Brání tradiční hodnoty a rodinné vazby emancipaci romských žen?

Je diskriminována hned několikrát – jako žena, kvůli své národnosti, a v neposlední řadě i vlivem tradic přímo ve své rodině v roli dcery, partnerky, matky. Přestože Romky studují na prestižních univerzitách, politicky se angažují nebo zakládají organizace, které jsou ku prospěchu celé společnosti, je jejich emancipace v porovnání s ženami z majority stále v mnohém pozadu.

Romská rodina prochází v současnosti velkými změnami uspořádání funkcí, které dosud tradičně zastávala. Nabízí se tedy otázka, jak se romská společnost může vyvíjet směrem k rovnosti pohlaví, aniž by se narušily pro Romy tolik důležité tradiční hodnoty a rodinné vazby. Touto otázkou se mimo jiné od svého počátku zaobírají členky ženské romské skupiny Manushe, která od roku 2000 funguje pod hlavičkou Slova 21. Manushe jsou také členskou organizací České ženské lobby a Evropské ženské lobby.

Na základě svých zkušeností podložených letitou prací s romskými ženami jsou přesvědčeny, že tradice nejsou překážkou emancipace. „Každá kultura se vyvíjí, a to, co platilo před padesáti nebo dvaceti lety, nemusí být platné a funkční v současné společnosti. Jinými slovy, některé tradice mohou ženy brzdit v rozvoji a jako takové by měly být pozměněny nebo odmítnuty. Typicky jde o přístup Romek ke vzdělání,“ vysvětluje v úvodu dlouholetá koordinátorka skupiny Manushe Martina Horváthová, podle které si dnes čím dál více rodičů uvědomuje, že dívky by měly jít studovat střední školy nebo učební obory.