Amnesty International tvrdě kritizuje uzavírání romských osad na Slovensku a v Bulharsku
Podle Amnesty International může být uzavření romských osad na Slovensku a v Bulharsku porušením lidských práv jejich obyvatel. "Amnesty International se domnívá, že pokud vlády nedokážou odůvodnit, že tato opatření byla zákonná, sledují legitimní cíl, jsou přiměřená tomuto cíli a nejsou diskriminační, představují porušení lidských práv," uvádí se v prohlášení, které server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
Karantény romských osad na Slovensku a v Bulharsku stigmatizují jejich obyvatele
Úřady v Bulharsku a na Slovensku uvedly řadu romských osad do povinné karantény a tvrdí, že taková opatření jsou nezbytná pro ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti. Amnesty International se domnívá, že pokud vlády nedokážou odůvodnit, že tato opatření byla zákonná, sledují legitimní cíl, jsou přiměřená tomuto cíli a nejsou diskriminační, představují porušení lidských práv.
Podle našeho výzkumu úřady neposkytly romským rodinám žijícím v postižených osadách nezbytné prostředky k jejich ochraně a nezabezpečily také dostatečný přístup k vodě, hygienickým zařízením, potravinám, hygienickým přípravkům a zdravotní péči.
Amnesty International je vážně znepokojena implementací a prosazováním karanténních opatření. Podle našeho výzkumu úřady neposkytly romským rodinám žijícím v postižených osadách nezbytné prostředky k jejich ochraně a nezabezpečily také dostatečný přístup k vodě, hygienickým zařízením, potravinám, hygienickým přípravkům a zdravotní péči.
V celé Evropě představují Romové jednu z nejvíce znevýhodněných komunit. Na Slovensku a v Bulharsku žije mnoho romských rodin v chudobě, v přeplněném bydlení a v neformálních osadách bez dostatečného přístupu k veřejné vodě a elektřině. Romové zažívají marginalizaci a diskriminaci ve všech oblastech života, od vzdělání a zdraví po zaměstnání. Přetrvávající nerovnosti ponechaly mnoho Romů ještě ve více nejistém postavení během pandemie.
Kromě zvýšeného rizika infekce je pravděpodobné, že opatření zavedená státy k řešení zdravotní krize, včetně blokování a sociálního distancování, tlačí mnoho Romů ještě více do chudoby a sociální izolace. Slovenské a bulharské orgány musí romským komunitám poskytnout urgentní pomoc, aby se mohly chránit před nemocí a potenciálně ničivými sociálními a ekonomickými důsledky vládní reakce na ni.
Slovensko: V karanténě uzavřeno 6 800 Romů
Od 3. dubna začaly úřady na Slovensku testovat obyvatele některých romských osad. Testování bylo zpočátku provedeno v 33 z několika stovek osad, s pomocí armády. Zaměřili se na romské osady, kde úřady zaznamenávaly návraty obyvatel ze zahraničí, zejména z České republiky a Spojeného království. Během testování Amnesty International oznámila slovenské vládě, že bez zajištění Romů nezbytných prostředků k jejich ochraně, včetně zajištění přístupu k vodě a sanitaci, cílená testování zvýší pouze stigmatizaci a předsudky, kterým již Romové čelí.
Dne 9. dubna, den po Mezinárodním dni Romů, slovenská vláda rozhodla o karanténě pěti romských osad na východním Slovensku: tři v obci Krompachy a po jedné v obcích Bystrany a Žehra. Vláda tvrdila, že taková opatření jsou nezbytná k ochraně veřejného zdraví, protože v těchto pěti osadách, ve kterých žije přes 6 800 obyvatel, bylo 31 pozitivních případů.
Úřady údajně neoddělily ty, kteří měli pozitivní testy na COVID-19, od zbytku komunity.
Amnesty International se dotazovala obyvatel osad a ti potvrdili, že Romové nebyli informováni o trvání a podmínkách jejich omezení na svobodě. Úřady údajně neoddělily ty, kteří měli pozitivní testy na COVID-19, od zbytku komunity. Podle dostupných důkazů navíc úřady nezajistily odpovídající zásoby potravin a zdravotnických potřeb. V jedné z osad vytvořili obyvatelé společně s místním podnikatelem improvizovaný systém zásobování potravinami. V další osadě v karanténě prodávaly úřady jednoduché balíčky potravin za 15 EUR, což vzbuzuje obavy ohledně cenové dostupnosti pro rodiny, které v důsledku opatření ztratily svůj příjem.
Romové z jedné z osad Amnesty International řekli, že řada obyvatel potřebuje léky na chronická onemocnění, jako je cukrovka, srdeční choroby a astma. Rovněž hlásili případy, kdy sanitka zpočátku odmítla přijít a pomoci obyvatelům, kteří potřebují zdravotní péči. Kromě toho se lidé v osadách obávali nedostatku informací o délce karantény a nedostatku zdrojů na to, aby vydrželi, pokud bude karanténa trvat déle.
Dne 12. dubna úřady oznámily, že přesunou nakažené osoby z osad do státní karantény. Počet převáděných osob však zůstává extrémně nízký a osady jsou stále uzavřeny a hlídány policií a armádou.
Bulharsko: Protiromská rétorika, drony měří Romům teplotu
Od 13. března, kdy bulharské národní shromáždění vyhlásilo stav nouze, zavedly úřady postupně přísnější opatření k zabránění šíření viru, včetně zákazů cestování mezi městy a rozsáhlých omezení svobody pohybu. Opatření platí na celostátní úrovni, ale bulharská romská komunita je nepřiměřeně ovlivněna reakcí vlády na pandemii.
Podle zvláštních opatření starostové z celého Bulharska uzavřeli romské vesnice a neformální osady a zřídili zátarasy a policejní kontrolní stanoviště, aby zabránili obyvatelům vstoupit a odejít. Úřady postavily dočasné zdi a zavedly úplný omezovací režim pro romské oblasti ve městech Nova Zagora, Kazanlak a Sliven, kde žije asi 50 000 Romů, a tvrdí, že “nedostatek disciplíny mezi obyvateli” ztěžuje opatření prosadit.
Podobná opatření byla zavedena v romské osadě Shesti u Nové Zagory poté, co úřady tvrdily, že obyvatelé neměli přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením, a proto nebyli schopni udržovat doporučenou úroveň hygieny, aby omezili šíření viru mimo osady.
Zavádění opatření zaměřených na romské osady byla doprovázena stále nepřátelštější protiromskou rétorikou
Úřady však nepřijaly žádné kroky, aby zajistily, že osadě bude během pandemie zajištěn plný přístup k veřejnému zásobování vodou. V některých případech vládní činitelé tvrdili, že v romských komunitách byla nezbytná opatření z důvodu vysokého počtu Romů, kteří se vracejí do Bulharska ze sezónních a neformálních prací v některých vážně postižených evropských zemích, jako je Španělsko a Itálie, což představuje riziko pro ostatní z populace.
Vláda doporučuje 14denní karanténu pro všechny jednotlivce, kteří se z těchto zemí vracejí, ale Amnesty International není obeznámena s případy, kdy byla karanténní opatření uplatňována tak důrazně jako v romských čtvrtích.
Několik měst, včetně přímořského města Burgas, se rozhodlo používat drony s teplotními senzory k dálkovému snímání teploty obyvatel romských osad. Zatímco technologie dronů byla v jiných evropských zemích používána k měření teplot skupin lidí, zdá se, že v Bulharsku je zaměřena výhradně na romskou populaci. Není však jasné, jaká opatření by byla zavedena, pokud by byli někteří Romové identifikováni jako pozitivní na COVID-19; Rovněž není jasné, jak vláda zajistí, aby během karantény byly uspokojeny potřeby postižených lidí a zbytek komunity chráněna před rozšířením viru.
Zavádění opatření zaměřených na romské osady byla doprovázena stále nepřátelštější protiromskou rétorikou, často ze strany politiků. Strana Bulharského národního hnutí (VMRO), nová starna ve vládní koalici, využila krizi veřejného zdraví k tomu, aby představila Romy jako kolektivní hrozbu pro běžnou populaci, která musí být “kontrolována a omezena”. V té době neexistovaly žádné důkazy potvrzených případů mezi romskou komunitou.
Ministr vnitra země Mladen Marinov také pohrozil dalšími donucovacími opatřeními “na ochranu běžné populace”, pokud Romové nedodrží přísná opatření pro omezení fyzického kontaktu lidí. Zatímco romské komunity zůstávají omezeny v jejich osadách, neexistuje důkaz, že by úřady poskytovaly jakoukoli pomoc rodinám, které tam žijí, aby zajistily, že mohou dodržovat vládní doporučení, jak se chránit před infekcí, například pravidelné mytí rukou, nutný přístup k zdravotní péči, pokud mají příznaky COVID-19, a jak zajistit rodinu během karantény.
Amnesty: Karanténu musí být prováděna nediskriminačně
Podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv by karantény měly být prováděny nediskriminačním způsobem; opatření musí odpovídat na naléhavou veřejnou nebo sociální potřebu, sledovat legitimní cíl a být k tomuto účelu přiměřená. Opatření by měly být omezené, podléhající přezkumu a orgány musí přijmout nejméně omezující alternativu, pokud je k dispozici několik typů omezení.
Na základě těchto skutečností se Amnesty International domnívá, že jakákoli opatření, která záměrně zacílí na celé komunity, aniž by bylo prokázáno, že takové komunity představují nebezpečí pro veřejné zdraví během pandemie, budou pravděpodobně svévolná a nepřiměřená a mohou představovat diskriminaci.
Vlády Bulharska a Slovenska musí podpořit své rozhodnutí pro úplnou karanténu romských komunit popsanou v tomto dokumentu a prokázat, že všechna méně omezující opatření byla náležitě prozkoumána.
Mezinárodní právo v oblasti lidských práv také vyžaduje, aby státy prováděly karanténní a izolační opatření bezpečným a respektujícím způsobem. S cílem posílit důvěru veřejnosti a spolupráci, respektovat právo postižených osob na důstojnost, by orgány měly poskytnout odpovídající informace těm, které jsou umístěny v karanténě, a zajistit pravidelnou komunikaci. Romské komunity v karanténě na Slovensku a v Bulharsku však uváděly nedostatek odpovídajících informací o době trvání a podmínkách jejich omezení na svobodě.
Karantény Romů žijících v osadách neúměrně postihují lidi žijící v chudobě, kteří mají omezené úspory a nemusí být schopni udržet se v karanténním období bez příjmu. Neschopnost zapojit se do neformální práce, na které závisí mnoho rodin, vystavuje Romy rostoucí chudobě a dalšímu sociálnímu vyloučení. Vlády v Bulharsku a na Slovensku odpovídají za to, aby byla zaručena ekonomická a sociální práva osob v karanténě, včetně práva na přístup k jídlu, vodě, hygieny a přiměřené životní úrovni.
Amnesty International se také obává silového vymáhání karantény ze strany policie a armády.
Amnesty International se také obává silového vymáhání karantény ze strany policie a armády. Přítomnost ozbrojeného vojenského personálu kolem osad se jeví jako zastrašující a vyvolává otázky o přiměřenosti jejich nasazení při zavádění opatření na zajištění ochrany veřejného zdraví. Zejména skutečnost, že nosí zbraně, které by měly být nasazeny pouze ve vysoce rizikových scénářích, ale které nemají místo v každodenním vymáhání práva, svědčí o velmi znepokojivém “nepřátelském” přístupu. Přijatá opatření mohou způsobit další šíření strachu v romských komunitách a další odcizení Romů od zbytku společnosti.
Romové na Slovensku a v Bulharsku zůstávají jednou z nejvíce znevýhodněných komunit; mnoho z nich žije v přeplněných multi-generačních domácnostech, často bez přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením. Bez naléhavé podpory ze strany úřadů je v mnoha romských komunitách obtížné vyhovět preventivním opatřením, včetně izolace, dodržování fyzického odstupu a častého mytí rukou. Nelze-li se adekvátně chránit, jsou Romové vůči infekci zvláště zranitelní.
Karantény specificky zaměřené na romská sídla – bez současné specializované pomoci komunitě, včetně okamžitého přístupu k vodě a hygienickým zařízením a lékařské péče – by mohly mít na romské komunity katastrofický dopad.
Navíc vzhledem k tomu, že vlády dlouhodobě nezaručují přiměřenou a bezpečnou hygienu, přístup k vodě, elektřině nebo zdravotní péči v mnoha romských osadách by vedlo k tomu, že by lidé byli omezeni v potenciálně škodlivých podmínkách.
Amnesty International vyzývá vlády v Bulharsku a na Slovensku, aby okamžitě zajistily, že Romové a Romky z uzavřených osad budou mít přístup k potravinám, lékům, hygienickým přípravkům a zdravotní péči, a aby jim poskytli podporu nezbytnou k dodržování opatření v zájmu veřejného zdraví, to vše způsobem, který bude respektovat jejich lidská práva.
Amnesty International také naléhá na obě vlády, aby přestaly používat donucovací složky a armádu na šíření strachu a zastrašování obyvatel a obyvatelek romských osad.