Americká tragikomedie má jednoslovný název: Trump

Absurdita americké prezidentské volby se naplno předvedla inaugurační řečí
Donalda Trumpa. Novináři, odborníci a politici neustále spekulovali, jaká že
bude jeho skutečná politika, nakolik se dokáže odklonit od populistických
předvolebních slibů nebo kočírovat vlastní přebujele ego. Dnes je jasno:
nedokáže, ani jedno z toho. A podle toho bude i vypadat máš svět.

Nabobtnalé ego a realita

Zaujetí sebou samým, svými způsoby řešení problémů, je u nového prezidenta
natolik silné, že je nepřekonal a nestal se státníkem s velkým „S“. Do úřadu
prezidenta USA jistě nastupovalo více osob bez předchozích politických
zkušeností, v tom Trump není jediný, ty ovšem dokázaly zvládnout vlastní ego
natolik, že jim nepřekáželo v praktické politice. Mnohdy právě naopak, jak jsme
mohli vidět u státníka s velkým renomé Ronalda Reagana.

Tím není řečeno, že všechny Trumpovy nápady jsou podivné či špatné, hovoříme
o způsobu, jakým dělá a nepochybně bude i nadále „dělat politiku“. Celá tahle
americká tragikomedie zkrátka spočívá v tom, že osobnost jejího hlavního aktéra
je namíchána z koktejlu neznalosti věcí a dění, jak je u populistů zvykem, a
přebujelého ega, které vždy nedovolí respektovat realitu.

Trump horlí, že se moc konečně vrátila do rukou amerického lidu – a mnoho
Američanů, dojatých patosem okamžiku, mu tleská. „Trumpa nám seslal sám Bůh,“
pravila na televizní kameru paní středního věku v náboženském vytržení. Realita:
vláda složená z amerických oligarchů, finančníků a vojenských jestřábů, z nichž
téměř každý má doma či ve světě nějaký politický, obchodní či jiný osobní zájem.
Takoví Babišové, nafouklí do nebeských rozměrů.

Například na post ministra zahraničí Trump nominoval šéfa ropné firmy Exxon
Mobil Rexe Tillersona, kterého kritizuje řada amerických politiků včetně
některých republikánů kvůli jeho vazbám na Rusko. Tillerson je odpůrcem sankcí,
které Spojené státy uvalily na Rusko anexi Krymu. Před několika lety se dočkal
vyznamenání od ruského prezidenta Vladimira Putina. (Podrobnosti na

této stránce České televize)

Bankéř Steve Mnuchin se má stát ministrem financí, přitom patří k lidem,
kteří byli u bankovních problémů poslední doby, jež způsobily světovou finanční
krizi. Trump ovšem, což je pro něj příznačné, během předvolební kampaně
kritizoval vliv velkých bank. Ministr práce Andy Puzder vede firmu CKE
Restaurants, která provozuje několik řetězců rychlého občerstvení. Michael Flynn,
poradce pro otázky národní bezpečnosti, (bývalý šéf vojenské rozvědky DIA), je
zastáncem bližších vztahů s Moskvou. Je v častém kontaktu s ruským velvyslancem
v USA Sergejem Kisljakem. Dříve označil islám za rakovinu (nikoli tedy islamisty
a jejich terorismus, ale náboženství jako takové).

To je ten návrat rozhodování „do rukou lidu“ po americku: údajný boj proti
„elitám“ se zvrhl na nástup amerických obchodních, finančnických a vojenských
elit k moci, které mají hezky po marxisticku plná ústa „lidu“, ale ve
skutečnosti prosazují vlastní zájmy. Proč by jinak šel do politiky milardář,
který z pozice šéfa Exxon Mobil vyjednává se světovými politiky běžně a
nepotřebuje si své osobní postavení vylepšovat?

Trump a Putin, bratři v triku

Trump při inauguraci dále oznámil, že řečí už bylo dost, odteď že se bude
konečně něco dělat. Pár metrů od něj tu chvíli stáli bývalí prezidenti Carter,
Bush, Clinton a Obama, tedy v jeho podání flákači, kteří na Američany zvysoka
kašlali, zatímco on právě „vrací americkou politiku do rukou lidu“.

Toho Trumpova „dělání“ bychom se měli obávat. Jak výběr ministrů, tak jeho
vlastní odhodlání napovídá, že Rusko pro něj bude hrát větší roli, než si
zaslouží. A to by pro nás, kteří máme se staletým ruským imperialismem vlastní
zkušenosti, mělo být vážným varováním.

Nabídka Rusku, že zruší sankce zavedené kvůli okupaci Krymu, když Putin
přistoupí na snižování jaderného arzenálu, svědčí o naprosté neznalosti ruské
věrchušky, jejího uvažování a politiky. Dosazení člověka vyznamenaného Putinem
na post ministra zahraničí svědčí pro změnu o jisté dávce servility vůči Kremlu.
To je ovšem jen další z Trumpových omylů, na předpojatou vstřícnost ruská
věrchuška neslyší, rozumí jen své vlastní řeči, tedy síle a rozhodnosti.

Trump při své zaujatosti vlastní mocí naplácal spoustu dalších hloupostí. Tak
třeba americká zločinnost včetně dealování drog podle Trumpa „končí tady a právě
teď,“ tedy s jeho nástupem. Každé rozhodnutí podle něj povede k tomu, aby z něj
těžily americké rodiny. Různé rodiny však mají různé zájmy. Kupříkladu: některé
jsou pro tvrdou politiku proti migraci a menšinám, protože jim to podle Trumpa
přinese výhody, jiné jsou proti takové politice, protože vědí, že peníze nejsou
tou životní hodnotou, kterou mají na prvním místě (jako Trump).

„Přivedeme zpátky pracovní místa,“ chlubí se Trump. Kabinet Baracka Obamy se
přitom podepsal pod 11,3 milionu nových pracovních míst, téměř výhradně v
privátním sektoru. „Kromě otěží vlády tak Obama předává svému nástupci rekordní
šňůru 75 měsíců nepřetržitého růstu počtu pracovních míst,“

píše server Euro.cz.

„Nikdy vás nezklamu,“ dodává Trump v rozletu svého projevu. To říkal Lenin
také, dodejme k té tragikomické etudě.

Evropané jsou kritičtí

Evropská média Trumpa nikterak nešetří, hovoří o něm jako o nepříliš
inteligentním populistovi (podrobnosti

zde).

• Britský The Times: „Donald Trump přednesl projev pro zemi, která stojí na
okraji propasti. Jeho řeč byla absurdně přemrštěná, téměř hloupá. Říci, že
Amerika čelí krveprolévání, je urážkou inteligence posluchačů.“

• Rakouský Der Standard: Nyní vládne v Bílém domě čistý populismus. Po
agresivním, bojechtivém projevu je jasné, že svět musí očekávat od Spojených
států více protekcionismu a izolacionismu.

• Německý Die Welt: Projev nového prezidenta ukázal, že Trump neopustí
populistické slogany z volební kampaně.

• Švýcarský Neue Zürcher Zeitung: Ve stopách velikánů jako George Washington,
Abraham Lincoln a Franklin Roosevelt se nově zvolený prezident jeví jako
chuligán. Američané se rozhodli pro riskantní experiment, za jehož neúspěch
draze zaplatí.

• Francouzský Le Monde: Trumpův projev nebyl ani prezidentský, ani
inaugurační, ale byl to projev „prezidentské kampaně, plný zloby a zatrpklosti,
určený jen jeho voličům, nikoli celé Americe. Typicky populistický projev:
obrací se přímo na lid, jemuž slibuje moc, kterou mu „hanebný režim ukradl a
uvrhl zemi do bídy“.

Alternativní fakta

Mluvčí Bílého domu Sean Spicer nezačal svou misi šťastně. Nejspíše na
Trumpovo přání prohlásil, že účast na inauguraci byla vůbec nejvyšší jak na
místě, tak i u obrazovek. Ze srovnávacích fotografií velkých médií je přitom
jasné, že na Obamovu inauguraci přišlo lidí mnohem víc. Mluvčí také tvrdil, že
washingtonské metro v den inaugurace zaznamenalo více cestujících než při
inauguraci Obamově v roce 2013, přičemž objektivní údaje jsou 728 tisíc pasažérů
v roce 2013 a 570 557 letos, uvedla agentura AP.

Trumpova poradkyně Kellyanne Conwayová mluvčího hájila. Spicer podle ní
nelhal, nýbrž poskytl „alternativní fakta“. Ale přeci v tom je ta největší
potíž.

Trumpův svět jsou „alternativní fakta“. O realitě toho moc neví a nezajímá
ho, protože žije ve vlastním světě, v němž „přináší lidu dobro“. A ve jménu toho
světa „přizpůsobuje realitu“ vlastním představám, jak by se eufemisticky dala
označit lež. „Alternativní fakta nejsou fakta, to je lež,“

reagoval na Conwayovou moderátor Chuck Todd v pořadu NBC News Meet the Press.

Takovou nadvládu lži a arogance přeci známe, Zeman a Babiš ji používají
takřka denně. Nyní to tedy zažijeme ve světovém měřítku. Co to pro svět a pro
náš život znamená?