s tímto majetkem státu má nakládat Muzeum romské kultury jako jeho organizace, tak v tom momentě dojde k fyzickému předání, což by mělo nastat do 28. března. V kupní smlouvě jsou určeny i částky, kolik procent z celkové částky se kdy vyplácí. Poslední částka se bude vyplácet až po tomto fyzickém převzetí, až po běžném vyvezení kejdy, které zatím není určeno, protože nastává dle klimatických podmínek a bude někdy na jaře. Zřejmě může nastat někdy v březnu nebo dubnu,” popsala další kroky Horváthová. Klíčovým tématem následné tříhodinové diskuze k Letům u Písku se stal způsob, jak dosáhnout, aby byla zajištěna maximální možná účast přeživších a rodin pozůstalých na rozhodovacích procesech o budoucí podobě pietního místa.
“My nechceme konstruovat sami jako muzeum, co na tom místě bude. Zajímají nás názory přeživších, zajímají nás názory odborníků a dalších částí veřejnosti,” ujistila Jana Horváthová. Přítomní se shodli, že spolu s MRK jakožto správcem a institucí zodpovídající za zákonný průběh investic jsou právě rodiny obětí těmi nejdůležitějšími aktéry. Získat důvěru pozůstalých ale nebude snadné. Mají za sebou dvě dekády planých slibů.
“První a poslední slovo mají mít pozůstalí. To je ten boj. Není to o farmě, je to o tom, že se má respektovat, nejen poslouchat nebo vzít v potaz, ale respektovat přání pozůstalých. Mělo by to být napsáno úplně všude, všichni se musíme shodnout, že tak to má být. Je to etické a morální,” zdůraznila na setkání Gwendolyn Albert z organizace ROMEA.
Právě organizace ROMEA bude v následujících měsících pořádat ve spolupráci s Muzeem romské kultury několik veřejných debat, kde se bude kromě obecných témat spojených s holocaustem Romů, diskutovat i budoucnost místa, kde stál koncentrační tábor v Letech u Písku. První veřejná debata se uskuteční 2. března a zpravodajský server Romea.cz ji odvysílá přímým přenosem.
