Berlín: Sintové a Romové se kvůli výstavbě tunelu obávají o osud památníku obětí nacistického režimu
Sintové a Romové se kvůli výstavbě tunelu nové linky berlínské městské dráhy obávají o osud svého památníku připomínajícího oběti nacistického režimu. Zatímco německé dráhy Deutsche Bahn (DB), které trasu chtějí vybudovat, ujišťují, že pietní místo nebude dotčeno, představitelé organizací sdružujících spolky Romů, Sintů a dalších Romům příbuzných etnik o tom přesvědčeni zatím nejsou. Herbert Heuss z Ústřední rady německých Sintů a Romů řekl, že definitivní podoba trasy dosud nebyla určena a že jednání stále pokračují.
Nacistický režim do roku 1945 vyvraždil na 500 000 Romů a dalších lidí, které označil za “cikány”. Jejich osud od roku 2012 v berlínském parku Tiergarten u budovy Říšského sněmu, nynějšího sídla parlamentu, připomíná památník vybudovaný izraelským umělcem Danim Karavanem. Pietnímu místu vévodí vodní nádrž, označovaná jako studna, která černá barvou vyjadřuje nekonečnou hloubku. Kolem jsou usazeny kameny, v nichž jsou vytesána jména míst, kde Romové za nacismu umírali. Najít zde lze například české Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu nebo slovenskou Dubnici nad Váhom.
Podle plánů DB by v podzemí kolem budovy Říšského sněmu a památníku měly vést dva tunely, což vyvolává u zástupců Romů obavy, zda nebude narušena nejen pieta místa, ale kvůli stavbě i celé Karavanovo dílo.
V debatách o tom, jak tunely vést, bylo dokonce navrženo přesunutí památníku, což vyvolalo silnou nevoli Romů. “Přemístění, které bylo kdysi navrženo, bylo ústřední radou zásadně odmítnuto a nyní je to mimo jakoukoli diskuzi,” upozornil Heuss. Hovořilo se i o tom, že stavba si vynutí uzavření místa, s čímž Romové rovněž nesouhlasí.
Dráhy nyní opakovaně ujišťují, že památník a ani jeho důstojnost narušeny nebudou. Alexander Kaczmarek z vedení berlínské divize DB v prohlášení deklaroval, že dráhy jsou si vědomy mimořádného významu místa. “Památník Sintů a Romů zavražděných během nacismu nebude dotčen. Během stavby nové linky městské dráhy bude vždy k památníku možný přístup,” tvrdí Kaczmarek.
Heuss zapojení drah do debat ocenil, poznamenal ale, že se tak stalo až později v reakci na obavy rady. “Dráhy vysvětlily, že bude vynaloženo veškeré úsilí, aby ‘během stavebních prací byl památník zavražděných Sintů a Romů ochráněn a důstojnost památečního místa zachována’,” citoval závazek drah. Dodal, že stejně se vyjadřuje i berlínská ministryně pro dopravu Regine Güntherová.
Romové ale stále neví, jak budou pod parkem Tiergarten tunely vedeny. O projektu, který poskytne metropoli alternativní severojižní spojení, se přitom debatuje takřka 30 let.
“Dráhy zatím počítají s 13 alternativními trasami a tyto alternativy představily na doposud dvou jednáních. Všechny varianty, které jsou vytyčeny v blízkosti budovy Reichstagu, odmítl stavební výbor německého Spolkového sněmu,” vysvětlil Heuss. Dodal, že další varianty by projekt výrazně prodražily a vedly by k uzavření tří centrálních linek městské dráhy v Berlíně na tři až čtyři roky. “A to je těžko myslitelné,” uvedl.
I když debaty stále ještě neskončily, zdá se, že budování tunelů se památníku zřejmě nějakým způsobem přece jen dotkne. Předseda ústřední rady Romani Rose sice dlouhodobě tvrdí, že by bylo nejlepší, aby trasa vedla mimo celý prostor památníku, zároveň ale připouští, že v nevyhnutelném případě by stavba mohla do pozemku zasáhnout. Pro takovou možnost ale žádá pečlivou ochranu místa. Jasněji by mohlo být možná v září, kdy se chystá další kolo jednání.
Pokud by se při ražení tunelů skutečně muselo do prostoru pod památníkem vstoupit, navrhují Romové využít stavební práce k vybudování informačního střediska. O něj ústřední rada usiluje dlouhodobě, doposud se návštěvníci dozvídají o vyvražďování romských etnik pouze z informačních tabulí. “Bylo by to smysluplným krokem,” řekl Heuss o možné výstavně střediska. “Mohlo by být v podzemí, čímž by se plně začlenilo do prostoru parku Tiergarten. Ústřední rada a také nadace památníku se pro potřebu dalších informací již před delším časem vyslovily,” dodal.
