Biskup CČSH Filip Michael Štojdl k protiromským pochodům: Česká společnost musí povstat

Přinášíme stanovisko Filipa Michaela Štojdla, plzeňského biskupa Církve
československé husitské, k protiromským pochodům, které zveřejnil i na své
facebookové stránce. Jde o názor další z řady společenských autorit, které
upozorňují na nebezpečí rasismu i na nebezpečí mlčení k jeho vnějším projevům či
připojení se k nim.

Česká společnost musí povstat

Vnímám velmi silně, že tento národ je čím dál hlasitěji veden k nízkosti a
malosti. Je to vidět především v oblastech politiky, kultury nebo podnikání. V
posledních týdnech se ona nízkost projevuje i v takzvaných "protiromských
pochodech".

Oko za oko a svět bude slepý

Lidé spolu přestali mluvit. Soudí se, místo toho aby se setkali. Křičí a
házejí kameny místo toho, aby hledali cestu. Politici k tomu buďto mlčí nebo
tyto aktivity přímo podporují. Lidé snadno uvěří polopravdám a lžím a tou
největší je to, že máme pocit, že jsme lepší, že máme pravdu a ti druzí jsou zlí
a lžou. Mnoho argumentů, které vidím i na Facebooku, je založeno na polopravdách
a neověřených informacích.

Ti, kteří násilí a nenávist podporují, moc dobře vědí, kam to všechno může
dojít. Kámen, který přeletí hradbu policie a zabije jiného člověka rozvine vlnu
násilí, kterou už nikdo nezastaví. Jedině násilí a bolest bude cenou, kterou za
to zaplatíme.

V občanské společnosti

V podstatě se shoduji s Václavem Havlem, který snil svůj sen o občanské
společnosti, která je u nás už dvě desetiletí vystavena posměchu ze strany
politických vůdců, jimž vyhovují jednoduchá, levná a okamžitá řešení. Občanská
společnost jsme my všichni, všude kde se angažujeme, kde pracujeme.

Církve se musí silněji zapojit do dění v dalších komunitách obcí a měst a
také do své vlastní činnosti zapojovat menšiny. Musíme ukázat, že křesťanství je
tu pro všechny a že jeho síla je veliká právě tím, jakou má schopnost integrovat
a usmiřovat.

Prohlášení bratra Františka

Romové mají co dát. Mohou najít své nezastupitelné místo. Moc bych si přál,
aby nebyli odkázání na pomoc, ale aby ji sami nabídli. Oni mají například
ohromný smysl pro rodinu a hudbu. V tom plně souhlasím se svým skautským a
křesťanským bratrem biskupem Františkem Lobkowiczem, který jako první vydal své

prohlášení k situaci kolem fašizujících aktivit v naší zemi.

Otevřít prostor

Nedávno mi jedna žena vyprávěla o romském chlapci, který studuje konzervatoř
s jejím synem. Ten chlapec nezná noty, ale naplno cítí a žije hudbu. Je natolik
talentovaný, že jej právě přijali na konzervatoř. Na rozdíl od syna té ženy,
která mi toto vyprávěla, rodiče romského kluka nemají z jeho přijetí žádnou
radost, protože nevěří, že jejich syna vůbec kdy česká společnost přijme.

Na nás záleží, zda takovým lidem dáme příležitost, aby svůj dar nejen
rozvinuli, ale mohli ho také předávat dalším lidem. Na nás záleží, zda dokážeme
druhým, že o jejich dary stojíme a v překonávání jejich bolestí jim budeme
pomáhat.

Bez lásky nemáme žádnou naději

Doposud jsme pomáhali lidem na okraji tím, že jsme jim dali peníze, ale
nedali jsme jim důstojnost. Mnoho Romů se pak vzdalo své důstojnosti a cti a
nechali se koupit penězi. Jenže důstojnost a rovnoprávnost se nedá vynutit
pomocí korupce. Například i v tom jsme si přece všichni podobní, v tom dobrém i
v tom zlém. Proto říkám, že začít musíme spolu a všichni.

Nakonec bych rád připomněl slova bojovníka za lidská práva Martina Luthera
Kinga:

"Temnota nemůže vyhnat temnotu, pouze světlo to může udělat. Nenávist nemůže
vyhnat nenávist. Pouze láska to může udělat."

Hodně světla nám všem na cestu.

.